Kladská Nisa – polská řeka s českým rodokmenem


Kladsko, polská krajina za Orlickými horami a Jeseníky, bývalo kdysi české. Protéká tudy řeka Kladská Nisa (Nysa Klodzka). Na horním toku stojí obrovská barokní pevnost Kladsko, na středním toku gotický klášter Bardo a na dolním toku renesanční obchodní město Pačkov.

Vše akorát na vzdálenost jednoho dne pochodu karavany, která dopravovala otroky, jantar, kožešiny, alkohol či řemeslné výrobky. Nebo také na den pochodu armády.

Přemyslovská a Slavníkovská kladská země

Prvním známým majitelem Kladska byl roku 981 český kníže Slavník, otec svatého Vojtěcha a hlava rodu, který později vybili do posledního muže jejích konkurenti Přemyslovci.

Bardo dobyl roku 1096 Břetislav II. a ještě ten rok založil nedaleký hrad Kamenec Zabkowicki. Bylo to ten Přemyslovec, který nechal vyvraždit další konkurenty Vršovce.

Trhovou osadu Paczków založil roku 1254 vratislavský biskup Tomáš I., který byl pod vlivem Přemysla Otakara II, krále železného zlatého.

Na tuto část Kladska se vždy snášely válečné útrapy. Není divu. Stačí se podívat na mapu. Řeka Kladská Nisa protíná Bardské hory, které oddělují východní Čechy od Polska. Tudy vedla nejjednodušší cesta po vodě i po souši mezi Krkonošemi a Jeseníky. Kladsko dlouho patřilo k českým zemím. Na krátký čas ho vybojovali pro sebe Piastovci, královský rod na polském trůně (ostatně byli to blízcí příbuzní Přemyslovců), a Češi ho definitivně ztratili, až když jim ho prohrála v rakousko-pruské válce Marie Terezie. Němci ovládali Kladsko a celé Dolní Slezsko až do konce 2. světové války, kdy jim ho sebral Sovětský svaz a dal ho Polákům, kterým zase ukradl kus jejich země na východě.

Na turistickém kajaku nebo kanoi

Podél Kladské Nisy lze cestovat autem, vlakem, na kole nebo pěšky, ale nejhezčí je to po vodě v kanoi nebo kajaku.

Kladská Nisa je srdeční záležitostí každého polského vodáka. Dá se splout v délce téměř dvě stě kilometrů. Obvykle se jezdí trasa dlouhá 137 kilometrů, která začíná v Kladsku.

Hned druhý den čeká vodáky Bardský průlom, neboli esíčko zaříznuté v hlubokém horském údolí, které patří mezi nejkrásnější říční scenérie v Polsku. Po několika dnech plavby se lodě nakonec ocitnou v ústí velké řeky Odry, po které se dá pokračovat až do s.

Na víkend doporučujeme splutí Bardského průlomu. 36 kilometrů je na pádlování tak akorát, abychom si to užili a při tom se neudřeli.

Přírodní charakter koryta zařídila tisíciletá povodeň, která se tudy prohnala roku 1997, a před tím obrovská povodeň roku 1584. Historické kulisy středověkých měst a vesnic dodali pilní Češi, Poláci, Němci a Rakušané, kterým Dolní Slezsko v dějinách střídavě patřilo.

Řeka je sjízdná na turistických kánoích – obvykle v nich pádlují Češi, na otevřených dvoumístných kajacích – obvykle v nich plují Poláci, nebo na malých nafukovacích raftech – nejčastěji v nich sedí výletníci, které řídí profesionální instruktor.

Odstrašující pevnost Kladsko

Obvyklý začátek víkendové plavby po Kladské Nise je ve městě Kladsko. Metropole stejnojmenné historické země, je vlastně jedna velká pevnost. Budovala se od středověku až do baroka. K vojenským účelům sloužila ještě dlouho pr 2. světové válce. Fanoušci vojenské historie ji mají za jedno z povinných míst k návštěvě, pro ostatní uvádíme v kostce: Současný stav je dílem hlavně Rakouska, které ji vybudovalo ve stejné době jako Josefov a Terezín, ke stejnému účelu – aby pevnost ochránila vstup do Čech. Jenže během válek Rakousko přišlo o celé Kladsko a tedy i pevnost. Sloužila poté Němcům jako opěrný bod, kdyby se náhodou Rakušané pokusili dobít své Kladsko zpět.

Každý turista tedy musí navštívit vojenskou tvrz, což je prvotřídní prohlídka na několik hodin. Většina poté ještě zamíří dolů do města pod pevností, kde následuje prohlídka rozsáhlého historického podzemí.

Řeka má tah. Teče docela rychle, ačkoliv je zpočátku spoutaná kamennými zdmi a netvoří žádné peřeje. Aspoň si stačíme zvyknout, co nás čeká.

