Psal se konec jara – začátek léta 2021, když se u nás stavila na kafe starší dcera Veronika s přítelem Milanem, jehož zálibou jsou husky a musherství. Mezi řečí se zmínili, že mají v plánu jet s pesany na závody do Švédska. Závody se jmenují Polardistans. Jako všechny správné závody se dělí na několik kategorií, přičemž vzdálenost 300 km je brána jako mistrovství světa. Start a cíl je v městečku Särna.
Polardistans 2022
Dle termínu předešlého ročníku to vycházelo na konec února. Znělo to zajímavě. Na jihu Švédska jsme byli s přítelkyní Květkou v roce 2019 a moc se nám tam líbilo. Tohle byla příležitost vidět jiný kus této krásné a zajímavé severské krajiny, navíc v zimě, takže jsme se s Květkou rozhodli, že vyrazíme také. S vlastním programem a, v případě potřeby, také jako „servisní“ a podpůrné vozidlo pro Milana a Veroniku na soutěži.
Začal jsem tedy zjišťovat, kam že to vlastně jedeme. První pohled směřoval na mapy.cz. Městečko Särna, západní část prostředního Švédska, kraj zvaný Dalarna. Kousek od norských hranic. Na 14“ displeji noťasu to z Olomouce nevypadlo nijak hrozně, ačkoliv první nástřel trasy a výsledná vzdálenost 2210 km při 23 hodinách strávených na cestě dávali tušit, že to opravdu není za rohem. Těch 110 km navíc v porovnání s jihem Řecka v roce 2018, kdy jsme ujeli jedním směrem 2100 km, už není velký rozdíl.
Šok ohledně velikosti Švédska přišel až s nákupem mapy. Ač v měřítku 1:600 000, ani postel o rozměrech 180 x 200 cm ji téměř nestačila. A to na ní byla jen polovina krajiny, druhá polovina byla na druhé straně. Až v této chvíli jsem si uvědomil, jak je Švédsko velké. Našel jsem si městečko Särna – a zalapal po dechu… Ano, je to trochu dál ;o) Tohle na jeden zátah nebude. I jižní Řecko jsme jeli tři dny…
Začalo období ladění trasy a zjišťování možností.
Do Švédska se lze dostat třemi způsoby:
- letecky
- kombinace auta a trajektu
- autem po vlastní ose
Letecká doprava
Z Rakouska, Polska, …
Kombinace auta a trajektu
Do Švédska se lze dostat trajekty několika společností, z několika přístavů z Polska, Německa, Dánska a z pobaltských krajin. Trasy trajektů jsou vedeny do přístavů v různých částech Švédska. Níže jsou uvedeny jen ty, které by, nebýt jiných okolností, připadaly v úvahu.
Trasy z Polska:
- Świnoujście – Trelleborg a zpět
- Świnoujście – Ystad a zpět
Tyto trasy obsluhují společnosti TTLine, Polferries a Unity Line
- Gdańsk – Nynäshamn a zpět – obsluhuje společnost Polferries
- Gdynia – Karslkrona a zpět – obsluhuje společnosti Stena Line
Trasy z Německa:
- Rostock – Trelleborg a zpět
- Kiel – Göteborg a zpět
Tyto trasy obsluhuje společnost Stena Line.
- Travemünde – Trelleborg a zpět – obsluhuje společnost TTLine
- Sassnitz – Ystad a zpět – obsluhuje společnost FRS Baltic, v době cesty zimní přestávka
Orientační cena za zpáteční cestu trajektem pro dva lidi, dva psy a auto při použití kajuty by byla cca 500,- € z Polska do Ystad-u.
