Chrám nebes v Pekingu | Autovýlet.cz

Největším parkem v Pekingu je park Tiantan (Tchien-tchan) – „park Chrámu nebes”.

Chrám nebes – Peking – Čína

Nachází se zde unikátní soubor překrásných historických staveb, výstavba trvala čtrnáct let od roku 1406 do 1420, velkolepý výsledek však stojí za to. Nejkrásnější je bezesporu třístupňová kruhová stavba s trojitou střechou z modře glazovaných tašek, modré barvy nebes, Chrám úrody a hojnosti (Čchin-jen-tien), v němž se čínští vladaři dříve modlili za bohatou sklizeň. Tento objekt představuje skutečný vrchol čínské architektury, techniky a umění. Ve spojích není použit ani jeden hřebík, a přesto svatyně svou pozlacenou špicí dosahuje úctyhodné výšky 37,5 m. V roce 1889 byl chrám zasažen bleskem a téměř úplně vyhořel, zanedlouho však byl podle původních plánů opět obnoven.

TIP: Dovolená v Číně již od 16 330kč.

Význam chrámu lze dobře vidět v přízemí, Síň modliteb za dobrou úrodu nesou čtyři mohutné nosné sloupy směřující do čtyř hlavních světových stran symbolizují čtyři roční období, dále jsou zde dva soustředné kruhy, v každém je dvanáct sloupů ve dvou řadách, představují měsíce a dvanáct dvouhodinových úseků, na které byl tenkrát den rozdělen. Všech 28 dřevěných pilířů dohromady pak symbolizuje nebeská souhvězdí. Hlavní sál je bohatě zdobený, vévodí mu modro-zlatý trůn. V roce 1998 byl Chrám Nebes zařazen na seznam světového dědictví UNESCO, výbor pro světové dědictví na adresu Chrámu Nebes poznamenává: Tento chrám je nejlépe dochovaným komplexem staveb, určených pro rituální účely.

Čínští císaři byli rovněž nazýváni jako „Synové nebes“.

Status synů Nebes je opravňoval k vládě nad vším lidem a správou celé země, obětování Nebesům, komunikace s bohy a získávání jejich přízně se rovněž stalo jejich výlučným právem, které bylo obyčejným lidem upřeno. Chrám Nebes na jihu Pekingu bylo to místo, kde vykonávali oběti císaři dynastií Ming a Qing (1368-1911) každoročně v období zimního slunovratu (okolo 22.prosince). Ve slavnostním procesí na nosítkách přinášeli panovníka ze Zakázaného města, aby se na tomto posvátném místě sám osobně před rozbřeskem modlil k bohům slunce a měsíce, mraků a deště, aby zajistili dobré počasí v Pekingu (nejen) a bohatou úrodu pro nadcházející rok.

Celý chrámový komplex včetně rozsáhlého parku má 293 ha a je čtyřikrát větší než celé Zakázané město, od roku 1918 je zpřístupněn pro veřejnosti. Z jihu Chrám obklopuje čtyřhranná zeď, což symbolizuje Zemi, zeď na severu je půlkruhová, což symbolizuje Nebe. Tento styl má kořen v tradiční čínské představě, že Nebe je kulaté a Země čtyřhranná. Několik desítek metrů jižně od Síně modliteb za dobrou úrodu leží podobná ale menší síň zvaná Císařská klenba nebes. Kolem ní se kruhovitě ovíjí Zeď ozvěn, která je dle legend a průvodců proslulá akustickou specialitou – pokud někdo zašeptá na jedné straně zdi, měl by to slyšet člověk na jejím opačném konci. Zvuk se má odrážet od nebeské klenby nad kupolí. Druhou specialistou je násobení zvuku tlesknutí na třech kamenech před chrámem, z prvního 1x, z druhého 2x a z třetího 3x, zkoušeli jsme, ale asi jsme v hluku turistů přeslechli.

V parku najdete také Kruhový oltář (Chan-čchiou-tchan) – tři řady balustrád se 360 sloupky, které mají představovat dny lunárního roku, každé patro je obehnáno kamenným zábradlím. Tento oltář byl tím nejdůležitějším místem, kde císař vykonával obřady obětí Nebesům. Uprostřed je kulatý kámen, na kterém stále stojí jeden i více turistů současně a nechávají se fotit. Po sestupu ze schodů, po kterých musel císař osobně vystoupat procházíme krásným parkem, seniorky i senioři se vyhřívají na sluníčku, hrají badminton, žolíky, go, kolektivně cvičí tai-chi a jeden mistr kaligrafie píše vodou něco na cestu. Mezi množstvím starých stromů je nejstarší více než pětisetletý devítidračí jalovec.