Letem světem Polskem. Prodloužený víkend plný výletů

Polsko, náš severovýchodní soused, se stává stále častější dovolenkovou destinací pro mnohé z nás. Důvod je jednoduchý, především je cenově velmi příznivý, doprava jednoduchá, a téměř bez jazykových bariér.

Proto jsme se rozhodli procestovat ho křížem krážem a zjistit, co všechno tahle křesťanská země plná přírodních krás, omývaná Baltským mořem a ozdobená architektonickými památkami v historických metropolích skrývá.

Jelikož jsem opravdu pedant na přípravu, rozhodla jsem se dopředu načíst blogy jiných cestovatelů, abych si udělala představu, co všechno chci vidět, a kolik času na to bude potřeba. Po velmi krátké době jsem zjistila, že bych tam musela být opravdu dlouho. Proto jsem do plánů zapojila svého partnera, který mi poměrně snadně vyškrtal polovinu, pro něho nezajímavých položek.

Z dovolené se tak stal prodloužený víkend naplněný k prasknutí. Hlavní myšlenka byla vyrazit v autě, ve kterém nebude problém přespat, abychom nebyli odkázáni na to, kdy máme, kam dojet.

Chtěli jsme si to udělat více na pohodu. A zároveň moci trochu hýbat s programem podle toho, jak budeme stíhat, a jaké bude počasí. To se nakonec ukázalo jako skvělá myšlenka a už nyní plánujeme ve stejném duchu Holandsko, ale zpět k Polsku. Prodloužený víkend jsme naplánovali na začátek června, jelikož už bylo dostatečně teplo a zároveň předpověď počasí vypadala bezchybně. Naší alfou a omegou se stalo navštívit všemi vychvalované písečné duny na severu Polska a smočení nožek v moři.

1.den

Naše původní plány byly už cestou na sever Polska navštívit námi vybraná místa, bohužel ale nejlepší počasí mělo být hned následující den, a proto jsme ještě ráno před odjezdem z Hradce Králové vše přehodnotili a rozhodli se jet rovnou plných 700 kilometrů a nikde neztrácet čas.

Jelikož cesta trvala přes 8 hodin a my si chtěli Léby opravdu užít, večer jsme přenocovali u nedaleké benzínky, kde byli sociálky, tahle se jmenovala Rolmasz -Petrol Station Slawno (silnice E28, 30 km před městem Slupsk).

S tím souvisí náš tip, pokud budete cestovat jako my a nebudete vědět dopředu, kde složit hlavu, koukejte kolem sebe, a pokud to někde vypadá příznivě, zastavte. Jinak by se Vám mohlo lehce stát, že sice ujedete delší kus cesty, ale pak v noci nebudete moct najít to pravé místo.

Ubytování v autě cestou do Polska

Ale zpět k naší cestě. Ráno jsme natěšení dorazili na parkoviště, kde jsme nechali auto a po hezky značené cestičce šli ke kase.

Leba – polská Sahara

Vstupné bylo v přepočtu cca 90Kč na člověka, což jak jsem později zjistila, za tu krásu rozhodně stálo. Můžete si vybrat, zda se projdete, pojedete na kole nebo vláčkem. My se rozhodli, že nikam nespěcháme a jelikož duny byly top, šli jsme pěšky. Cestou tam to bylo za mě ideální rozhodnutí, zpět už to bylo horší. Jelikož po celém dni jsem toho měla už opravdu dost a chtěla jsem být rychle zpět u auta, kde bych si mohla otřít mikročástečky písku z očí i zbytku těla. Cesta netrvala dlouho, za nějaké dvě hodinky jsme se již váleli na pláži a zkoušeli ledové moře, které v červnu opravdu není ideální na koupání. Přesto jako odpočinek to bylo ideální. Navíc byl opravdu silný vítr, takže touha po koupání nebyla zase tak velká a hlavní byly přeci duny. Ty nás ohromily oba dva, všude kolem nás byla nekonečná záplava zlatavého písku, a jelikož je to opravdu rozlehlý prostor byli návštěvníci rozprostřený tak, že jsme měli často pocit, jako bychom tam byli úplně sami. Dočetli jsme se, že poušť se neustále rozšiřuje a je zajímavé, jak si dokáže příroda posouvat hranice, dle potřeby. Navíc když stojíte na duně a ven vykukují jen špičky stromů, je to zvláštní pocit.

Web: http://www.leba.pl/atrakcje/wydmy-ruchome.html

Stromy lezoucí z písečné duny v Polsku

Tento výlet nám zabral většinu dne, takže jsme už jen ve městečku Leba stihli brzkou večeři a rozhodli se jet dál. V plánu bylo dojet na parkoviště před archeologické muzeum Biskupin.

