Chorvatsko, Slovinsko, Rakousko a shrnutí dovolené autem do Řecka

Úvod » Cestopisy » Chorvatsko, Slovinsko, Rakousko a shrnutí dovolené autem do Řecka

Chorvatskem jsme projížděli 2x, nejprve v severní části směrem tam, kousek před hranicí s Bosnou jsme spali, a pak cestou zpět z Montenegra od Boky Kotorské až po hranice se Slovinskem před Ormož.

Ani při jednom průjezdu jsme neměli vyměněnou Chorvatskou měnu a ani v jednom případě jsme nevstoupili do osobního kontaktu s Chorvaty, když nepočítám hraniční policajty.

Západ slunce jižně od Dubrovníku v Chorvatsku

Cesta proběhla bez jakékoli kolizní situace na silnici nebo nepříjemnosti, rovněž koupání před Dubrovníkem v Kupari bylo příjemné, voda byla předchozí bouří promíchaná a chladnější. Ovšem cesta byla bez jakéhokoli „dobrodružství“. Jenom na hranici se Slovinskem si Chorvatský hraniční policajt před jeho budkou všiml, že jsem trochu unavený a prý abych si dal přestávku, jeli jsme tehdy nepřetržitě od města Sinj, u něhož jsme také přespávali, což představovalo 430 km jízdy bez zastávky a už asi na mě byla únava trochu znát. Přestávku jsme si dali, ale až za hranicemi ve Slovinsku v Ormož, kde se platí Eurem. Upozorňuji na to, že hlavní město Chorvatska Zagreb, přes který jsme jeli je v r. 2019 hodně rozkopaný, vyměňují se tam celé mosty na hlavních komunikacích, a že se tam z tohoto důvodu GPS navigace moc nechytá, a je proto poněkud složitější průjezd městem.

Obsah článku

Slovinsko

Do Slovinska jsme vjeli v malém městě Ormož, má historický střed města a je v něm Ptujský Hrad s historickými expozicemi, ale v době naší návštěvy zavřeném a mimo návštěvní hodiny. Centrum města je příjemné, ale jakoby pusté, s omezením parkování a žádnou fungující restaurací. Žije to spíše v nové části města, kde jsme našli útočiště v Pizzerii – grill. (GPS: N 46°24.55892′, E 16°9.43937“), kde jsme si dali opožděný oběd. Obsluha tam byla příjemná a rychlá a jídlo chutné. Je to moderně zařízená restaurace s příjemnými cenami. Oběd pro oba tam včetně nápojů a kávy nestál více než 15 Eur. Vyrazili jsme na další cestu asi po hodině a půl a Slovinsko jsme po 43 km dlouhé jízdě trvající asi ¾ hodiny opustili na hraničním přechodu s Rakouskem Gornja Radgona. Ani ve Slovinsku jsme nezažili žádnou krizovou situaci při cestě ani dobrodružství.

Rakousko

Do Rakouska jsme vstoupili po asi tak 500 km cestě dlouhé, konečně bez hraniční kontroly, u města Bad Radkersburg. Původně to bylo pevnostní město vystavěné na břehu hraniční řeky Mur. Stojí za krátkou procházku historickým centrem za hradbami. Vstoupili jsme tam kolem 18. hodiny, což je doba, kdy už je v Rakousku všechno zavřené, neboť život po 17. hodině je v Rakousku živý asi jako když „u Bucků zhasli“. Chtěli jsme načerpat naftu, ale to se nám podařilo až ve městě Feldbach po ujetí cca 45 km od hranice u pumpy Shell s nepřetržitým provozem, všechny ostatní pumpy byly zavřené. Rakouskem jsme projeli s jediným přespáním před Mariazell. Odjížděli jsme brzy, kolem 6:30 ráno. Žádné prohlídky ani nákupy jsme neuskutečňovali, jen jsme si v supermarketu v městě Zwettl koupili sladké pečivo a ledovou kávu, resp. kakao k snídani brzy po otevření kolem 8:30. hod. ráno. Hranici ČR jsme překročili dopoledne kolem 9:30 v Českých Velenicích.

Cesta pro nás, až na asi 200 km od rakouských hranic domů skončila. Stavili jsme se ještě v Praze, abychom vyměnili zpět zbylá Eura za CZK.

Shrnutí dovolené

Myslím, že tato cesta nám dala příležitost k důkladnému koupání v mořích Jaderském a Jónském. Bohužel vedra přesahující někdy i 40 stupňů nám dosti výrazně bránila v návštěvách různých památek, hradů nebo i pevností, které po cestě byly k vidění, ale i do jisté míry i v podrobnějších prohlídkách měst. Přes den jsme se obvykle pohybovali jako přehřáté mátohy pro to vedro a mám dojem, že výstup na kopec s hradem pěšky, bychom snad ani nedali. Ani v noci jsme se nedokázali efektivně zchladit. Bylo to poprvé v životě, kdy se mi něco takového přihodilo. Bohužel vzhledem ke školní docházce syna nemohu plánovat cesty v době před nebo po sezóně, kdy bývají nižší teploty. Mám pocit, že nebýt zapomenutého malého techničáku bychom nezažili ani to nejmenší dobrodružství. Ale i přes relativně nepříznivé podmínky jsme poznali spoustu zajímavých míst.

Trochu CESTOVNÍ statistiky nakonec

Peugeot Boxer po celou cestu šlapal jako hodinky i přes ta vedra. Celkově jsme ujeli 4 625,3 km průměrnou rychlostí 52 km / hod. Stihli jsme to za 87 hod. a 56 minut strávených za volantem. Celkem jsme spotřebovali 304,38 litrů nafty, což znamená, že jsme měli průměrnou spotřebu 6,58 l/100km. Boxer má tedy průměrnou spotřebu nižší o 2,55 litru na 100 km oproti vozu Hyundai H1/6 VAN, 2,5 TCi, který jsem používal do prosince r. 2017.

Průměrná cena nafty za celou cestu byla 31,13 Kč, z toho v ČR 30,63 Kč, v Bosně 30,41 Kč a v zemích Eurozóny (Řecko, Montenegro, Rakousko) pak průměrně 32,37 Kč.

Autor textu a fotografií