Vše začalo když mi kamarád z cestovky řekl „Nechceš jet s námi na dovolenou do Chorvatska? Potřebuji obsadit ještě pár volných míst, dám ti dobrou cenu.“ Ještě jsem u moře nebyl a cena za zájezd byla velice výhodná tak jsem si řekl: „Proč ne“. Moje rodina byla nadšená, že konečně také uvidí mořské dálky a ne jen koupaliště nebo rybník.
Před cestou samotnou nás čekala ještě řada nezbytného vyřizování a samozřejmě i výměna peněz. Dovolená se konala v době, kdy se v Chorvatsku ještě platilo Kunami, kdy za 6 českých korun jsme obdrželi 1 Kunu. A také nám Čechům Chorvati říkali „paštikáři“.
Náš tip: Podívejte se, co si sbalit na dovolenou do Chorvatska.
Samozřejmě že i moje rodina si vezla většinu jídla sebou.
Obsah článku
Cesta do Chorvatska
A tak jednoho pátečního odpoledne v červenci 1997 já a moje rodina nastupovala do autobusu a pohodlně se uvelebila. Cesta ubíhala vcelku dobře. Jelo se v noci tak nebylo z oken nic vidět. V noci jsme cestovali hlavně pro menší provoz na dálnicích a hlavně, že není v noci horko. Také na hranicích vše proběhlo hladce a tak již nic nebránilo aby jsme dojeli do místa určení, což byl jeden z největších chorvatských kempů Zaton.
Ubytování pokus první
Přijeli jsme do Zatonu něco kolem 10 hodiny dopoledne a všichni jsme se těšili, jak se ubytujeme a vrhneme se do moře. Ale na vykoupání v moři jsme si všichni museli ještě pár hodin počkat. Jaké bylo naše rozčarování, když náš průvodce přišel a oznámil nám, že tady nebudeme a musíme nastoupit do autobusu a jet asi 10 km dále do menší vesnice, kde nás Chorvati ubytují ve svých domovech. Oni totiž daly přednost Němcům a to z jediného důvodu, že více platí a nejsou to žádní paštikáři.
Ubytování na druhý pokus
Po příjezdu do vesničky Petrčane si nás Chorvati rozebrali a my jsme se ubytovali v jejich domech.
Bydleli jsme v prvním patře „domku“, to nebyl domek, ale z našeho pohledu vila s krásným výhledem na moře.
Takže naše jakoby prohra s Němci byla pro nás velká výhra. Domky ve vesnici byly čerstvě opraveny nebo nově postaveny. Tehdy jsme chodili do nedalekého městečka na nákupy a za koupáním. V Petrčane se zatím nedalo koupat, protože tam bylo spousta mořských ježků.
Výlet lodí k vodopádům
Ze všeho nejlepší na celé dovolené se mě osobně líbil výlet k vodopádům Krka. Byla zde průzračná voda, takže jsem ani nevěděl, jestli je kámen pár centimetrů nebo 2 metry pod hladinou. Byl to nezapomenutelný zážitek a myslím, že ne jen pro mě.
Poslední den dovolené jsme se přece jen dostali do Zatonu a říkali jsme si, že bylo dobře, že nás Němci předběhli. Díky za to.
Končíme a jedeme domů
Konečně jsme překročili hranice a také jsme se těšili zase domů plni dojmů a hezky opálení a najednou jsme slyšeli v rádiu, že Českou republiku postihly velké povodně. Trošku pochmurný návrat, ale přesto jsme se z Chorvatska těšili domů.
