Je slunečná březnová sobota a nás čeká procházka přírodní rezervací Loužek s botanikem. Takových botanických procházek jsme již absolvovali několik v okolí Litoměřic, proto v obci Doksany na autobusové zastávce stojí asi 100 lidí, kteří vědí, že se dozví něco zajímavého a předem se těší na nové informace.
Místo jednoho botanika přijíždějí dva, my volíme druhého a naši skupinu tvoří „jen“ 40 lidí, dětí a pejsků. Zámek Doksany není běžně otevřen pro veřejnost.
Kolem jednoho z nejstarších mlýnů v Čechách vcházíme do přírodní rezervace, od roku 1997 mlýn slouží jako malá vodní elektrárna.
První botanická informace je, že to co vypadá jako tráva, je křivatec, který zatím nekvete. Křivatec žlutý již kvete, dymnivka dutá může vyrůst ve dvou barvách, předem se neví, jaká to bude.
Na stromech jsou zelené řasy, které nám mohou zbarvit oblečení, vidíme dymnivku dutou, ladoňku vídeňskou a plicník tmavý.
Botanik nám radí, že nemáme jíst to, co brzy na jaře vyroste.
Lužní les potřebuje povodně, čekají na to ryby, čeká na to i louka. A již jsme u jezu s druhou malou vodní elektrárnou, po rekonstrukci v letech 2010-2013 se zde zlepšili ekologické podmínky pro život některých zvláště chráněných druhů.
Jsme v polovině cesty a přecházíme jez přes Ohři, která dělí přírodní rezervaci Loužek na dvě části. Vidíme velké plochy jarní květeny typické pro lužní lesy, sněženky, bledule a sasanky velmi rychle vykvetou, odrodí a zajdou, nejsou schopné konkurovat bršlici a kopřivám, které v létě vše zarostou a místo již není hezké na procházku. Nevadila by jim povodeň, příští rok by vykvetly znovu.
Roste zde i pažitka, medvědí česnek jsme nenašli, jeho sběr je v přírodních rezervacích zakázán. Kolem chovného rybníka přicházíme do městyse Brozan nad Ohří a procházka končí. Majitelé automobilů se vrací po silnici jeden kilometr do Doksan, ostatní jdou na pozdní oběd do restaurace Na růžku. Za chvíli je zde plno, rychle vybíráme z nabídky kančích hodů, volíme řízek z kance a neděláme chybu. Někteří se jdou projít k nedaleké tvrzi a renesančnímu mlýnu, někteří turisté pokračují po cyklostezce do Bohušovic nad Ohří, Terezína příp. 10 km až do Litoměřic, my spolu s většinou účastníků se domů vracíme autobusem.
Přečtěte si ještě
