Cesta k jezeru Loch Ness začíná u hotelu Diplomat v Praze. Mezi busy MHD S4, S5, S6 a 119 přijíždí malý bus s mladými řidiči, jeden má copánek, nechce se nám věřit, že se něj vejde nás 38 + zavazadla, ale ještě přibyli dva v Berouně a čtyři v Plzni. Průvodce studoval dějiny umění, hovoří přiměřeně o okolí a začíná již v Plzni, přejíždíme do Svobodného státu Bavorsko – vládní obvod Horní Falcko, Dolní Falcko je nečekaně až u řeky Rýn, narodil se zde český zimní král Fridrich Falcký, vládl 1618/19. Před Frankfurtem n.M. se na desítky kilometrů dálnice zúží na 2 x 2 pruhy po 2 m, busy + náklaďáky nesmí předjíždět, projíždíme Eindhoven (Nizozemí), Gent (Belgie) až do Calais (Francie). Bez uspávacího filmu se usíná špatně, při průjezdu přes hranice pípají mobily polovině účastníků a noví operátoři hlásí cenu např. 12.61 Kč/min. volání a 3.69 Kč/sms, je červenec 2010.

Trajektem z Francie do Velké Británie

Procházíme pasovou kontrolou Francie i Velké Británie, máme nové evropské pasy s biometrickými údaji za 600 Kč, celník je protáhne čtečkou a „velký bratr“ o nás ví, řidičům celník posvítí na naše kufry – o.k.

Přečtěte si jaké doklady potřebujete pro cestu s dětmi do zahraničí.

Ve 3.30 hod. najíždíme na trajekt do Anglie, má pět podlaží a po zeleném schodišti vystupujeme o dvě patra výše, usedáme do měkkých kožených křesel a klimbáme, busem vyrážíme do Londýna (roku 53 založili Římané jako Londinium) na krátkou okružní jízdu a od 6.30  hod. již po svých a řidiči jedou na odpočinek = 8 hod. bude bus stát. Začínáme u nádraží Docklands, muzeum má na zdi raketu V2, bitevní loď Belfast pomáhala při vylodění v Normandii (1944) a ve válce v Koreji (1950 – 1953), přes Temži (má odliv) koukáme na City, nahlížíme do čtvrti dělníků (něco pro Dickense a Marxe), přecházíme Tower Bridge a přes dok sv. Kateřiny k dělu u Toweru of London (Palác a pevnost Jejího Veličenstva), strážný v budce se nerad fotí.

Cestování do Anglie je možné pouze na občanský průkaz, takže si na poznávací zájezd není nutné brát pas.

Švýcarská pojišťovna má tvar okurky stojí v proluce po výbuchu IRA v roce 2001, kolem pojišťovny LLoyds, přes London Bridge na Bankovní náměstí – ústí zde sedm ulic, vedle McDonalda je historický Londýnský kámen. Zpátky přes London Bridge ke kopii Shakespearova divadla Globe (inspirovalo Prahu), v kostele leží Shakespeare, ze spalovny je slavné Tate muzeum, v průřezu vývojem malířství Evropy je Piccasso i Warholl, po lávce Millenia 2000 bychom došli ke katedrále sv. Pavla, lávka má hydraulické zakončení pro nárazy větru a vyšší než plánované počty přecházejících, max. 5000.  Vybydlená budova Queen Elizabeth Hall je rájem skejťáků, vedlejší betonové monstrum je Národní divadlo, pod Waterloo mostem vybaluje knihkupec levné knihy, davy houstnou, přibývají pouliční herci a jsme u Oka Londýna – 36 kabinek s 25 lidmi se otočí dokola za 30 min., ani 17 liber neodradilo dlouhý had fronty.

