Madeira 3. část - cestujeme kolem dokola celého ostrova

V tomto týdnu jsme po pobřeží objeli celý ostrov kolem dokola. Ochutnali jsme výbornou místní ponchu, což je alkoholický nápoj míchaný z třtinového rumu, medu, cukru a původně buď pomerančové nebo citronové šťávy. Dá se ale zakoupit i s jinou ovocnou šťávou nebo již namíchaná v originální láhvi přímo v supermarketu.

Pokračovali jsme také v ochutnávání místních čerstvých ryb, nejen pstruha, ale třeba i rybu s názvem tkaničnice neboli portugalsky Esapada. Připomínala nám úhoře, je to hadovitá ryba se zahnutými ostrými zuby a velkýma očima. K dostání byl také tuňák, losos, makrela, okounek mořský nebo rybka zvaná papoušek, portugalsky Bodião.

Obsah článku

Vyhlídka Boca de Corrida a pěší okruh Vereda da Trompica

Třicet šest kilometrů z Machica se nachází vyhlídka Boca de Corrida. Vede sem hodně strmá a úzká silnice, ale výhled na vesničku a stejnojmenné údolí Curral das Freiras, v češtině Údolí jeptišek, stojí za to. Byl to i náš výchozí bod pro osmikilometrový okruh Vereda da Trompica. Stezka nebyla moc prochozená, o čemž vypovídá i to, že jsme zde potkali jediné dva jiné turisty, kteří šli v opačném směru. Cestička vedla neustále z kopce do kopce, procházeli jsme pastvinami s krávami a posvačili jsme u vybaveného přístřešku s kuchyňkou. Výhledy po celou trasu byly nádherné, bohužel hned po pár krocích se začaly mraky zatahovat a ke konci nám mírně pršelo.

Levada do Caldeirao Verde

Náš čtrnáctý den na Madeiře jsme vyjeli dvacet tři kilometrů na severní stranu ostrova do místa zvaného Queimadas, což je výchozí místo k Levadě do Caldeirao Verde. Vzhledem k tomu, že trasa kopírovala levádu, nebylo zde téměř žádné převýšení. Procházeli jsme několik tunelů a na konci nás čekal vodopád. Jednosměrná trasa měřila šest kilometrů, stejnou cestou jsme se museli tedy i vrátit. Celý výlet jsme byli v mracích, výhledy jsme měli tedy jen do husté, bílé mlhy, ale také to mělo svoje kouzlo.

Trh v Santo Antonio da Serra

V neděli jsme se vypravili na trh ve vesničce Santo Antonio da Serra, která je vzdálená od Machica pouhých osm kilometrů. Vesnice se nachází v horách, takže zde bylo úplně jiné počasí než v Machicu. Trh zde byl opravdu rozmanitý s velkým výběrem zeleniny, ovoce, ryb a jiných potravin, ale i oblečení a všeho, na co si vzpomenete. Odpoledne jsme pak zamířili na naši pláž v Machicu.

Botanická zahrada Monte Palace Madeira

Ve Funchalu se nachází další botanická zahrada, která je označována jako jedna z třinácti nejkrásnějších zahrad světa. Procházeli jsme se zde celý den a je to opravdu dechberoucí a krásné místo. Můžete obdivovat nejen její nádhernou úpravu nebo prvky japonských zahrad, ale i pozorovat zvířata jako ryby, želvy, andulky nebo navštívit výstavu minerálů či africké muzeum. Hned nad zahradou se nachází místo, kde si lze pronajmout sáňky a svézt se dolů do města. Kousek výš je Kostel Nossa Senhora do Monte, kde je pochován Karel I.

Okruh okolo ostrova

Sedmnáctý den jsme se rozhodli, že se podíváme na druhou stranu ostrova. Bohužel nám vůbec nepřálo počasí, v Machicu pršelo, ale u majáku Ponta do Pargo to bylo ještě horší. Na chvíli vyšlo sluníčko, takže jsme měli krásný výhled na útesy a oceán, ale než jsme přejeli na další vyhlídku, spustil se liják se silným větrem a v oceánu jsme dokonce viděli vír. Přeběhli jsme tedy do vyhlášené restaurace O Farolim, kde jsme ochutnali místní polévku z vajíčka, chleba a chilli, která se nazývá Acorda. Dále jsme si objednali specialitu, rybu tkaničnici s banánem, portugalsky Espada com banana, a k pití madeirskou limonádu z marakuji Brisa.

Vzhledem k počasí jsme museli vymyslet jiný program. Dojeli jsme do městečka Porto Moniz a navštívili akvárium v replice pevnosti São João Baptista. Můžete zde obdivovat více než 90 druhů různých forem podmořského života typického pro geografické souostroví Madeiry ve 12 akváriích.

Hned vedle akvária se nachází přírodní bazény s vodou z oceánu, která je však mírně teplejší a bez vln. Při koupání máte krásný výhled na oceán a útesy, vstup je zdarma. Nám vysvitlo sluníčko a déšť ustal, tak jsme si zde zaplavali. Poté jsme se již vydali na cestu zpět, celý okruh kolem ostrova Madeira měřil 150 kilometrů.

Vyhlídka Balcões

Byla tu další středa, kvůli pracovním povinnostem tedy pouze kratší výlet. Rozhodli jsme se vrátit do vesnice Ribeiro Frio, odkud vede krátká Levada do Juncal k vyhlídce Balcões. Dočetla jsem se, že tady prodávají nejlepší ponchu na Madieře, proto jsme zamířili do malého podniku s venkovním posezením John’s Poncha. Jednu jsme ochutnali s citrusovou a druhou s maracujovou šťávou. Poté jsme pokračovali zhruba jeden a půl kilometrů na vyhlídku. Po cestě jsme míjeli kavárnu, kde bylo možné zakoupit suvenýry, ale i krmení pro ptáky. Na vyhlídce se totiž vyskytuje mnoho pěnkav, které doslova zobou z ruky. Stačí si nasypat zobání na ruku a chvíli zůstat nehnutě s rozevřenou dlaní. Nám vyšlo nádherné počasí, takže jsme mohli sledovat zalesněné vnitrozemí včetně nejvyšších vrcholků ostrova, Pico Ruivo, Pico Arieiro, Pico das Torres nebo Pico das Pedras. Po cestě zpět stejnou cestou jsme se rozhodli, že ochutnáme pstruha z místních sádek. Navštívili jsme Restaurante Ribeiro Frio a objednali si nepřekonatelnou lahůdku, pstruha s mandlemi.

Levada Do Rei

Zhruba třicet kilometrů od Machica se nachází malinká vesnička Ribeira Funda, kde je možné zaparkovat auto a projít si pětikilometrovou stezku kolem Levada do Rei. Velmi rychle se zde nabere výška, takže výhledy jsou kouzelné. My jsme měli deštivo, ale i tak stál výlet za to. Při cestě do Machica jsme se ještě zastavili na prohlídku vodního mlýna Moinho a Água de São Jorge. Právě se zde mlela kukuřice a pšenice, takže jsme pozorovali, jak vznikají oba druhy mouky. Přátelský majitel nás po mlýně provedl, zakoupili jsme si od něho mouku a výborné domácí sušenky.

Tímto končí naše zážitky z třetího týdne, můžete se ale těšit na další pokračování.