Lesní sochy Václava Levého leží v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Vycházíme z vlakového nádraží Štětí. Při chůzi podél kolejí vidíme malý plamen na stojící elektrické lokomotivě a po upozornění i hašení strojvůdcem.
U železničního přejezdu se napojujeme na žlutou značku a silnici do Stračí, kolem kaple Panny Marie dojdeme k Hraběcí kapli, kde byl v roce 1720 venkovany zabit hrabě Johann Wratislav Clary ze Snědovic.
Uvidíte lesní sochy i čertovy hlavy
Jeskyni Mordloch – Vražednou díru za třicetileté války obývali loupežníci, měli zde dvě ložnice, skála Sedm chlebů je ukázkou eroze pískovců a ještě si můžeme vyzkoušet znalost stop zvířat.
Lesní sochy Václava Levého (původně zámeckého kuchaře, později ale učitele sochaře Myslbeka) začínají devítimetrovým skalním reliéfem Had, nad ním je sekera, následuje reliéf Sfingy.
Pokračujeme ke Skalním reliéfům a jeskyni Harfenice, sochy končí kaplí sv. Máří Magdalény, musíme jít kousek po modré značce.
Vracíme se na žlutou a míříme kolem mokřadů říčky Liběchovky do restaurace Želízy, čeká tu na nás držková polévka, domácí rohlíčky a pivo Březňák, za 60 Kč dobrá svačinka :)
Do Liběchova míříme po zelené značce podle říčky Liběchovky, v pískovcové skále nad Želízy vidíme dvě deset metrů vysoké Čertovy hlavy.
Z bývalého statku JUDr. Jaromíra Rašína – generálního ředitele Slovanské pojišťovny v Praze a synovce prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína je nyní Střední odborné učiliště. Boží vodou končila bývalá lázeňská promenádní cesta tzv. Paloučkem od zámku, lázeňské budovy chátrají, kolem bývalé vily zpěvačky Judity Čeřovské vstupujeme do druhého velkého areálu Jaromíra Rašína, od roku 1954 je z něj jeden z ústavů Akademie věd a hotel Rašínky. Přes velmi rušnou ulici Liběchov – Dubá vidíme Rezidenci Liběchov ****, prý jsou v některých pokojích zlaté kohoutky !? Pokračujeme až na nádraží Liběchov, ušli jsme 12 km.
Ono je to těžké. Kde hrozí bída, tam hrozí socialismus. A kde hrozí socialismus, tam hrozí bída. (autor Alois Rašín)