Přiletěli jsme naprostém pořádku. V Turecku se teda procházelo 3 kontrolama a bylo to snad horší než ty obávané kontroly v USA, kde se jen prošlo přes 2 zamračené úředníky. Letištní kontroly jsou fakt opruz, protože věci z příručního zavazadla vyndaváte celkem asi 12x za tu cestu. Jednou dokonce chtěli, abych prošel tím rámem bez bot.

Příběh začíná na pražské Ruzyni, kam kvůli dopravní zácpě a velkému dešti dorážím o něco později než jsem očekával. Ale stále ve velkém předstihu. Okamžitě potkávám Janču a její kamarádku Sylvu, které s námi poletí. O několik minut později dorazí i Iveta s Markem.

Za 3 dny odlétám a Honza z naší skupiny už je od středy na místě. Jakoby nestačila cestovní horečka, ale musely přijít i povodně.

Často padají dotazy, jak je to s pojištěním a připojištěním v USA. Pojištění se důkladně probírá na předodletové orientaci, ale stejně sepíšu svoje poznatky pro lidi, které by to mohlo zajímat.

Necelý měsíc před odletem mě čekal poslední krok. Návštěva americké ambasády a získání víza. Jak je všechno poprvé, tak člověk neví, co má čekat. Řekněme si teda krok za krokem, jak ta žádost probíhá.

Kurz amerického plavčíka se skládá ze 30 hodin a probíhá 3 dny za sebou – pátek, sobota a neděle. Jak se dalo očekávat, tak Prekurz byl oproti ostrému kurzu procházka růžovou zahradou. Ale jaký kurz tedy je?

Pokud máte nějaké obavy ohledně Work and Travel, pak byste se měli seznámit s vízovým sponzorem. Náš vízový sponzor CCI Greenheart si účtuje poplatek 480 USD, což je jedna z nejdražších položek v celém programu.

Pokud jste jako my, tak to jediné co Vás na letence zajímá je její cena. Potřebujeme se dopravit z místa na místo a jestli nám během letu dají studenou bagetu nebo pečenýho krocana, na tom tak nějak nezáleží.