Vlčnovská jízda králů je starobylý zvyk letničního období, který se v nepřetržité  kontinuitě, pravidelnosti každoročního konání a v zachované tradované podobě udržel do současnosti jako jediný na území České republiky a dá se říci že i ve světě.

Svědčí o tom rovněž  zápis tohoto unikátního kulturního fenoménu do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Stalo se tak 25. listopadu 2011 na ostrově Bali spolu s jízdami králů, které se v určitých ročních odstupech konají ještě v dalších slováckých obcích – Hluku, Kunovicích a Skoronicích. Pouze ve Vlčnově se však  uskutečňuje každý rok a jen zde jedou jízdu králů pouze legrúti, ročník chlapců, odvedenců, kteří by měli nastoupit vojenskou službu. Není tedy možné, aby se  mládenci v roli aktérů účastnili  jízdy králů opakovaně. Tuto čest mají ve Vlčnově mladí muži jen jednou za život. Tím více pociťují hrdost, vážnost, slavnostnost a jedinečnost okamžiku, který se již nebude opakovat, tím více pak na něj vzpomínají jako na výjimečný životní zážitek. To jsou základní rysy vlčnovské jízdy králů odlišné od ostatních. Další specifikum spočívá ve výzdobě koní, kterou představují barevné růže, třásně a třepení z krepového papíru poměrně bohatě pokrývající tělo koně.

Charakteristické jsou řetězy zavěšené na hrudi koně a na bocích z růží vytvořené kruhy, z nichž visí třásně.

Dříve bývalo zdobení střídmější, využívalo se hlavně textilních vyšívaných pentlí. Jízdu králů tvoří královská družina s králem, chlapcem ve věku kolem 10 let, panicem,  a dvěma pobočníky s tasenou šavlí v rukou. Oblečení jsou v obřadním bílém ženském kroji, na hlavách mají z papírových růží vyrobenou korunu a z ní vystupují červené vyšívané pentle, které kryjí obličej.

Atributem krále je růže v ústech symbolizující jeho mlčenlivost.

Královskou družinu obklopují ostatní jezdci na koních oblečení ve slavnostních krojích. Jejich vyvolávky před domy se rozléhají vesnicí, za ně jsou odměňováni drobným finančním obnosem do kasiček upevněných na koních, dříve byly obdarováni hlavně vajíčky do proutěných košíků. Celá jízda králů má vážný a obřadní charakter, nejdůležitější postavou je král, kterého pobočníci i ostatní jezdci doprovází a hlídají. Pokud by se jim to nepodařilo a krále by někdo ukradl nebo jinak ohrozil, bylo by to pro všechny zúčastněné velkou hanbou a potupou.

Původ zvyku jízdy nelze dnes již vysledovat. Jeho kořeny spočívají v předkřesťanských tradicích, na něž se pravděpodobně během historického vývoje a společenských proměn nabalovaly další významy a funkce. Základem je zřejmě magické zajišťování zemědělské úrody a iniciační obřad chlapců, kteří prokázáním své zdatnosti přecházejí z dětského vesnického společenství mezi dospělou chasu. Pozdější výklady jízdy králů, například že se jedná o připomínku historické události, kdy po prohrané bitvě u Bílovic utíkal uherský král Matyáš v přestrojení z Moravy, jsou pouze umělými romantickými výtvory. Náročnost tohoto letničního zvyku i měnící se život na vesnicích vedl jinde, kromě Vlčnova, k jeho obecnému zániku. Později byly jízdy králů obnoveny pouze v uvedených slováckých obcích, kde se však konají jen vždy jednou za několik let.  Proto vzbuzovala vlčnovská jízda králů, především od konce druhé světové války, stále větší zájem široké veřejnosti a lákala stále vyšší počet návštěvníků od nás i ze zahraničí až se začala od roku 1977  rozvinula do podoby třídenního folklorního festivalu s mnoha programy, koncerty, jarmarkem, výstavou a dalšími doprovodnými akcemi.  Hlavním organizátorem se stal Klub sportu a kultury ve Vlčnově ve spolupráci s obcí Vlčnov. Z pohyblivého svatodušního pondělí se  jízda králů přesunula na neděli a konání festivalu se ustálilo na poslední víkend v měsíci květnu.

Web: www.jizdakralu.cz

Sdílejte článek s přáteli
  •  
  •  
  •  
  •