Tím končí využití starých doků jako zábavní čtvrti, podcházíme poslední most na Temži – Westminster a jsme u parlamentu, následuje Big Ben, Kabinet War Rooms (štáb Winstona Churchila za 2. světové války), socha Olivera Cromwella, v Horse Guards se střídá jízdní stráž bez koní (!!), je 30 C a mažeme se opalovacím krémem, Downing Street 10, na náměstí manifestují proti válce v Iráku a Afganistánu (stanují zde již devět let), na Trafalgar Square odmítáme nabídku navštívit ve volném čase Britské muzeum, všude jsou zábrany pro diváky maratónu, který již skončil a nyní technické služby uklízejí především prázdné lahve, končíme u zlaté sochy královny Viktorie před Buckinghamským palácem. Ve 13.40 hod. padáme do trávy v St. James Parku, odpočíváme, pozorujeme kachny a holuby, pomalu se vracíme téměř uklizeným Trafalgar Square-m, po ulici Northumerland (stojí zde restaurace Sherlocka Holmese, pivo za téměř pět liber) se vracíme k Temži, v zahradě Viktoria Embankment Garten hraje jazzová kapela, je to chvíle pro další odpočinek a nakonec přesun ke Kleopatřině jehle s dvěma lvy, u přechodu bez semaforů je nejprve šipka „koukni right“ a uprostřed silnice „koukni left“, myslí na cizince.

Poznávací zájezdy jsou dobrou volbou, pokud chcete jen koupit dovolenou a o nic víc se nestarat.

Odpočatí řidiči nás vezou stejnou cestou, kterou nás ráno přivezli, tunelem vjíždíme do asijsko-arabské čtvrti směr sever, vidíme nepořádek, obilí a pasoucí se krávy, ovce a koně. Nocujeme v Peterborough v hotelu F1 – trojlůžkáč bez skříněk jen s umyvadlem, ve společné sprše a WC musíš otočit kolečko o 90 stupňů, aby se rozsvítilo světlo.

Autobusem do Anglie můžete cestovat i žlutými autobusy Regiojet. Jízdenky rezervujte na jizdenky.regiojet.cz

Cestou do Yorku (z Vikingského Yorvik) začíná pršet, město založili Římané v roce 71, městské hradby měří 4.8 km, gotická katedrála Minstr je největší svého druhu v Evropě, je sídlem arcibiskupa z Yorku, druhého nejvyššího hodnostáře anglikánské církve, hned po arcibiskupu Canterburském, za 6.5 libry vidíme největší středověkou vitráž, 14 dřevěných králů počínaje Vilémem Dobyvatelem (rok 1066), zpevnění a odvodnění základů. Venku stojí socha císaře Konstantina (274 – 334), do Anglie přinesl křesťanství, jazyk a římské právo (Římané obsadili území a bylo po válkách), u Bosporu založil město Byzantia – Nova Roma – Constantinopolis – Istanbul, podobalo se starému Římu, bylo vystavěno na sedmi pahorcích a mělo vlastní senát. U Newcastle začínají zbytky Hadriánova valu (UNESCO) proti Piktům na severu, stavěn v letech 122 – 130, délka 110 km, šířka 9 m, výška 3 m, malé opevnění s posádkou po 1.5 km, ve 4. století se Římané stahují. Římská míle = 1000 dvojkroků.

Z Anglie do Skotska to je kus cesty

Přejíždíme symbolické hranice do Skotska, fotíme se u hraničního kamene, kravičky i ovečky na pastvinách se v 19.30 hod. ukládají ke spánku, my stále jedeme, vjíždíme na dálniční okruh kolem Edinburgu a ve 21 hod. stojíme frontu na výtah do 8. patra hotelu ENAP Glasgow, strávíme zde tři noci. S holicím strojkem jdu na recepci v 6. patře řešit připojení do anglické zásuvky, Černoch mi prodá za 4 libry novou zástrčku, přivezená stará nelze použít.