Autem po vlastní ose
Zde existuje jediná možnost, a to volit v maximálně možné míře dálnice přes Německo a Dánsko. V praxi to znamená dostat se k Flensburgu, za ním přejet hranice do Dánska, u Kolding-u odbočit na východ směr Odense a Kodaň a držet se pořád rovně. A jste ve Švédsku. Zatím co německé dálnice jsou (zatím) zdarma a v Dánsku za dálnice také nedáte ani korunu, v Dánsku to již bez poplatků nepůjde. Cestou je nutné projet tři mosty: Middelfart, Storebælt a Øresund. Přejezd přes Middelfart je gratis, za každý přejezd přes další dva je nutné zaplatit. V únoru 2022 byly platné tyto ceny:
Platba je možná hotově i kartou na místě. U mostu Øresund lze rovněž zaplatit online kartou před cestou a pár kaček tím při nákupu zpátečního lístku ušetřit. Zde také nutno rozlišovat ceny v sezoně a mimo sezonu. V sezoně jsou, jak jinak, vyšší.
Na most Storebælt je možné podívat se přes dvě web-kamery zde, web-kamery mostu Øresund jsou zde.
Do Švédska mělo cestovat 10 husky: osm soutěžících a dva Verunčini. Soutěžící pojedou dodávkou s Milanem a s Veronikou, Verunčiny jsme měly vzít my do auta. Na zadní sedačky. Za těchto podmínek letecká doprava nepřipadala v úvahu. Kombinace auta a trajektu již byla schůdnější, ale také zde se našel důvod proč ne. Zůstala tedy možnost poslední: autem po vlastní ose. Zbývalo doladit trasu, ubytování, tankování. Jelikož s námi měly cestovat dva husky, podmínkou pro ubytování byla akceptace domácích mazlíčků. Jak na trase, tak i v cíli cesty. A abychom na nic nezapomněli, napsal jsem si seznam věcí, které musíme vzít sebou, resp. vyřídit, dokoupit, zarezervovat. Pro jistotu.
Při plánování trasy a hledání vhodné cesty jsem strávil pár hodin. Bylo nutné zohlednit i případné poplatky za mosty, tunely, přejezdy měst. Z tohoto důvodu jsem zamítnul cestu přes Norsko. Paradoxně, trasa se vyprofilovala sama. Kdesi jsem natrefil na bundu vyráběnou švédskou firmou Bagheera. Sice ji bylo možné objednat i přes jeden český e-shop, ten ji ale skladem neměl, tahal ji přímo od výrobce. Navíc nerad nakupuji něco, co jsem neměl v ruce. Podíval jsem se tedy na stránky výrobce a zjistil, že mají kamennou prodejnu ve městě Avesta, což bylo „jen“ 200 km navíc. Jestli v konečném součtu udělám 2200 km nebo 2400 je na tak dlouhé trase vlastně jedno. Příznivá byla také cena – o polovinu nižší, než v ČR. Květce se na webu stejného výrobce zalíbily zimní boty. Jelikož ty je také potřeba vyzkoušet a vidět, bylo rozhodnuto. Jedeme přes město Avesta. Finální trasa byla na světě. Dle plánovače pouhých 2344 km.
Na této trase je jeden malý „zádrhel“: přejezd přes dálniční most u města Motala je zpoplatněn částkou 5,- SEK. Neplatí se na místě, ale měla by dorazit faktura majiteli vozidla dle SPZ.