Proud nás nese zajímavým údolím. Pádlujeme lesem, loukami a občas se zjeví skála vystupující z vody. Všechny jezy jsou nesjízdné a je nutné lodě obnášet po břehu.

Středověké kostely a kláštery v Bardu

Jako z pohádky se najednou vynoří historické město Bardo. Slyšíme litanie, které se linou z poutního kostela. Podplouváme tři mosty hned za sebou. Historický kamenný se sochou svatého Jana Nepomuckého, moderní betonový silniční a kovový železniční most.

Bílý kříž na útesu Kalvárie připomíná děsivou událost z 24. srpna 1598. Tehdy dlouho pršelo a podmáčená Bardská hora neudržela vodou nacucanou stráň na svém úbočí. Obrovské množství zeminy a kamení sjelo do řeky. Rozvodněná Kladská Nisa byla v mžiku přehrazena a městu hrozilo zatopení. Nedošlo k němu jen šťastnou shodou okolností, že řeka si dokázala najít cestu skrze zátaras.

Pod Bardem se ocitáme v jiném světě jako mávnutím kouzelného proutku. Řeka získává stoprocentně přírodní charakter. Rozlévá se do šířky, přelévá se přes štěrkové lavice, meandruje a tvoří ostrovy. Zařezává se do terénu. Oblázky a štěrk mořského původu jsou zakryté jen metr až dva hlubokou vrstvou hlíny. Dají se rozeznat kameny, které donesl pevninský ledovec ze Skandinávie, když v poslední době ledové končil až pod Jeseníky.

Vplouváme do obrovského mělkého jezera. Kladská Nisa ho původně obtékala umělým korytem, ale to změnila tisíciletá povodeň roku 1997. Polské úřady po ní rozhodly, že řeku nechají v přírodním stavu. Udělaly dobře, neboť je rájem ryb, ptáků i rostlin. Pozorujeme hejno divokých husí nad jezerem, podél řeky řeky se prohánějí volavky a čápi.

Za hradbou stromů na pravém břehu se těží písek v dalším jezeře. Kdy si také jej vezme řeka, nikdo neví.

Dobré obchody a špatné války v Paczkowě

Konec přírodního ráje ohlašuje betonový most v ústí Kladské Nisy do rozlehlého jezera zvaného zbiornik Topola. Je to jediný most, který odolal zmíněné povodni od Barda až sem. Přeplujeme toto umělé jezero a ještě jedno následující Kozielsko, abychom se dostali do městečka Paczkow.

Město bylo založené na dobrém místě pro obchod, ale špatném na válčení. Bylo obklopeno třemi zemskými hranicemi. Proto bylo od začátku opevněno, i když patřilo církvi, přesněji vratislavskému biskupství.

Roku 1428 ho vydrancovali husité. Další středověké katastrofy, které ho vždy téměř zničily, byl hladomor (1325, 1632), velký požár (1634), mor (1438, 1449), cholera (1565, 1603, 1607) a okupace zahraničními armádami (1428, 1639, 1648, 1741, 1778). Největší novodobé škody napáchala tisíciletá povodeň na Kladské Nise (1997).

Přesto jeho opevnění patří mezi nejzachovalejší městské hradby v Evropě. Symbolicky je srovnáváno s francouzským Carcassonne, ale je nutno říci, že Francouzi rekonstruovali své opevnění téměř od základu, kdežto Paczków je původní.

Postupně byly postaveny dva prstence kamenných hradeb a mezi nimi vodní příkop. Hlavní provoz ve městě probíhal mezi Dolní a Horní bránou. Vedla mezi nimi přímá ulice přes náměstí, což se rychle ukázalo jako špatné řešení v případě obrany. Nepřátelští vojáci, lámající odpor obránců snadno našli trh a další bránu. Zároveň však takové uspořádání poskytovalo obyvatelům města rychlou únikovou cestu do nejvíce opevněných částí města – do věží, na radnici a do kostela.

Brány jsou dnes přístupné veřejnosti a nabízejí skvělé výhledy na panorama města.

Autem nebo vlakem z Čech?

Ke Kladské Nise se autem přijíždí přes Osoblažský výběžek za Jeseníky nebo po silnici z Náchoda přes Orlické hory. Vlaky jezdí pravidelně na trati Ústí nad Orlicí – Klodzko – Bardo – Wroclaw.

Polsko – český slovník

Polština je pro Čechy poněkud záludná řeč. Myslíme si, že Polákům dobře rozumíme, ale ono tomu tak úplně není. Podobnost může být zavádějící. Zde uvádíme pár výrazů, které se hodí turistům:

  • Splyw kajakowy – splutí na kajaku
  • Splyw pontonowy – splutí na raftu
  • Wedkarstwo – rybaření
  • Jazda rowerem – cyklistika
  • Sklep – obchod
  • Pociag / dworzec – vlak / nádraží
  • Droga – silnice nebo cesta

Fotogalerie

Sdílejte článek s přáteli
  •  
  •  

Napsat komentář