Kolem budovy rádia BBC Scotland s anténou vysílače jedeme do vesnice Luss u jezera Loch Lomond pod horou Ben Lomond, na hřbitově u kostelíka je pochován náčelník ze 7. – 8. stol., na parkovišti obdivujeme sukni (Kilt) skotského řidiče busu, zdvíhá ji, abychom viděli krásná kolena, podle statistiky 30 % chodí „na ostro“, především vojáci. Z vyhlídky Rannoch Moor je výhled na Loch Tula, je zde památník 795 horolezců – obětí ze skotských hor, klub 3000 stop = 914.4 m, v ČR je obdobný klub horolezců 1000 m. Pohořím Grampian přes vřesoviště Rannoch Moor přejíždíme do údolí Glen Coe, na parkovišti hraje dudák, jdeme 45 min. údolím po rašelině, vidíme krásné květiny, bodláky (národní květina Skotska), vodopád, ovci s černou hlavou a 2x procházíme speciálními vrátky, aby ovce neutekly. Ve Fort William je čas na nákupy, vrací nám skotskou 10 librovku s Burnusem Robertem, je vhodné ji utratit ve Skotsku, od zálivu Spean Bridge jedeme k Memoriálu hrdinů všech válek, nejčerstvější jsou padlí v Afganistánu, v pozadí je nejvyšší hora Skotska Ben Nevis – 4406 Ft (stop) = 1334 m.

Ve Fort Augustu stojíme na červenou, most přes řeku Ness se otočil, aby mohly projet lodě, je zde pět zdymadel, která zvednou lodě o 40 m výše, Caledonský kanál byl otevřen v roce 1822, má na 60 mílích (cca 100 km délky) celkem 28 zdymadel a zvedne lodě o 25 x 28 = 700 Ft = 213 m, spojuje severní a východní pobřeží tj. Severní moře a Irské moře, dále Atlantický oceán. Jezero Loch Ness je 37 km dlouhé a 250 m hluboké, to je vody ! Fotíme ho před ruiny hradu Urquhart, přejíždíme do The Loch Ness Centre s expozicí, vidíme kamennou příšeru a žlutou ponorku. Nejsevernějším bodem cesty je hlavní město Highlands (skotské Vysočiny) Inverness, právě tady údajně zavraždil Macbeth skotského krále Duncana. Vracíme se, loučíme se s řekou Ness, vidíme kosodřevinu, vřes, místy suché borovice, roste zde mnohem více jehličnanů, než jižněji, i dálnice rostou jako houby po dešti.

Prší celou noc, ráno vyjíždíme do deště, hrad Stirling je sídlo skotských králů, chodíme po hradbách ve výšce 3 m bez zábradlí, je zde spousta děl  (pepřenek), ve starověké velké kuchyni zkameněli kuchaři i staré recepty, na zahradě hrají dva dudáci, asi táta se synem. Přejíždíme do Edinburgu (UNESCO), hlavního města Skotska, vystupujeme do ulice před auta ve vedlejším pruhu !! V parku květiny u funkčních květinových hodin, nejstarší obchodní dům Velké Británie je Jenners, Skotská národní galerie má veselý obraz „Bruslící páter“, ulice jsou řazeny pravoúhle směrem ke hradu na kopci, zatím je v mlze, stejně jako Černý kostel, kde se máme sejít v 18.15 hod.  Jdeme do pěkného krpálu ke Královské míli (Royal Mile), vidíme pan Jekylla/Hyde, Edinburg je stejně rozporuplný jako pan J/H, není ani skotský ani anglický, hlavně při festivalech. V katedrále Giles je křeslo královny, měděná plastika R. L. Stevensona (napsal Ostrov pokladů) a foto Johna Knoxe – protestanta bojujícího proti katolíkům, venku na Parlamentním náměstí je srdce hrabství edinburgského a socha ekonoma Adama Smithe.