Trasu jsem sám sobě jako řidiči rozdělil na dva dny. Cestou do Särny i zpět. Od toho se odvíjelo také ubytování na trase – stačilo jedno, zato v přiměřené vzdálenosti od startu a cíle. Rozhodl jsem se hledat ubytování v Dánsku v okolí města Nyborg, což vycházelo téměř na polovinu trasy jedním směrem. Kvůli psům jsem upřednostnil ubytování na venkově. Ideálně také v přiměřené vzdálenosti od dálnice, abych nemusel daleko zajíždět a tím také neztrácel drahocenný čas. Na druhou stranu, co člověk potřebuje na přespání na jednu noc: čistou postel, sprchu a něco do žaludku ráno i večer. Povedlo se, našel jsem ubytování asi 5 km od dálnice, kousek od města Nyborg. Po telefonické dohodě s paní majitelkou můžou do pokoje i pesani. Ještě najít ubytování v Särně…
Čas se překlopil do roku 2022 a fofrem letěl dál. Čtyři týdny před odchodem jsme zasedli na poslední cestovní poradu. Veronika s Milanem se rozhodli, že do dodávky berou všechny psy. Pojedou trajektem z Rostocku. Bylo nutné vybrat vhodný čas a zarezervovat jízdenky. Autem tedy pojedeme s Květkou sami a povezeme pár věcí na soutěž. Půjčení rakve na střechu a příčníků jsem měl slíbené. Ještě ubytování na místě… pro čtyři lidi a dva psy, na devět dní. To se ukázalo jako největší problém. Trochu jsme zaváhali a hledání přes booking se ukázalo být zoufale marným. Zkusili jsme další zdroj. Po dvou dnech přišla odpověď a nám spadly brady: 42 000,- Kč. Uf! Cena byla za pobyt, k dispozici celý dům, s možností vstupu psů dovnitř. Vím, Skandinávie není levná, ale tohle bylo trochu moc, takže neee, zamítnuto. Další den volala Veronika, že našla něco přes airbnb. Také dům, s dostatkem místa na parkování, akorát nemůžou dovnitř psy. Jelikož tam budeme mít dodávku s kotci, shodli jsme se, že to nebude problém. Jen cena byla na Švédsko podezřele nízká, necelých 9 000,- Kč za celý pobyt. Za zkoušku člověk nic nedá, takže jsme dům poptali. Majitelka cenu potvrdila. Nebyl důvod a ani čas váhat. Dům jsme zarezervovali a ihned uhradili půlku požadované ceny přes platební kartu.
Další den jsem zavolal paní do Dánska a ověřil dostupnost ubytování v potřebných termínech. Jedna noc cestou tam, jedna cestou zpět o týden později. Bez psů. Měla volné pokoje, ubytování možné. Cena: 95,- € za noc včetně snídaně. Mejlem jsem tedy zaslal objednávku. Byla potvrzena. Spíme na farmě z roku 1859. Těšíme se.
Pravý důvod nedostupnosti ubytování v Särně v námi požadovaném termínu mi docvakl až asi za týden. V jednom týdnu se jely dvoje velké závody: výše zmiňovaný Polardistans a Vasaloppet. Jen na start hlavního závodu Vasaloppet-u se každý rok postaví 16 000 závodníků. Plus další související závody v průběhu celého týdne. Není divu, že v okruhu 150 km bylo všechno ubytování obsazeno.
Poslední týden před odchodem. Z účtu odešla platba druhé poloviny sumy za ubytování v Särně. Dorazily objednané řetězy na kola na auto a proběhla zkouška nasazení. Bral jsem je pro klid v duši, pro jistotu. Přeci jen člověk jede nahoru poprvé a neví, v jakých podmínkách bude jezdit. Je lepší řetězy mít a nepotřebovat než nemít a potřebovat. Proběhl poslední nákup ještě nějakých suchých potravin, kolega mi půjčil příčníky, zajel jsem si pro střešní box (co jiného zvolit na cestu do Švédska, když ne Thule – ne jen proto, že je to švédská značka, ale z hlediska funkčnosti a praktičnosti neznám lepší). Vyřídili jsme cestovní připojištění zahrnující silniční asistenci. Taky pro jistotu. Z klidu a pohodlí domova jsem také uhradil zpáteční přejezd přes most přes Øresund. Cena: 98,- €. V porovnání s úhradou na místě jsem ušetřil 12,- €. Bude na kafe cestou.
Pátek večer před odchodem. Dochystali jsme si věci na cestu dle seznamu a zkontrolovali, zda jsme na něco nezapomněli. Uložil jsem věci do rakve na střechu a něco málo do auta. Zbytek ráno. Budík jsem nastavil na čtyři ráno. V plánu bylo vyrazit kolem páté. Čekalo nás 1200 km do Dánska, na ubytování na ostrově Fyn.
Další díly cestopisu:
- Polardistans 2 – Cesta z Čech přes Německo do Dánska
- Polardistans 3 – Přes Švédsko do cíle
- Polardistans 4 – Registrace na závody a průzkum okolí
- Polardistans 5 – Den startu
- Polardistans 6 – Velké dilema, skončit nebo pokračovat?
- Polardistans 7 díl – Vyrážíme domů