18. století se chýlilo ke konci, když úpatí šumavského Třístoličníku začínalo ožívat prvními osadníky. Zpočátku Spitzberg, později Neuthal, Nová Ves, Nové Údolí – taková byla jména zdejší osady. A trvalo více jak sto dalších let, než pomyslnou čáru mezi dnešním Německem a Českem protnula železnice.
Do Bavorska vlakem přes Nové Údolí
Stalo se tak v roce 1910, kdy se od Volar a Černého Kříže přivinuly železniční koleje, aby překročily státní hranici a pokračovaly do bavorského Haidmühle a Pasova. Místní se z toho však neradovali příliš dlouho.
Přešla první i druhá světová válka a nad zdejší železnicí se začala stahovat těžká mračna. V roce 1948 byl nejdříve zrušen přeshraniční provoz a postupně přišly další těžké rány. Přímo na hranici vyrostla masivní vrata a do Nového Údolí pod bedlivým dohledem pohraničníků a teprve po odemknutí výkolejky přijížděly pouze nákladní vlaky, odvážející do vnitrozemí šumavské dřevo. Došlo to tak daleko, že na německé straně bylo v roce 1974 železniční těleso v délce 18 km zcela sneseno.
Dnes se snad už blýská na lepší časy. Konečná zastávka v Novém Údolí se dočkala nové slušivé podoby a zatímco z Čech sem přijíždí přímé spoje z Číčenic, Českých Budějovic a občas i z Prahy už několik let, k posunu došlo i na německé straně. V turistické sezóně Do Nového Údolí míří autobusy německé společnosti Itzalbahn a ze zdejšího přestupního terminálu zajišťují spojení až do bavorského Waldkirchenu. Plusem je i vzájemné uznávaní vybraných druhů jízdenek společností České dráhy a Itzalbahn (https://www.cd.cz/cd-v-regionech/jihocesky-kraj/). A tak se snad někdy dočkáme znovuvybudování toho, co naši předci ve své moudrosti postavili před dlouhými desítkami let a stříbřitá linie kolejí znovu propojí českou a německou stranu Šumavy.
Přečtěte si ještě
