Do Itálie jezdím pravidelně již od roku 1990. Jezdila jsem vlakem, na víkendy jsem se občas prolétla ekonomickými lety, dokonce jsem absolvovala jednu šílenou 17-ti hodinovou jízdu linkovým autobusem, ale auto nakonec vyhrálo.
Cesta do Itálie autem
Byly doby, kdy jsem jezdila autem služebně do Itálie na otočku i dvakrát týdně, takže se odvažuji tvrdit, že bych mohla jezdit se zavřenýma očima, ale popořádku.
Trasy jsou možné prakticky dvě, pro Čechy přes Mnichov, Brenner do Trenta. Pro Moraváky se vyplatí jet přes Vídeň, Villach, Tarvisio a dále dle potřeby. Trasy jsou na kilometry poměrně stejně dlouhé, každá má svá plus a mínus.
Trasa přes Vídeň
Vyplatí se nesporně všem, kteří to mají blíž do Vídně a míří na Jaderské pobřeží. Vídeň však připraví řidičům nejedno nemilé překvapení, nemá pořádný okruh, sice neprojíždíte přímo centrem, přesto se zamotáte do běžné dopravy a můžete narazit na zácpy. Navíc projíždíte sérií radarů na osmdesátku, takže doporučuji zvolnit a jet za nějakým Vídeňákem, který už ví, kde číhá nebezpečí. Jinak na Rakušáky obecně pozor, podle mně mají pocit, že do základní výbavy auta patří klobouk. Jsou to příšerní „víkenďáci“, kteří neumí řídit. Vyjedou si do levého pruhu osmdesátkou klidně bez blinkru, přestože se za ním řítíte s očima přilepenýma na skle a je jim jedno, že stojíte na brzdách a v autě lítá všechno, i co peří nemá. Snad právě proto mají bdělou policii, která nic neodpouští. Příšerné je také jídlo v jejich motorestech, i když možná to někomu bude chutnat, mně ne. Odměnou je pak jen přejezd přes Villach po vyhřívaném asfaltu s překrásným výhledem a bez poplatku. A za Villachem už na vás dýchne vůně moře.
TIP: Ubytování rezervujte před cestou na oblíbeném webu Booking.com.
Pokud pokračujete podél Jaderského pobřeží na jih, doporučuji sjet v Bologni na Rimini a jet po „adriatice“, která vede prakticky až do podpatku italské boty. Ušetříte za dálnici a cesta je poměrně pohodlná, většinou má 3-4 pruhy, takže se nikde nezaseknete a předjíždíte bez problémů.
Trasa přes Mnichov
Já osobně dávám této trase přednost. V první řadě jsou v Německu mnohem kvalitnější silnice, více pruhů, kolem Mnichova vede okruh v dostatečné vzdálenosti od města a navíc jsou zde úseky, kdy jedete prakticky stále rovně, takže pozor na spánek za volantem. Přejezd Rakouska je krátký, co by okem mrknul. Já osobně, než se proberu, tak zjistím, že jsem si opět nekoupila známku a už šplhám z Innsbrucku na Brenner. Riskování se známkou však nedoporučuji, protože Rakušáci hlásí, že se na tyto krátké přejezdy zaměří. Bohužel také zrušili dvoudenní známky, takže si musíte pěkně koupit známku 10 denní za 8,70 € nebo za 260 Kč na pracovištích ÚAMK. Přechod přes Brenner je poměrně náročný a přestože jsou silnice vyhřívané, není radno riskovat. Občas najedete do poměrně ostré zatáčky, navíc už jsem zažila jednu cestu, kdy jsem odjížděla v letních botičkách a na Brenneru jsem chytla sníh. Nezapomeňte, že v Rakousku jsou povinné řetězy. Na Brenneru zaplatíte mýtné 8,50 €. Kdo by si však myslel, že vás za hranicemi čeká výborné italské kafíčko, tak doporučuji ještě pár kilometrů počkat. Severní část Itálie byla totiž anektovaná a nejen, že zde dodnes vládne trochu protiitalská nálada, tak na vás budou mluvit stále německy, v horším případě jejich „tyrolskou hatmatilkou“ a hlavně vám naservírují stále to příšerné rakouské kafe s ještě příšernějším würstlem. Takže první pauzu doporučuji až v Trentu, teprve zde začíná ta pravá Itálie.
