Znáte to. Člověk je někdy už tak otrávený, že opravdu má všeho dost. Jediné, na co myslí, je odpočinek a klid. Na den nebo dva prostě vypnout a přestat myslet na práci a povinnosti, zajet si někam, kde tohle všechno dostane.
Že takové místo neexistuje? Ale ano a já tam byl. Kehidakustány, termal hotel Kehida, Maďarsko. Jistě si teď řeknete, že od domova je to hodně z ruky a než se tam dostanete, uplyne celý den vašeho drahocenného času, ale pokud se tam někdy podíváte, určitě uznáte, že veškerý čas i finance na dopravu se vyplatily.
Příjemná nabídka
Už druhým rokem se přes pracovní odbory konal zájezd do Maďarska. Od pár lidí, co už tam byli, jsem slyšel jenom samou chválu a tak jsme se s přítelkyní rozhodli, že se přihlásíme. Po dlouhém čekání jsme byli vybráni a těšili jsme se, že vypadneme z rutinního žití.
Cesta
Den odjezdu přišel. Brzké vstávání nám nedělalo problém a celí natěšení jsme nastoupili do autobusu s napjatým očekáváním ze zahraniční víkendové dovolené. Bohužel jsme ale netušili, že v něm strávíme přibližně šest hodin.
Samotná cesta byla ze začátku pro nás hotový horor. Na krátké vzdálenosti autobus není problém ale šest hodin? Kde budu mít pohodlí z auta, střídání u volantu a nebo sledování trasy přes GPS, na které jsem zvyklý? No prostě pro toho, kdo obvykle nejezdí autobusem do zahraničí (což rozhodně byl náš případ), znamenala cesta nepříjemné tuhnutí nohou a bolení zad. Naštěstí jsme si na cestu vzali zábavu, díky které jsme na nepohodlí částečně pozapomněli.
Kehida Termal Maďarsko
Po přejetí maďarských hranic jsme projížděli kolem rozsáhlých polí a vesniček v žalostném stavu. Při pohledu na polorozpadlé střechy a dlouhé lány polí mne začaly sužovat obavy, jestli nakonec nebudeme zklamaní. Přeci nemůžeme jet do vychválených termálů, když každá vesnice nebo i město vypadá tak uboze.
Naštěstí jsem se ale mýlil a byl jsem za to rád. Po dlouhé cestě jsme dorazili do cíle a před námi se tyčil pěkný hotel Kehida s bočními domy coby apartmány. Náš zájezd byl ubytovaný v jednom z apartmánů a na první pohled normální dům mne vnitřkem příjemně překvapil.
Hurá do vody
Po přivítání, kterým byla ochutnávka místní pálenky, jsme si dali do svého pokoje věci a po půlhodinovém odpočinku jsme už šli vyzkoušet důvod, proč jsme přijeli. Vnitřní i venkovní bazény byly pro nás lákadlem a jako správní milovníci vody jsme museli vyzkoušet všechno.
Polehávání v termálních pramenech sice není moje specialita, ale v tomhle případě jsem přestal na všechno myslet a prostě jsem si to užíval. Vířivka, vodní vír a masážní koupel rozehnala všechny starosti ať už z domova nebo z práce.
Jídla plný kopec
K večeru, kdy se začalo smrákat a maďarští komáři se začali rojit, jsme opustili bazén a převlečení jsme šli na večeři. Ačkoliv jsme měli polopenzi, jídla bylo až moc. Na švédských stolech jsem viděl některá jídla, které jsem ještě neochutnal. Pečená dýně, halušky s hovězím na víně, kuřecí rolky, zákusky a spousta dalšího jídla, které mě donutilo ochutnat od každého trochu.
Hévíz
Pro ty, co by se chtěli odreagovat i jinak, byl přichystaný program v podobě návštěvy města Hévíz a tamějšího tržiště. I přes jazykovou bariéru jsme se celkem slušně dorozuměli buď anglicky nebo u starších generací i rusky. Nejvíce zarážející byly jejich ceny. Při prvním pohledu na stánek s ubrusy vás zarazí, že jeden ubrus stojí 5000 maďarských forintů. Už při pohledu na číslo se mi trochu motala hlava, ale nakonec mi bylo jasné, že se vše musí vydělit zhruba 10.
Celkově jsem byl z tržiště nadšen. Člověk tam mohl najít nejrůznější věci od maďarské papriky a čabajky po ručně dělané výrobky. Nejvíce mne ale potěšilo, že jsem se dorozuměl. Přesvědčil jsem se, že ještě na tom nejsem tak špatně.
Už jedeme domů
Příjemný víkend se bohužel pro nás chýlil ke konci. Po sobotní návštěvě Hévízu přišla neděle. Nedělní dopoledne jsme naposledy strávili v objetí odpočinku, ochutnáváním sladkostí z místní cukrárny a kávy. Dopoledne se přehouplo v odpoledne a my ve tři vyjížděli zpátky domů. Zpáteční cesta uběhla rychleji než jsem očekával. Všichni uvolnění po relaxačním víkendu usínali a ti, co nespali mlčeli a jenom sledovali krajinu.
Pojedeme znovu?
V případě, že letos bude znovu vyhlášen konkurz na zájezd na Kehidu, rozhodně se hlásíme. I přes nepříjemně dlouhou cestu a dotěrné komáry jsme si to náramně užili a dle mého názoru není lepší odpočinek než v říjnu v termálním bazénu.
Ubytování v hotelu Kehida v Maďarsku
Přečtěte si ještě
