Boreč vrch – aktivní sopka v Českém středohoří?

Vrch Boreč se vypíná v CHKO České středohoří na levém břehu řeky Labe, jihozápadně od vyššího Lovoše. Stejně jako ostatní kopce ve Středohoří má jako výsledek sopečné činnosti typický kuželovitý, nahoře zaoblený, tvar. Dosahuje výšky 449 m. n. m. a řadí se tak spíše k nižším českým sopkám.

Zajímavost, jež každoročně táhne na vrchol stovky turistů, spočívá v úniku teplých plynů z nitra sopky.

Parkování

Zaparkovat lze v nedaleké obci Režný Újezd. Z obce jeďte na obec Boreč a po pár metrech u zastávky autobusu odbočte doprava. Na louce u lesa lze zaparkovat. GPS: 50°31’01.5″N 13°59’34.7″E.

Pozor na to, skoro v celé obci je na všech volných místech zákaz parkování, proto využijte tento „plácek“, nebo nechte auto za cedulí obce a dojděte pěšky. My stáli kousek odtud, protože toto místo jsem objevil až během cesty na kopec.

Kudy na vrch Boreč

Na úpatí kopce leží 2 malé vesničky – Režný Újezd a Boreč. Máte 2 možnosti, kudy na Boreč. Z Režného Újezdu vede naučná stezka v celkové délce 2,3 km s převýšením 160 metrů, která se klikatí po úbočí Boreče v celém obvodu kopce.

My jsme šli právě z Režného Újezdu a u turistického rozcestníku se dali doprava (na foto doleva). Trasa je to hezčí, ne tak náročná a více toho uvidíte.

Na jihozápadním svahu dovede turistu po 1,1 km a 20-30 minutách samozřejmě i na vrchol. Ještě před ním se však nachází jedna ze dvou vyhlídek naučné stezky, kde se před poutníkem odhalí Milešovka a vrch Ostrý.

Druhému výhledu, tentokrát východním směrem, dominují sopky Lovoš a Radobýl. Tudy jsme šli zpět, ale cesta se nám moc nelíbila. Ale obejdete takto celý kopec kolem dokola.

Úzká cestička vede z větší části lesem a postupně se stává strmější. Avšak vrchol není daleko, a tak i méně zdatní turisté nebo mladší děti dorazí nahoru bez obtíží.

Výstup lze uskutečnit i ze stejnojmenné vesničky, odkud se nejdříve stupá po zelené turistické značce, která se na rozcestí Pod vrcholem napojuje na naučnou stezku.

Kopec Boreč – záhada vyřešena

V roce 1881 bylo objeveno, že celý Borečský vrch je protkán sítí puklin a chodbiček, kde se drží vzduch. Jev, nazývaný mikroexhalace, spočívá v tom, že hora v zimě nasává průduchy na úbočí studený vzduch, jenž se uvnitř zahřeje a uniká vyústěním puklin na vrcholu kopce. Turisté tak mají možnost se v chladných měsících ohřát, zatímco v létě jev působí opačně a návštěvníci využívají přírodní klimatizace.

Výstup dýmající vrch se dá spojit s návštěvou další blízké sopky, jako jsou například již zmíněné Lovoš a Ostrý nebo také Košťálov se zříceninou na vrcholku. Z osobní zkušenosti doporučuji návštěvu na podzim nebo v zimě, intenzivněji pak pocítíte jeho „kouzlo“.

Dál můžete vyrazit i na nedaleký vrch Kletečná.