Krásný ostrov jižního Thajska na východním pobřeží. Všude si můžete přečíst, že tam stojí za to vyrazit a to potvrzuji taky já. Nejlepší období, kdy vyrazit na Ko Samui je prosinec až únor, kdy je počasí stálé a relativně chladné (35°C). Ale musíte se připravit na destinace a pláže plné lidí.
Obsah článku
Thajsko cestopis
Já vyrazil v říjnu, který se v Thajsku obecně považuje za měsíc z období dešťů. Nevím, jak to vypadá na těchto ostrovech v sezóně, ale mimo sezónu je to úžasné. Rád bych uvedl na pravou míru, jak vypadá období dešťů v Thajsku. Jde o hodinu až dvě osvěžujícího deště (někdy prudkého, ale ten skončí za 10 minut) denně, a to ve 30°C. Jinak je oblačno a polojasno. Určitě je lepší když je azurové nebe po celou dobu pobytu, ale ve srovnání s tím kolik bych měl v sezóně kolem sebe lidí, se mi pár mráčků jeví velmi příjemných.
TIP: Zájezdy do Thajska vybírejte zde ->> Invia.cz – Dovolena.cz
Cestuji jako backpacker (batoh na zádech a svoboda ve výběru destinací) a vyhledávám nejlevnější cestu k tomu, abych procestoval kus světa. Koh Samui (někdy označován i Ko Samui) není moc dobrou volbou pro cestování tímhle způsobem. Na ostrově je totiž poměrně draho. Upřesňuji, že ve srovnání s českými poměry, či evropskými destinacemi, jde o směšné peníze, ale jakmile začnete přemýšlet v Báhtéch (Thajská měna), už se Vám to nezdá tak levné.
Koh Samui – taxíky a motorky
Největší past na peníze jsou taxíky, jak už to v Thajsku bývá. Na Ko Samui navíc nechtějí smlouvat a je skoro nemožné, donutit taxíkáře k zapnutí taxametru. Nejlevnější dopravou je tedy zapůjčit si skútr a projet ostrov na něm. Musím však upozornit, že by bylo dobré mít nějakou znalost řízení motorky, abyste náhodou nedopadli jako já, že jsem po dvou kilometrech z motorky spadl a byl samý šrám. Stává se to docela často. Potkal jsem jednoho Rusa, který byl kompletně sedřený, víc než já. Měl jsem tedy vlastně štěstí. Na Ko Samui je používání tohoto dopravního prostředku o to nebezpečnější tím, že místní absolutně nedodržují silniční pravidla. Nenechte se zmást tím, že nikdo nemá helmu a určitě si ji nasaďte.
Motorku si půjčíte už za 200 B na celý den a benzín stoji okolo 18 B/litr.
Ubytování
Ubytování najdete velice levné a to už od 150 B na hostelech, kde je to velice příjemné a bezpečné, ale musíte ubrat trochu ze svého komfortu. Jsou tam samozřejmě stovky hotelů za docela rozumné ceny, ale v mém případě absolutní plýtvání peněz.
Ubytování rezervujte na Booking.com
Pláže
Z pláží doporučuji Lamai. Je klidnější než nejznámější Chaweng a najdete i restauraci za rozumné ceny. Pro backpackery je pak k dispozici Chaweng Mon pláž, která je sice malá, ale v okolí jsou levné hostely a pláž je prázdná a hezká. Pláže vlastně byly až na Chaweng absolutně v době mé návštěvy prázdné, ale jak už jsem napsal, byl jsem tam mimo sezónu.
Musím upozornit, že ceny mimo sezónu se na Ko Samui vůbec nemění, což je velká škoda. Smlouvání taky není úplně jednoduché a lidé nejsou nijak zvlášť příjemní, zřejmě nevydělávají. Musím podotknout, že obecně turismus thajce pravděpodobně zkazil, protože jsou neodbytní a nehorázně nadsazují ceny úplně všeho.
Nebojte se smlouvat nejméně na polovinu ceny a někdy i méně.
Většinou vás pohoršeně pošlou do jiných krajin, ale někdy dostanete to, co chcete za normální peníze.
Samozřejmě nevynechejte atrakce se slony nebo výlety po ostrově jak jsem to udělal já. Trochu mě mrzí, že jsem jich nevyužil. Ale to se backpackerům stává často. Šetří každou korunu a stejně mají pocit, že utratili moc. Ko Samui je krásný ostrov a jestli máte peníze, absolutně si ho užijete a ještě Vám připadne, že levně. Pokud peníze nemáte, stojí za to ho navštívit, ale dobře si propočítejte rozpočet.
Brigáda na kokosové farmě
Hlavní důvod proč jsem vyjel na Ko Samui já, byla návštěva kokosové farmy, abych poznal, jak farma funguje. Pro běžného turistu je náročné dostat se na takové místo, patrně proto, že ani netuší, že ta možnost existuje.
Já měl to štěstí, že jsem strávil na farmě několik dní, kde jsem i ve stanu přespal, s tím, že jsem vypomáhal s drobnostmi. Mohl jsem sledovat, jak se vyrábí kokosový olej a bylo to pro mne velice zajímavé. Na farmě pracovalo osm dělníků – předpokládám, že byli ze sousedního, chudšího státu – a jedna opice. Farmy mají speciálně vycvičené opice pro sbírání kokosů z palem.
Jeden pracovník se stará o opici, ostatní dělají všechno střídavě. Nejprve odloupnou vnější kůru, kokos následně rozmlátí sekyrkou a dužinu dají bokem. Oloupou tvrdou část dužiny a tu rozemelou. Z dužiny se pak zpracovává olej a to dvěma způsoby. Za studena a za tepla lisovaný. Vnější slupky se pak pálí a speciálně se to dělá k večeru, protože kouř bezvadně funguje proti komárům. Kokos se tedy spotřebuje kompletně.
Důležité odkazy:
Ubytování v Thajsku na Booking.com
Přečtěte si ještě
