Cinibulkova naučná stezka je krásný výlet na okraji Kokořínska a lze ji projít ze dvou míst. My měli jako startovní bod městečko Mšeno u Mělníka. Tento okruh patří mezi nejhezčí trasy v této oblasti.
Obsah článku
Parkování
Míst, kde ve Mšenu zaparkovat, je celkem dost. My přijeli včas a navíc v týdnu, takže jsme bez problémů našli volné místo na konci ulice Jezerní na bezplatném parkovišti.
Další dvě placené jsou pár metrů odtud vlevo od dětského hřiště, půjdete kolem, když se budete vracet zpět.
Cesta pro děti
I když to není přímo trasa kterou popíšu v článku, s malými dětmi můžete před výšlapem po kamenných schodech odbočit vlevo. Zde jsou na kraji louky dvě jeskyně, přírodní divadlo Romanov, Husův památník a také Kokořínek – zmenšenina hradu Kokořín. Bohužel jsem tato místa objevil až po návratu a tak pouze informačně, bez fotek. Pro malé děti ale určitě prima zajímavosti.
Mšenský okruh. Trasa č.1 má 9km
Člověk by si řekl, že 9 kilometrů není moc, no uvidíte sami, že to je dost :)
Celá trasa vede po žluté turistické značce, takže stačí, když se jí budete držet a nemůžete se ztratit. I když občas jsou na trase místa, kde by ta značka mohla být blíž a ne až za zatáčkou :)
Začátek výletu je hned pěkně prudký, dáte si výšlap po schodech až na louku. (viz úvodní foto)
Odtud dojdete k silnici, kde je vlevo první a jediné občerstvení na trase – Hospůdka Romanov.
Dále pokračujte vpravo odbočkou do lesa. Celý Cinibulkův okruh vede lesem a občas po louce. Ale hlavně stále nahoru a dolů, takže dobré boty určitě s sebou.
Poté, co vylezete na další z mnoha skal na trase, uvidíte Skalní útvar Prolezovačky.
Kousek odtud pod kopcem je jeskyně Obraznice.
Ta je do skály uměle vyhloubená a jak název napovídá, za 30-leté války zde skrývali obrazy a drahé předměty z Romanova.
Dá se vejít i dovnitř, ale jak povídal Výleťák na videu, jsou zde pavouci a slimáci, no raději jsme podrobně nezkoumali.
Cinibulkova naučná stezka pokračuje stále po žluté až narazíte na odpočinkové místo Kačina. My měli sil ještě dost, takže nebylo nutné vybalovat svačinu. Pokračovali jsme tedy v cestě, dalším cílem na trase bylo toto vyhlídkové místo.
Jak vidíte, moc velký výhled odtud teda není. Ale je zde lavička, stejně jako na křižovatce, odkud se sem po pár metrech dojdete. To už je dobrá zastávka na doplnění tekutin či vitamínů.
TIP: Jak vypadá naše zdravá svačina na výlety.
Skalní město Bludiště
Přibližně 500 metrů odtud už je asi pro mnohé hlavní cíl Bludiště u Mšena. V zimě bych to raději ale vynechal, náročnost je už tak velká v tomto úseku i v létě. S dětmi se to dá, ale už musí být trošku větší, tak 8 let bych to viděl.
Tras mezi skalami je zde několik, takže si můžete prolézt skoro vše, jen pokud půjdete s dětmi (což doporučuji), určitě si je dobře hlídejte.
Pozor, pokud máte hodně kilo navíc, je zde několik míst, kde byste nemuseli projít. My často museli sundat batohy a i tak to bylo taktak a to nejsme žádní valibuci :)
Nesmí chybět dřevěné schody, jak to na podobných mostech bývá. A adrenalinové zakončení byl výstup po hodně prudkých schodech, kde je vedle i řetěz, jinak by to nešlo se nahoru dostat.
Je to jediná trasa, kudy se nahoru dostat, takže na to myslete, jinak byste museli jít cestou zpět. Ale viděli jsme cca 10 lidí i maminy s dětmi, jak to vylezli, takže by to měl dát asi každý.
Zajímavost
Na Kokořínsku se můžete často setkat s prohlubněmi v pískovcových stěnách, kterým se říká voštiny. Připomínají plástve včel (voští) a proto tento název.
Určitě vás zaujme další bod na trase, skalní věž Tutanchamon. A stále po žluté jděte dál, až dojdete k silnici, po které půjdete asi 300 metrů k zastávce Na rovinách (Háj.) do mírného kopce a zde odbočíte vpravo až dojdete k dalšímu odpočinkovému místu, kterým je Švédský val. Zde je pěkné místo na focení, rytíř s helmou a je vedle druhá, pod kterou se můžete vyfotit.
Jdeme dál a fotíme další parádní místo, což je Průsečná skála.
Ta byla v pískovci zbudovaná Švédy v 30leté válce.
Nedaleko odtud je další z mnoha skalních útvarů na trase – Obří hlava a žába.
Kdybyste pokračovali po modré asi 2 kilometry Droužkovskou cestou, dojdete k další zdejší zajímavosti, což jsou tyto pokličky.
Kokořínské Pokličky
Určitě si někteří z vás pamatujete na hodiny přírodopisu, kdy učitel/ka vyprávěla o erozi pískovcích a o tom, jak moře sahalo až do dnešních Čech. Ať už je to pravda nebo ne, skalní útvar Pokličky jsou ještě tam, kde byli za našich školních let.