Tu zažijete hned při objednávání u první pumpy na baru. Kafe si totiž musíte nejdříve zaplatit na kase a pak si s lístečkem jít na bar. Když nebudete dostatečně průrazní, můžete si pěkně počkat. Kdo se dřív prodere, ten dřív pije, na žádné fronty se zde nehraje. Zatímco se „perete“ u baru, můžete využít služeb, které jsou u českých pump ještě sci-fi, nechat si zkontrolovat olej, což se po delší cestě vždycky vyplatí. Dolijí vám i ostřikovače a samozřejmě vám i doplní benzín, prostě servis se vším všudy. A můžete vyrazit vstříc italskému slunci.
Italové jsou vyhlášení milenci, gurmáni, ale také skvělí řidiči. Na bouračku v Itálii jen tak nenarazíte, a když už, tak pak je to nějaký „Čecháček“.
Ubytování a dovolená
Přikládám pár místních rad a doporučení pro řidiče:
- Pokud vás někdo na dálnici problikává dálkovými světly, chce vás jen upozornit, že se chystá vás předjet a že mu nemáte lézt do pruhu. Takže se nelekejte a ani mu to nemějte za zlé. Je to pro dobro věci.
- V některých městech jsem zažila, že se na přechodech projíždí na červenou, když zde nejsou žádní chodci, stejně tak, jako když přejdete na červenou, když nejede auto.
- Někde se nehraje ani moc na blinkry, pokud vysloveně nezahýbám, tak každý přeci vidí, kam jedu, tak na co blinkr.
- Po sjezdu z dálnice většinou nenarazíte na otevřenou pumpu mimo běžnou otevírací dobu, takže večer si raději natankujte už na dálnici.
- Na mýtnicích můžete platit běžnými kreditkami, drobné jsou však jednodušším řešením. Ztráta lístku se může proměnit ve velký problém, dostat se pak ven, je poměrně složitá záležitost a čeká vás spousty papírování.
- Ukazatele pro odbočení do určitého místa se nachází až v křižovatce, což vás může zmást.
- Nedoporučuji vjíždět do Říma, jednak je vjezd do centra uzavřen závorami a mohou tam pouze místní, ale ani na periferii nezaparkujete ani se Smartem. Podobná situace je samozřejmě ve všech velkých městech, o Benátkách nemluvě.
- Na pobřeží u pláží se platí ve většině případů parkovné, ale pár set metrů od pláže už většinou zaparkujete mezi hotely, i když v sezóně zde stojí auto na autě. Pokud možno neparkujte pod borovicemi, jinak budete mít celé auto pokryté směsí smůly a písku.
- V letoviscích si také na velkých parkovištích všímejte značek, v mnohých městech se právě na velkých parkovištích konají i dvakrát týdně trhy, takže dávejte pozor, aby vám auto neodtáhli.
- Pokud si chcete půjčit auto až na letišti, doporučuji si vše zabookovat přes známé půjčovny předem přes internet. V první řadě na internetu máte možnost výběru a často narazíte na různé nabídky a slevy. V místě pak zoufale pendlujete mezi jednotlivými půjčovnami a všude na vás vytasí ceny jak z Marsu. Na menších letištích nemají non-stop provoz, takže si auto buď vůbec nepůjčíte, anebo musíte vzít zavděk tím, co vám dají. A vězte, že to nebude k vaší spokojenosti. Ať tak či tak, před půjčením po vás budu chtít všude platnou kreditku, aby si ověřili vaší bonitu.