Na mrholení deštník neroztahujeme, stejně jako Skotové a jdeme do hradu za 11.20 liber, průvodce nám zapřel skupinovou slevu 10 %, musí si zlepšit angličtinu ! Vidíme střídání stráží v 15 hod. u vchodu a v 16 hod. u Skotského válečného memoriálu, Skotské královské klenoty – zlatá koruna s více než 100 perlami, žezlo z roku 1494, meč, Korunovační kámen a královský řetěz, kaple sv. Markéty je nejstarší budovou v Edinburgu a nejstarší kostel Skotska z r. 1090, je zde zpěvník, obléhací dělo Mons Meng ukořistěné v r. 1486 v belgickém městě Mons, váží 6000 kg, kámen 250 kg vystřelí 3.5 km daleko, 100 mužů ho přepraví o 3 míle/den, od r. 1861 výstřelem z děla oznamuje 13 hodin, v památníku obětem jsou zaznamenána jména všech padlých vojáků skotských pluků. Vracíme se po Royal Mile, na radnici se sjíždějí hosté na 18. hodinu, řada čumilů a turistů fotí, dárek pro vnoučata v suvenýrech nenacházíme, teprve po odbočení do vedlejší ulice prudce dolů je malý krámek s typicky anglickým busem, taxíkem, telefonní budkou a poštovní schránkou.

V noci pršelo, loučíme s Glasgow, fotbalový klub Celtic založili katolíci, Rangers protestanti, vidíme islámské centrum. V Gretna Green ve vesnické kovárně úderem na kovadlinu oddával kovář páry, které se v Anglii nemohly vzít, my ale jdeme jen využít poslední možnosti nakoupit skotské věci, stojíme 15 min. frontu za Japonci s plnými košíky skotských plédů, každý platil kolem 300 liber, nedaleko je městečko Lockerbie, kde Lybijci semtexem z ČSSR zničili 21.12.1988 Boeing 747 společnosti Pan Am na lince Londýn – New York, z nebe leje 9 – 11 a 12 – 12.30 hod. V jezerní oblasti Lake Distrikt je největší národní park Velké Británie – 16 jezer a v mlze nejvyšší hora Scafell Pike – 979 m, v Keswicku jdeme k jezeru Derwen Watter parkem kolem minigolfu, domy jsou ze zelené břidlice, v krámu jsou psi vítáni, nejstarší továrnu na světě na výrobu tužek s muzeem nenavštívíme (1832), pokračujeme vyhlídkovou jízdou kolem jezer – největší je Windermere.

Blížíme se k Liverpoolu (UNESCO), vidíme čtyři chladící věže kouřící a čtyři nekouřící, začínáme po stopách Beatles ve čtvrti, kde žili i John a Paul, Strawberry Fields je pole u domu, kde jednou za rok přišla Armáda spásy, přes ulici je Palmerston Schoul (sem chodil John do školy), přesouváme se za roh na Mellon Street, kde Joko Ono koupila Johnův dům (John zde bydlel 1945 – 63, vychovala ho zde teta Mimi) a dům darovala městu, Penny Lane je křižovatka a restaurace vedle, Paul bydlel na Forthlin Road v letech 1955 – 63, 1.5 km od Johna. Liverpool byl přístavní město, stavěly se zde lodě (Titanic) a vozili přistěhovalci do Ameriky, když se mu vzdálilo moře, překonal Chester. Doky jsou přestavěny jako v Londýně, bydlíme vedle Albert Dock s ruským kolem.

Naše tipy:

Skotsko počasí

Vlajka Skotska

V 19 hod. pokračujeme po stopách Beatles, u kubánského baru jsou stromy ostříhané do krychle, vedle čínské čtvrti je kostel, kam chodil John, do školy Line chodili Georgie s Ringem, procházíme pub Te Cracke Marstonś Ales, kde John ukazoval na podlaze, jak se plave resp. topí. Vcházíme i do pubu proti Philharmonic Hall, pár kuřáků s pivem v druhé ruce je na chodníku, uvnitř je nabito, ke katolické katedrále nejdeme, kostel sv. Lukáše nemá střechu, využívá se jako letní kino. Ulicí zábavy přes pěší zónu jdeme do Cavern Clubu, kde Beatles začínali, v Matthew Street stojí socha Johna Lennona ledabyle opřená o zeď slávy, co cihla, to jméno hudebníka nebo kapely, kteří si v The Cavern zahráli, je zde Queen, Rolling Stones, Chuck Berry, Oasis, Status Quo a další, na stěně jsou jeho zlaté desky. Proti soše svítí neon The Cavern Club (Jeskyně), není to úplně ten samý klub, kde hrávali slavní „Brouci“, protože ten byl i s domem zbourán v roce 1973, ale byl cihlu po cihle znovu postaven, za libru sestupujeme do sklepa, je zde plno stojících i sedících, pije se mnoho druhů piva i vína, zpívající kytarista, v dešti se vracíme kolem vlakového i autobusového nádraží.