Archeologické muzeum Biskupin Polsko

Jelikož však bylo ještě poměrně brzy a stmívat se mělo až za dlouho, stihli jsme cestou zastavit v městečku Toruň, které nás zaujalo svými červenými cihlami, když jsme jím projížděli. Zde jsme si díky informačnímu centru dozvěděli, že nebylo za 2. světové války zničeno, a tak jsme se procházeli starými gotickými zdmi, pod renesančními klenbami. Zde na vás opravdu dýchne atmosféra starých časů, je to jedno z nejhezčích míst, které jsme viděli. Večer jsme už jen dojeli na zmíněné parkoviště a ráno byli připraveni vyrazit na prohlídku. Parkoviště bylo ideální nejen proto, že už jsme ráno nemuseli nikam přejíždět, ale zároveň hned kousek od něj byla restaurace, kam jsme si došli ráno na snídani a ranní hygienu.

2.den – Biskupin Polsko a Park Cytadela

Muzeum Biskupin je místem starým tisíce let. Bohužel jsme si našli asi špatné informace, a tak jsme byli na prohlídku natěšeni o hodinu dříve, než skutečně otevírali. A jelikož jsme do zrekonstruované osady po hodině čekání vlítli hned po jejím otevření. Zjistili jsme až na konci, že i když otevírají v deset, neznamená to, že v deset hodin jsou všichni na značkách připraveni vám ukázat tehdejší život a kulturu. Proto doporučujeme dát si někde v klidu kávu a do tvrze jít až později, abyste měli ucelený zážitek. Když skanzenem procházíte vidíte, jak společnost dříve fungovala, jsou zde živá zvířata a nic vám nekazí celkový dojem. Po tomto návratu do minulosti jsme navštívili největší požadavek mého partnera, a sice Poznaň. Zde je park Cytadela, kde se nachází vystavené umění zdejších umělců, ale hlavně muzeum vojenské techniky.

Tank v Polsku - park Cytadela

Poté jsme se rozhodli najít odpočinkové stanoviště, odkud bychom mohli další den opět rovnou pokračovat. Nakonec jsme přenocovali na parkovišti vedle čerpací stanice Orlenhned za městem Opole, která je nedaleko zámku Moszna, kam jsme měli další den ráno namířeno.

3.den – Zámek Mošna a solné doly Wieliczka

Zámek Moszna (foto na začátku článku) je nazýván polským Disneylandem, je to nádherný objekt s úžasnými zahradami všude kolem. Dali jsme si zde snídani a pořádně prošli každý kout. Dále jsme pokračovali do města Wieliczka, pomyslným druhým středobodem naší výpravy. Tento solný důl se zachovalou solnou kaplí se nachází pod městem Wieliczka, kousek od Krakova.

Solný důl Wieliczka v Polsku

Když do městečka přijíždíte hned vás začnou majitelé parkovišť tahat na různá parkoviště, za samozřejmě nejlepší ceny, takže se nemusíte bát, že byste nějaké nenašli. Je to poměrně džungle, mnoho lidí všude. Vstupné bylo 350 Kč na osobu, rozhodně to za to ale stálo. Nicméně jsme nenašli slibovanou možnost českého průvodce. Chvíli jsme se motali mezi ostatními návštěvníky, kterých zde bylo opravdu  hodně. Až jsme konečně našli správnou kasu a koupili si prohlídku, pro jistotu v anglickém jazyce.

Wieliczka patří k největším solným dolům na světě a je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO.

I přesto, že zpřístupněny jsou pouhé 2% z původního dolu, je to ojedinělá možnost, jak si prohlédnout 3,5 km dlouhých chodeb plných velkých komor, speciálních tunelů a šachet. Největší unikát je pak solná kaple, kde máte na chvilku rozchod, abyste měli čas si vše sami projít. Po této prohlídce jsme plni dojmu zašli do první restaurace a na chvíli zvolnili, dali si dobrou večeři a jeli hledat další místo, kde přespat. Tady jsme poprvé nenarazili na benzínku, kde by bylo dobré vybavení, tak jsme se rozhodli poslední noc neřešit a přespat nadivoko :)

4.den – Osówka a vodopád Kamienczyka

Poslední den jsme navštívili Hitlerovo podzemní město Osówka, a pravdou je, že v porovnání s ostatními zážitky, nás vyhlášené nejrozsáhlejší podzemní sídlo Hitlera, tolik neoslovilo. Ale možná to bylo jen v porovnání s tím vším ostatním, co jsme do té doby viděli. Poté jsme vyrazili na naši poslední zastávku, a sice vodopád Kamieńczyka, což je nejvyšší vodopád v Polské části Krkonoš, ke kterému jdete po dřevěné soutězce, nemusíte se bát helmu dostanete a výšlap stojí určitě za to. Tím už bohužel ale náš výlet skončil a my se vydali zpět domů.

Určitě si také přečtěte:

Sdílejte článek s přáteli
  •  
  •  


Poslední aktualizace

Napsat komentář