Sidi Bou Said je modrobílé tuniské Saint Tropéz, studenti kreslí obrazy, v restauraci lze kouřit vodní dýmku, ale výhled na moře na foto nenalézám. U stánku slyšíme česky – Sparta Praha, všechno zadarmo, bubínky, kabelky …, za manželku – důchodkyni prý dá 20 velbloudů – necvičených.
Hammamet
V Hammametu je v 17.15 hod. plná silnice žen vracejících se z práce, od roku 1956 má Tunis samostatnost, bylo zakázáno mnohoženství a ženy mají volební právo. V hotelu Le Hammamet v pokoji číslo 503 není televize, ale je balkón, teplý bazén a večeře pro 300 lidí.
Sešli jsme se všichni najednou, ale fronty jsou krátké, mají krájené maso, špízy, čaj, zmrzlinu … Budíček již v 6 hod., snídaně velmi pomalu začíná, chybí maso, sýry nejsou nakrájené, beru si musli s mlékem + medem, juice – citrónový + pomerančový jsou přeslazeny. V tržnici v Sousse přivezli čerstvé malé ptáčky a řezají jim hlavičky, až krev stříká. Před krámkem s 2x rudou hvězdou visí čerstvě odříznutá kravská hlava, kape z ní krev a malé dítě si v ní maluje. U zdi pevnosti je čerstvá „socha bojovníků s jedním padlým“.
Město Monastir
V Monastiru je otevřeno v mauzoleu Habib Bourquiby, panovník zemřel v 97 letech. Dva vojáci hlídají a městský úředník zpívá modlitby po celou svou pracovní dobu, fotím je i přilehlý hřbitov. Točil se zde film Ježíš Nazaretský a televizní seriál Monty Python. V El Djemu je Koloseum jako v Římě, bylo jedno z šesti největších v římské říši, ovál měří 148 x 122 x 36 m, mohlo pojmout 40.000 diváků, lvy na gladiátorské zápasy vytahovali v kleci dvěma otvory ze sklepení, v červnu jsou zde folklórní slavnosti.
Všichni klimbáme při vyprávění o olivách, 15 stromů uživí rodinu, pozemky oddělují hromady hlíny nebo kaktusy, ty zachycují nečistoty od silnice. Je jich dost a chybí technické služby na úklid igelitových pytlíků na kaktusech. Oáza = les palem, prohlížíme si oázu Maritimes, v hotelu Oasis Gabes nefunguje TV (po reklamaci ráno dostáváme dálkové ovládání), na zapojení klimatizace prý ještě není čas, v neděli ji zapojují. Večeře je slabá, na břehu moře sbíráme mušle, u recepce sedíme do 21.30 hod. Patricie vypráví o tuniské svatbě, proč domy někdy mají první patro připravené na dostavbu – chybí peníze a z nedostavěného domu se neplatí daň.
Ostrov Djerba (Džerba)
Trajektem jedeme na ostrov Djerba – ostrov zlatého písku, vzorek ukládám do plechovky od piva, okružní jízda přes hlavní město Houmt Souk. V synagoze La Ghriba mají na kalendáři rok asi 5167 + jména Židů, kteří chtějí přimluvit u šéfa Židů při přijímání do království božího.
TIP: Sun Connect Aqua Resort Djerba – recenze hotelu v Tunisku
Za pár let u ní vybuchne bomba a bude několik mrtvých. Vedle ve vesnici kupuji keramické velbloudy (5 + 1.5 DNT) a s průvodkyní trika pro Miloše a Martinu za 15 DNT (původně 30), průvodkyně Patricia mi půjčila svou peněženku a nazvala mě svým otcem, který víc nedá. U hotelu Jasmína Djerba se dva koupeme a dva si namáčí nohy, voda je příjemná. Potkáváme další turisty – Čechy, jsou zde na dva týdny. Oběd volím slabší, jako exotiku mají vepřová játra z divočáka.
Zájezdy a dovolená
Další díly cestopisu
- 1. díl – Poznávací zájezd Okruh Tuniskem
- 2. díl – Město Monastir a ostrov Djerba v Tunisku
- 3. díl – Poušť Sahara a fata morgana
- 4. díl – Pohoří Atlas a skalní oázy
- 5. díl – Kairouan – nejvýznamnější islámské poutní místo