Snídaně v hotelu je klasicky anglická – slanina, míchaná vejce, malé párečky, fazole v rajské omáčce atd., v historickém městě Chester na řece Dee je na jezu lososí přechod, kostel Jana Křtitele je vedle zbytků římského amfiteátru, z věže krále Karla I. sledoval Karel I. porážku svých vojsk v občanské válce. Restaurované hrázděné domy z viktoriánského období s vysokými vystupujícími štíty bývají v 1. patře propojené a vznikají obchodní pasáže stejně jako v přízemí, za 4.10 libry procházíme Chasterskou katedrálu (1092), vitráže patronů Velké Británie, bible + zpěvník Jindřicha VIII., památník českým letcům RAF a vozík na převážení rakví.

Vjíždíme do Walesu, Conwy leží u moře, za zachovalými hradbami je mezi rybářskými domky nejmenší dům (1.8 x 3.05 m) Velké Británie, za 3.75 libry vstupujeme do hradu postaveného králem Eduardem I., vidíme zakrytý železniční most a namalovaný kruhový objezd. Několika tunely jedeme na západ, v Gwyned nás předjíždí policie a kontroluje řidičům dodržování přestávek na odpočinek, všichni si rychle zapínáme pasy (pokuty by byly mastné), dovnitř nejdou, odcházejí bez udělení sankcí, na hradě Caernarfon (postavil Eduard I. a má sochu nad vstupní branou) byl v roce 1969 korunován princ Charles Princem z Walesu, na parkovišti sledujeme mazaného racka, sedne si na odpadkový koš, vyhodí igelitku na zem a hledá jídlo.

Národní park Snowdonia má nejvyšší horu Walesu Snowdon – 1087 m, cesta na vrchol je 7 mil dlouhá, převýšení 723 m, lze ujít za 6 hod., jdeme v dešti a mrholení 15 min. vzhůru kamennou cestou, až vidíme v údolí jezero, sestupující turisté jsou nabalení, pohorky s návleky, hůlky. U parkovišti ostříhané ovečky okusují trávu, vřes i bodláky, kolem údajně nejšerednějšího domu Walesu se vracíme do Liverpoolu, je pátek, mládež vyráží za zábavou, v Albert Doku probíhá laserová show, končí ohňostrojem ve 22 hod.

V dešti v 8 hod. odjíždíme, míjíme odbočku na Silverstone s okruhem F1, za 5.30 libry vcházíme do nejslavnější megalitické památky na světě ve Wiltshire, vnější okruh Stonehenge tvoří až 50 tunové kameny z pískovce z 30 km vzdáleného Avebury, vnitřní okruh až 1.5 tunové „kamínky“ z pohoří Preselti v jihozápadním Walesu převezli na vorech přes průliv u Bristolu a po řece Avonu až na místo, tyto (modráky) prý měly mít léčivé magické vlastnost. Kolem je ochranný val z let 3100 – 1900 př.n.L., samostatně stojící Heel Stone vrhá stín. V busu před námi sedí Václav Jílek, při výkopových pracích před osmi lety vykopal na návsi zajímavý tunový kámen, přivezl si ho na zahradu, začal studovat literaturu, přidával kameny a 8.8.2008 otvíral u obce Holašovice v jižních Čechách soukromý kamenný kruh z 25 velkých menhirů včetně jednoho středového, je to největší megalitická stavba v Čechách – Holašovický Stonehenge, kruh prý léčí, medituje se u něj a eliminuje prý patogenní zóny.

