Sluníčko začíná pomalu ukazovat svoji sílu, což je dobrou zprávou zejména pro milovníky turistiky, procházek a výletů za poznáváním naší vlasti. Kam se dnes spolu vypravíme? Přijměte pozvání do jihomoravských chřibských lesů, kde vás, kromě skvostných bukových porostů, čekají různě náročné turistické trasy, protkané jedinečnými skalními útvary i dechberoucímipohledy seshora do údolí.
Objevíte staré studánky, starobylé cesty i další historické pozůstatky této krásné krajiny.
Obsah článku
Osada Bunč
Naše kroky míří do vyhlášené turistické a rekreační oblasti, nalézající se na severovýchodním hřebeni Chřibů, v nadmořské výšce 544 m n. m. Osada s názvem Bunč, je hranicí okresů Kroměříž a Uherské Hradiště. Pojedete-li ze Zdounek směrem na Modrou, Velehrad a dále na Uherské Hradiště, rozhodně Bunč neminete.
Trocha historie neuškodí
Pokud vás zaujal jeho poněkud nezvyklý název, pojďme trošku zapátrat do historie. První zmínky o tomto místě pocházejí z roku 1481, kdy figurovalo jako součást zdouneckého panství. Své jméno dostalo až o dvě století později, nejspíš podle uherskohradišťského zemského advokáta, Christiana Alexia Buntsche. Ten kolem roku 1682 utekl i s celou svojí rodinou z morem zasaženého města do zdejších lesů. Jak dlouho tady pobýval, není známo, ale vzhledem k tomu, že žil ještě dalších 40 let, jej toto místo před smrtelnou nákazou zřejmě zachránilo.
Místo oázy klidu tu měla vést dálnice
O necelá tři století později, přesně v roce 1921, byl zde vystaven objekt, jenž patřil v naší zemi k nejlépe vybaveným stavbám tohoto typu. Nesl název „Turistická útulna hostinská na Bunči“ a byl hojně využíván výletníky i poutníky směřujících tudy na posvátný Velehrad. Že to nebylo jen tak nějaké „Bohem zapomenuté místo“ dokládá i fakt, že z iniciativy našich tehdejších průmyslníků, v čele s Tomášem Baťou, se po roce 1934 začal zpracovávat projekt první československé dálnice s cílem spojit západ a východ republiky, která měla vést právě tudy. O pět let později se z Bunče stalo staveniště a začaly mohutné přípravy na budování dálnice. Jenže přišla válka a stavbu v roce 1942 zastavila. Zpečetil se nejen osud dálnice, ale i oblíbené útulny, jež byla v dubnu 1945 vypálena nacisty. K tomu, jaký byl další její úděl, se ještě dostaneme.
Vraťme se zpět k nedokončené výstavbě dálnice. Terénní úpravy i dílčí stavby již dávno zarostly lesem, nicméně není těžké zde jejich pozůstatky najít. Až se budete zdejším krajem toulat a objevíte v lese betonové podchody nebo kamenné propusti, už budete vědět, o co jde. Kousek za Bunčem, směrem k rozhledně Brdo, stojí největší památka z té doby – nedokončený železobetonový most zvaný „Zelený“. Jedno staré moudro říká, že „všechno zlé je pro něco dobré“, a v tomto případě s tím můžeme jen a jen souhlasit. Nebyla by velká škoda přijít vinou dálnice o tak úžasný kus přírody?
Z bývalé útulny je dnes romantický lesní penzion
Bunč poznáte úplně snadno. Vyjedete z lesů na kopec a přímo před vámi se objeví nepřehlédnutelná bílá stavba s červenou sedlovou střechou a dřevěnou závorou oznamující, že se nacházíte před Lesním penzionem Bunč.
Ano, tušíte správně. Vypálením staré útulny její „život“ neskončil. Po válce se bývalého objektu ujal Klub českých turistů a pustil se do opravných prací. Věhlas tohoto místa začal opět nabývat na intenzitě. Po „sametové revoluci“ si jej pronajalo několik dalších provozovatelů. Největší rekonstrukci však provedl až nynější majitel, firma Rudolf Jelínek a.s. Uvnitř najdete kromě welness centra i stylovou restauraci, kam můžete zavítat, až vás přepadne hlad.
Pomníčky naší historie
Máte-li rádi středně náročné turistické trasy, vydejte se na jednu sedmikilometrovou. Start je od křižovatky před Lesním penzionem, kde pohodlně a zdarma zaparkujete i vaše auto. Přímo tady se zastavte i u jedné z pamětihodností, která určitě stojí za povšimnutí. Jde o pozůstatky malé dřevěné zvoničky, na jejíž zvon kdysi zdejší hajný den co den ohlašoval ráno, poledne a večer. Hlas zvoničky definitivně ztichnul na jaře roku 1945, kdy byl zvon ukraden.
Jen několik desítek metrů od zvoničky se nachází hranice obou zmíněných okresů a na ní stojí pomník z pískovcových kvádrů s 19 jmény padlých partyzánů. Na budově penzionu je pamětní deska s dalšími třemi jmény mužů, kteří zde za války zahynuli.
Výšlap na rozhlednu Brdo
Od parkoviště se vydáme po červené značce na nejvyšší bod Chřibů, na němž stojí 24 metrů vysoká rozhledna Brdo.
Před námi je stoupající, 2,5 kilometru dlouhá cesta hustým lesem, na jejímž konci se ocitneme na stráni s výhledem na rozhlednu. Část cesty k ní samotné vede do strmého kopce a naší fyzičce dá trošku víc zabrat, ale odměnou za naše úsilí bude fantastický výhled do okolí. Za příhodných podmínek můžete dohlédnout až na Slovensko. K tomu nám zbývá poslední úsek, a to, vyšlápnutí 99 schodů na vrchol rozhledny.
Foťáky a špekáčky s sebou
Na zpáteční cestě se necelých 200 metrů pod rozhlednou nachází přístřešek s ohništěm. Přinesete-li si vlastní uzeninu, můžete si zde připravit chutnou svačinku a chvíli si odpočinout. A pak už nás čeká víceméně pouze cesta z kopce dolů, na jejímž konci se opět ocitnete u Lesního penzionu Bunč.