A nakonec ještě moje rada na závěr. Autem do Itálie lze dojet bez problémů na dvě nádrže a na dvě kafe, jeďte však odpočatí a vše si pečlivě zmapujte na internetu. Pro ty, kdo nejsou zvyklí řídit a neznají terén, se může cesta změnit v problém. A to se k rekreaci u moře zrovna moc nehodí.
Fotogalerie
Štěstí přeje připraveným, přeji hezkou dovolenou.
Kompletní mapa Itálie od Google je k nahlédnutí zde.
Praktické odkazy:
Můj oblíbený norský server Yr.no, nabídne aktuální předpověď počasí v Římě, hlavním městě Itálie.
Nesouhlasím že jsou italové dobří řidiči!! Když jdu po ulici každé druhé auto je odřené nebo jinak poškozené. Blinkry neznají, zelená či červená to je jim uplně jedno. Když jsem byl v Anconě tak mě málem sestřelil autobus(blikal doprava a jel rovně) atd. takových případů bych mohl uvést víc. Dle mého názoru panuje na Italských silnicích chaoz a méně zkušeného řidiče(ke kterým nepatřím) to může vykolejit. Je to jako s tím kafem na pumpě. Kdo není trochu razantní a zdravě drzej tak se daleko nedostane.
V Italii jsem byl mockrat (po Italii jsem najezdil cca 20.000km) a nehodu jsem videl jen jednu. Nesouhlasím s panem Michlem, dle jednoho případu soudit všechny je holý nesmysl.
Chystáme se v roce 2017 projet Itálíí obytným autem po vlastní ose. Máte někdo aktuální informace, kolik stojí cesta, jaké jsou poplatky a ideálně kudy přesně jet, aby cena byla co nejnižší? Ten obytňák bude půjčený a navíc pojedeme poprvé bez cestovky, tak zjišťuji veškeré info, abyse nám ta letní dovolená vydařila. Díky.
Hezký den :)
v létě tohoto roku se chystáme s přítelkyni na cestu autem po Itálii. Chtěli bychom projet celou Itálii kolem Jaderského pobřeží až do Kalábrie. Nazpět bychom se chtěli vrátit druhou stranou – podél pobřeží Středozemního moře. Zajímalo by mě, zda-li je reálné projet podél pobřeží mimo dálnice, po „okresních cestách“ bez povinnosti platit mýtné.
A druhá otázka je, jestli je reálné zastavit relativně kdekoliv a přespat poblíž nebo přímo na pláži nebo blízko moře s možností menšího kempování – gril, vaření na propanbutanovém vařiči.
Děkuji za případnou odpověď a přeji hezký den
Filip
Ahoj, okreskama vždy projedeš. Co se týká kempování, tak to asi vůbec nezkoušej. Pláže jsou přes noc většinou úplně zavřené a je na ně dokonce často zakázaný vstup. Stejně tak těžko seženeš místo, kde zastavit, abys našel nějaké místo volně ke kempování. Vždy bych co se týče kempování měla v záloze nějaký kemp. Místo najít můžeš, ale spíš zaparkuješ někomu na pozemku.
Potřebovala bych poradit kde by bylo možné po cestě do Itálie přespat. Máme v plánu jet do Senigallie přes Mnichov. Jedeme s dětmi takže budeme vyjíždět v podvečer a během noci by jsme chtěli zastavit někde na přepsání. Nemáte někdo tip?
Mám ten samý dotaz jako katka – kde po cestě přespat někde u Boloně?
Zkusil bych to tady https://www.autovylet.cz/bologna-italie-booking
@Miloš: díky, to si umím najít taky. Ale já měl na mysli tip na soukromé a levné ubytování, ne hotely za tisíce :)
Jsou tam i kempy za pár stovek, pension a apartmán je ale přecejen větší komfort :-)
pozor na kameru za předním sklem . Italové je mají zakázané. To samé o převážení PHM je povoleno jen 10 litrů a v certifikované nádobě.
Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat jak je to s se staršími vozidly. Mám Renault Clio rv. 1996 auto je v top stavu, ale nejsem si jistá jestli splňuje to euro v záloze mám kdyžtak auto, které mi půjčí babička, ale přece jen moje auto je moje auto :D
Předem děkuji za odpověď
Dobrý den, v létě se chystáme autem do Itálie. Rádi bychom sem tam přespali někde v kempu ve vlastním stanu. Je snadné sehnat místo hned na místě bez předchozího bukování? Díky za radu a případně i tip na nějaký fajn kemp u moře mezi Rimini a Anconou.
Dobrý den Heleno, já bych doporučil kemp zamluvit předem, je to přecejen jedno z nejlevnějších ubytování a jistota je jistota. V létě je všude u moře plno :) https://www.autovylet.cz/rimini-pobrezi-booking
Kdo hledáte levné ubytování u moře v Itálii, pak čtěte zde https://www.autovylet.cz/levne-ubytovani-v-italii-u-more/
S těmi řidiči jste to nějak popletla. Rakušáci, stejně jako němci, mění pruhy bezohledně, to je pravda. Ale jinak se zuby nehty drží pravidel, zatímco italové je nikdy nepochopili, pokud je vůbec kdy viděli.
V sobotu jsem se vrátil z Vieste a o těch pravidlech a nehodách by si paní (nebo slečna) Michaela měla neco oživit. Italové pravidla zřejmě neznají, nebo spíš je nikdo neřeší. Nemluvím o blinkrech (taková hloupost:-)), ale spíš o absolutním nerespektování rychlostních limitů, které já jako turista radši dodržuji a Italové na mě blikají (ne, není to ze slušnosti) a ještě gestikulují, co tam jako dělám. Dále také předjíždění…podlě mě mají Italové jedno pravidlo…plná čára, předjížděj opatrně, dvojitá obzvláště opatrně. Vůbec si s tím hlavu nelámou. Stejně tak jakékoliv zákazy stání a zastavení…i já jsem nakonec musel zastavit na zákazu zastavení. Přede mnou zastavili Carabinieri, dali si kafe v kavárně a frčeli dál :-) Takže obhajoba Italů jakožto dobrých řidičů a „čecháčků“ (mezi které nejspíš také Michaela patří) mi přijde smutná, nebo spíše přinejmenším úsměvná. Hezký den
Za poslední rok jsem byl dvakrát v Itálii (Fermo, Foligno). Osobně raději jezdím přes Vídeň. Tankování ve Vilachu ÖMV, které je kousek od hranic s IT. a je tam výběr pump i občerstvení. Cena mýtného po dálnici až do Dětma je nějakých 50 Euro. Pokud mohu doporučit zůstat na dálnici, protože stav okolních silnic je daleko horší než tady u nás.
Vzhledem k tomu, že do zahraničí jezdím často. Tak si dovolím pár postřehů, které mám. Rakouští řidiči mají hodně podobný styl jízdy jako my zde v ČR. Rychlost dodržují pouze tam kde je radar a zipování jim také nic moc neříká. V Rakousku velmi doporučuji dodržovat rychlost IGL zónách!!! Kde sankce za rychlost jsou výrazně vyšší.
Italští řidiči jsou především sobečtí, když jedu já tak prostě jedu a nezajímají mě ostatní. Směrovky moc nepoužívají, ale pokud člověk jede trochu defenzivně tak to není takové zlo. Velmi doporučuji se přizpůsobit jejich stylu. Na okreskách je plno radarů, ale každý je osazen technikou. Takže doporučuji opět jet podle místních a většiny. V zimním období se připravte na značné mlhy v nížinách a také, že nepoužívají mlhové světlomety.