Katedrála (1220 – 1265) v Salisbury má 120 m vysokou špičatou kopuli, originál Magny charty libertatum (1215) je Velká listina práv a svobod, sepsala anglická šlechta proti dodnes nejméně oblíbenému králi Janu Bezzemkovi, byl prvním dokumentem omezujícím pravomoci panovníka vůči jeho poddaným na základě zákona, vystavuje se zde funkční stroj orloje, kolem řeky Avon přejíždíme do přímořským lázní Brighton, oblíbeného místa Londýňanů, výstřední princ z Walesu, pozdější král Jiří IV. postavil nevkusný indicko-islámský palác, interiéry jsou inspirovány Čínou, po kritice za nevkus se urazil a do Brightonu se nikdy nevrátil, moře dělá velké vlny, na molu je 1000 výherních automatů. Jako taxíky v mnoha městech jezdí Octavie, ve 20.30 hod. vjíždíme do Doveru, po Anglii, Skotsku a Walesu jsme ujeli 3.169 km, teplota 17 C, ve 21.25 hod. vyplouváme a fotíme se s bílými Doverskými útesy.

Opouštíme Dover a míříme do Německa

Ve 22.55 hod. již sedíme v busu a řítíme se do čtvrtého největšího města SRN, z velkých měst nejstaršího – Kolína nad Rýnem, v 5.35 hod. hladoví a rozespalí bloumáme po nábřeží Konráda Adenauera, slunce vychází, je neděle, ale nákladní lodě již plují po Rýnu, z 12 kostelů je první románská bazilika sv. Martina, procházíme nádražím (30 vlaků/hod., 280.000 cestujících/den) ke gotické katedrále sv. Petra a Marie (UNESCO), dvě věže 157 m, do postavení Eiffelovky nejvyšší budova v Evropě. Všude je neskutečný nepořádek po asi divoké sobotní noci, auta technických služeb AWE již jezdí a uklízí, na lavičkách dospávají ona + on s kufrem pod hlavou, v 6.30 hod. se otevírají dveře pětilodní katedrály, údajně jsou v ní umístěny ostatky sv. Tří králů, venku je špička z jednoho kusu kamene – jako na věžích nahoře, naproti stojí dům číslo 4711 – číslování zavedli Římané.

Kolem Římsko-Německého muzea, české hospody Schwejk, zde vaří Bohmisches Steak, hospody Einstein e = m c2, Židovskou ulici, přes bohaté centrum dojdeme k muzeu čokolády, otvírají v 11 hod., vedle v muzeu sportu je Schumacherova kombinéza a formule Renault z roku 1995, muzeum čokolády vzniklo v roce 1933, vstupné 6 euro, čokoládové pivo i destilát jsme ještě neviděli. Vracíme se podle Rýna 9 m širokou promenádou pro pěšáky, běžce i cyklisty, AWE zametá i zde, téměř nejsou lavičky a lidé sedí v předzahrádkách nebo na zídce oddělující promenádu od trávníku, v 15.15 hod. nastupujeme do busu s odpočatými řidiči a vracíme se domů, celkem jsme ujeli 5.300 km.

Poznávací zájezd Londýn můžeme doporučit každému a kdo si na to troufá, klidně může vyrazit autem do Skotska.

Může se hodit:

Ubytování Londýn

Mapa Anglie

Předpověď počasí v Anglii a v Londýně

Letenka do Anglie

Zájezdy Londýn letecky

Vlajka Velké Británie

Londýn poznávací zájezd se Vám rozhodně bude líbit, protože Velká Británie je krásná země a Skotsko obzvlášť.

Pro lepší a rychlejší cestování do Anglie zde najdete nejlevnější letenky.

Dále vás zajímá: letenky Londýn, letenka do Londýna, eurovíkend, výlet, Skotsko dovolená, zájezdy do Skotska.

Sdílejte článek s přáteli
  •  
  • 1
  •  
  •