Francouzskou Bretaní po stopách Keltů

Prvním cílem po stopách Keltů je 2.753 menhirů v Carnacu, je zde nejvýznamnější megalitické centrum Francie.

Stojí zde 5-6.000 let , v Menicu je 1.169 menhirů na ploše 1.000 x 100 m v 11 řadách sever – jih nebo východ – západ, na pobřeží jsou dolmeny – ploché kameny.

Francouzská Bretaň

Panoramatická jízda po pobřeží Atlantického oceánu a poloostrově Penmarch je jako „na konci světa“ u Cabo de Roca v Portugalsku, v muzeu v Carnacu vidíme stavbu dolmenů – postaví menhiry, zasypou je hlínou, potom je táhnou na vrchol a hlínu odstraní, fotím Hortenzie před muzeem, trh v neděli skončil ve 13 hod. Večer jdeme na noční prohlídku Quimperu, vidíme dům s fajáns porcelánovými talíři, je tma a prší, opět „holubí“ návrat 21.40 – 23.15 hod., biskup Koranten denně snědl půl ryby, večer ji hodil do moře a do rána dorostla, byl prohlášen za svatého, dříve byl králův rádce, král + dcera ys – Par ys, průvodkyně hrozí, že na pokojích nebudou televize, ale máme i s erotikou, při druhé krabici vína si potykáme se spolubydlícím.  

Snídaně již v 7 hod., budím sebe i Milana v 6.28 hod., prší, 2x kus bagety + suchar + máslo + jam + káva, již v 7.40 hod. odjíždíme bez holubího kolečka do dle průvodkyně neznámého místa – Pleyben s nejimpozantnější kalvárií – farní ohradou v Bretani, v čokoládovně Chatillon otvírají od 9 hod., degustace – mňam, kupuji čokoládové placičky za 15 F – 12 ks. Před Saint Malo konečně první holubí kolečko řidičů, vidíme přístav a krásné hradby, rodiště Jacquese Cartiera – objevil Kanadu (osada se řekne hurónsky – canada) při cestě do Indie v roce 1547 a spisovatele Cheteubrianda – má hrob na ostrově, při odlivu dostupný suchou nohou, při přílivu je 8 – 14 m pod vodou. Voda jde rychlostí chůze dospělého muže, odříznuté lidi přiváží policie na loďkách, v hradbách je akvárium, před městem je velké akvárium, na řece Rance jsou zvedací mosty.

Po stopách Keltů

Propršelo Malo i cesta do Mont Saint Michel, žulový ostrůvek má při odlivu 10 – 15 km dna, okolí hlídá policie na koních, velký příliv je 1x za 6 týdnů a je hlášen do všech hotelů, pod vodou bývá i parkoviště.

Nahoru do třetího podlaží vede 300 schodů a několik cest, vycházíme po průvodkyni a přicházíme před ní – silně funící, technické centrum má mnoho sloupů o průměru 1 – 1.2 m, s Milanem trochu bloudíme, a proto procházíme 2x, vytváříme si vlastní wc. Cestou z poloostrova v Supermarche nakupujeme portugalské bílé víno – 7.60 F, Milan ho má raději, v hotelu Venoix Din´ v Caen máme oddělené postele, což nám vyhovuje, ale některým manželům vadí, večeříme lososa na grilu s rýží + fazolky + salát + rajče za 51 F, Ti s předplacenými večeřemi mají třetí kuře s mrkví a litují, navíc je pinglice nutí vrátit ovoce ze švédského stolu, který tu je pro bohatší, tak si alespoň přiobjednávají vodu, jsme v kraji Calvados.

Fotogalerie

Líbí se Vám povídání o Francii, tak proč tato místa nevidět na vlastní oči a nevyrazit směr Bretaň?

1. díl cestopisu – Bretaň s výletem do Normandie
2. díl cestopisu – Francouzskou Bretaní po stopách Keltů
3. díl cestopisu – Vylodění v Normandii