Náš výlet do Anglie jsme podnikli v září roku 2015. Hlavním účelem cesty byla návštěva jednoho zápasu MS Rugby. Samozřejmě proč využít strávený čas v této krásné zemi jen jedním zápasem? Už doma jsme byli rozhodnutí, že to tam trochu projezdíme.
Samozřejmě cestovat autem z České republiky přes Německo a Francii a kanál La Manche se nám nechtělo.
Doletěli jsme do Anglie letadlem. Auto jsme měli zarezervované snad několik týdnů dopředu přes Rentalcars.com. Byli jsme čtyři, ale kufry byly velké, tak jsme si vzali auto pro sedmičlennou posádku.
Už s prvními kroky z letištní haly nás praštilo do očí velké množství nápisů a log půjčoven aut – AVIS, Hertz a další velké, světoznámé. Tady jsme si ale ještě auto nepůjčovali. Bylo to až v Londýně kousek od našeho bydlení – to jsme jako vždy zamluvili přes Booking.com.
Vybrali jsme půjčovnu SIXT. Obsluha byla velmi příjemná a komunikativní. Pobavili jsme se společně o našich budoucích dvou dnech. Auta nestála přímo za dveřmi pobočky SIXT, ale pár set metrů dál. Nebýt toho jsme ale neviděli prosklený pohřební vůz tažený párem koní.
Přišli jsme do dvora, kde stálo nejméně pět aut k zapůjčení. Naše ještě nebylo připraveno, tak ho před námi „osprchovali“, vysáli, dali nám klíčky a mohlo se vyjet. Nemusím ani zmiňovat, že volant byl vpravo… Dostali jsme Seat Alhambra.
Zadní skla byla zatmavená a nad hlavami se tyčil prosklený strop. Když svítilo slunce, jednoduše se strop zatáhl bílou clonou. Ani stolečky na kávu nechyběly. Zkrátka bylo místa habaděj! Jak opticky, tak i reálně.
Obsah článku
Lidské chybování, žádné troubení
Na jízdu vlevo jsme si rychle zvykli. Co nás překvapilo (a co jsme doposud nevěděli) bylo, že se při zastavení na červené motor ztišil a „vypnul“. V této době už to je asi normální věc, jenže naše auto doma tuto schopnost nemá. Hlavně když se řidič odpásal, když se potřeboval k něčemu nahnout. Auto v tom případě počítalo s tím, že chceme vystupovat. Museli jsme nastartovat znovu. Počítali jsme s nadávkami a troubením, ale nejspíš jsou v Anglii na takové situaci zvyklí (nejsme přece v Česku). Nastartovali jsme a jakoby se nic nestalo, vyjeli jsme dál. Za námi už byla červená. Žádnou negativní reakci jsme nezaznamenali.
Kruhové objezdy
Zajímavé byly také situace na dálnici. Nájezd byl netradičně zleva, ale na kruhové objezdy po sjezdu z dálnice, na ty do konce života nezapomeneme. Napočítali jsme jich nejméně osm za sebou! První při sjezdu z dálnice, poslední nás čekal při odbočení jím doleva. Po něj jsme neustále jeli „rovně“. To se u nás jen tak nevidí…
Cesta utíkala vskutku rychle a bez potíží. Zažili jsme dobré chvíle na silnici i mimo ni – hlavně v univerzitních městech Cambridge a Oxfordu, kde prosklená střecha auta nabízela nevšední výhled.
Seat jsme nakonec odevzdali v SIXT na parkovišti půjčovny kousek od letiště. K terminálu nás vzal letištní autobus.
A to byla naše neuvěřitelná cesta do Anglie. Budeme vzpomínat na rugby, univerzity, ale i na silnice, kterými jsme si to štrádovali do Cambridge, do Oxfordu a zase zpátky do Londýna.
Fotogalerie
Přečtěte si ještě