Až 12 metrů vysoké Mšenské pokličky se nachází zhruba 5 km od hradu Kokořín, v CHKO Kokořínsko. Tyto skalní útvary jsou výsledkem pozvolného selektivního zvětrávání pískovce. Nejmohutnější poklička je k vidění hned u dřevěnných schodů a má rozměry 6 x 5 x 1,5 metru.
Kokořínské Pokličky jsou tak známé, že se dostaly i na poštovní známky a pohledy.
Upozorňujeme jen, že lezení po těchto pískovích je přísně zakázáno. Eroze pokračuje a je pravděpodobné, že se jejím působením nohy Pokliček oslabí a zbortí.
Zde už se začínají míchat turistické trasy žlutá, modrá a i cyklostezky, tak pozor na to, stále po žluté z kopce, kde si můžete vyfotit věž Faraon.
A jak jinak než zase do prudkého kopce, kde následně pokračujte vpravo chvíli lesem a poté po louce mezi poli až do Mšena, kde vpravo uvidíte zdejší koupaliště.
Vy ale odbočíte vlevo, kde jsou ta výše zmíněná placená parkoviště – ceník parkovného přikládám.
Vedle je dětské hřiště plné prolézaček – pokud děcka ještě budou mít sílu, mohou se zde vyřádit, my tu dojedli na lavičce zbytky sváči a po pár metrech došli k autu – je odtud na dohled.
Informační tabule na trase
Dozvíte se hodně informací o CHKO Kokořínsko, namátkou:
- Lesy – jakou má les funkci, jaké jsou v tomto kraji druhy stromů a jaké najdete v okolí Cinibulkovy stezky
- Geologie – jaké skalní útvary zde uvidíte a jaká hornina je typická pro tuto oblast
- Lesní fauna – dozvíte se, kolik let se dožívá mravenec lesní a jaké savce zde můžete potkat
- Lesní flora – jaké plody zde můžete sbírat v průběhu roku a i jaké jedovaté rostliny tu můžete najít
- Historie Mšena – toto je poslední info cedule na trase, kde se dozvíte o historii města Mšeno a také kdo byl Josef Bedřich Cinibulk, který tuto turistickou stezku založil, které se také říká i Mšenské Švýcarsko.
Hodnocení výletu
Na internetu najdete mnoho recenzí této turistické trasy, osobně bych napsal, že to pro ty nejmenší děti nebude (podle mě minimálně věk tak 5 let), hodně je cesta přes kořeny, v tom skalním městě i v úzkých průchodech, kde by měly silnější osoby problém, aby se nezasekly, terén to je celkem středně náročný, takže je na každém z vás, jak se na podobné výlety cítíte :) Ale mě osobně se tu docela líbilo, je to prostě takový kokořínský standard.
Trasa č.2 pro náročnější turisty
Ze Mšena se vyrazte ze stejného místa jako popisuji v úvodu a asi po pěti kilometrech dorazíte do malé obce s kouzelným názvem Ráj. Zde se můžete vydat několika směry a inspirovat se podle rozcestníku uprostřed křižovatky. Mohli byste cestou lesem kopírovat silnici po červeně značené trase a po dalších pěti kilometrech by vás uvítala dominanta Kokořínska – hrad Kokořín. Ruiny, původně raně gotického Kokořína, byly na konci 19. století dostavěny ve stylu tehdejšího romantismu. Hrad působí proto poněkud uměle. Další variantou může být cesta k ekofarmě Laka po zelené a odtud prudkým stoupáním až na tajemný hrad Houska. Když je ale naším hlavním motivem túra přírodou a ne historické pamětihodnosti, pak se raději vydáme kolem útulného penzionu V Ráji přímo vzhůru do lesa po žluté značce.
Směrem na Olešno do skalního města
Cestou vystoupáme hvozdem vzrostlých borovic a smrků, který bohužel už nyní prořídl díky kůrovcové kalamitě. Po necelých dvou kilometrech nás přivítá malebná vesnička Olešno se svými zachovalými roubenkami. Odtud nás trasa povede na Zbrázděný vrch, kde se nám už budou nabízet úchvatné výhledy do pískovcových skal.
Do skalního města zatočíme vzápětí a ani tady nepotkáme téměř živou duši.
Cesta je plná zkroucených kořenů a výmolů, tak je obuv s pevným kotníkem určitě výhodou. Mezi skalami se tyčí úctyhodně vysoké jehličnany a člověk si připadá, jako když vstoupil do skutečného chrámu přírody.
Téměř v cíli
V tomto okamžiku máme v nohách už téměř deset kilometrů, ale ještě asi čtyři jsou před námi. Mineme obec Vojtěchov a pokračujeme okolo chovného rybníku s pohádkovým názvem Stříbrník. Poté nás cesta zavede opět do lesa a máme před sebou poslední dva kilometry po červené značce do vesničky Ráj.
Zasloužená odměna na závěr
Doporučuji tady ukončit cestu, nebo si alespoň vydatně odpočinout a posilnit se v místní hospůdce. Jídelní lístek nabízí menu za přijatelné ceny a znavenému poutníkovi chutná obzvláště dobře.
