Mexiko dovolená – měsíční putování po Yucatánském poloostrově


Co si představíte, když se řekne Mexiko? Mě se vybaví bílé pláže, smaragdové moře, mayské pyramidy, nádherné cenoty s průzračnou vodou, tequila, tortilly a avokádo.

Smaragdová pláž Mexiko

Příprava na cestu do Mexika

Mexiko a indiánské pyramidy mě vždy lákaly. Jenže poctivě vždy studujeme informace a Mexiko není popisováno jako bezpečná země. Před pandemií bychom sem neletěli.

V současné situaci je však velká výhoda, že se do země dá cestovat bez omezení, tak jsme začali zjišťovat informace a konzultovat s cestovateli, kteří stejně jako my cestují s dětmi.

Dozvěděli jsme se, že se jednotlivé části země velmi liší. Rozhodli jsme se proto navštívit Yucatánský poloostrov, konkrétně státy Quintana Roo, Yucatán, Champeche, Chiapas a Tabasco, kde je dle informací bezpečno.

Pyramidy v Mexiku

Zajímavosti a naše postřehy, když navštívite Mexiko, které vám mohou cestu usnadnit či zpříjemnit

Ubytování jsme zajišťovali hlavně přes platformu Airbnb, ale doporučuji vždy kontaktovat majitele předem. Pokud neovládáte španělštinu, je vhodné naučit se základní slovíčka a fráze.

V ubytování nebyl problém se domluvit, ale třeba v obchodech, u stánků nebo na parkovišti neuměl anglicky nikdo.

Voda z kohoutku se zde nepije, nepijí ji ani místní. Vodu kupují ve velkých barelech, další možností je ji převařit, nebo si přivézt kapky na úpravu vody, my používáme Sanosil.

Další zajímavostí je, že toaletní papír se nesplachuje do záchodu, ale vyhazuje do koše.

Před odjezdem jsem četla, že policisté zastavují auta, vymyslí si přestupek a chtějí úplatek. Rada je zaplatit případnou pokutu až na policejní stanici.

Podvody se dělají i na čerpacích stanicích, doporučuje se neplatit kartou, hlídat si, zda opravdu obsluha vynulovala stojan před započetím tankování a dobře si prohlédnout bankovky, kterými platíte. Obsluha prý zamění bankovku vyšší hodnoty za nižší, protože jsou si podobné. Nám se naštěstí všechny podvody vyhnuly, ale při každém tankování jsem vše kontrolovala.

V každém městě i vesnici mají na náměstí velká písmena jako název konkrétního místa, u kterého se dá vyfotit. Ze zvířat jsme viděli hlavně leguány, kteří se zde vyskytují opravdu hojně, dokonce nám jeden ukradl bagetu k obědu. Nezdají se, ale jsou velmi mrštní.

Leguán v Mexiku

První týden

Přílet

Obvykle si letenky koupíme dva až tři měsíce předem a zařizujeme ubytování, auto, pojištění, vymýšlíme trasu a co vše navštívíme. Pandemie nám bohužel plánování neumožňuje, takže jsme letenky koupili jen dva týdny před odletem a 12. července jsme již seděli v nočním autobuse na letiště ve Vídni.

Naše cestovatelská skupinka se skládá z rodičů dvou dcer, kterým bylo v té době 5 let a druhé 22 měsíců. Koupili jsme si letenky s jedním přestupem ve Švýcarsku. V Mexiku v Cancúnu je časový posun 6 hodin, takže se nám podařilo přiletět ještě tentýž den.

Letíme do Mexika

Cancún

Město Cancún má velmi krátkou historii, bylo založeno v roce 1970 jako turistické středisko, jsou zde hlavně hotely s vyžitím a atrakcemi pro turisty. Jako výchozí bod pro naši cestu a aklimatizaci ideální.

Cancún Mexiko

Na letišti nás vyzvedl taxík z ubytování a po příjezdu jsme šli rovnou spát. Druhý den jsme měli aklimatizační, vyměnili jsme peníze, nakoupili jídlo v supermarketu a na trhu ovoce a zeleninu, dospávali časový posun a srovnávali se s teplotním rozdílem.

Výměnu peněz lze uskutečnit v pouličních směnárnách, ale vždy je lepší jich obejít více a vybrat si tu s nejlepším kurzem. Chtěli jsme vyměnit peníze v bance, ale jednak měli poměrně nízký limit a za druhé jim nefungovaly terminály v žádné pobočce. Zajímavostí je, že banka měla svoji pobočku uprostřed obchodu s elektronikou, a ne ve všech bankách je výměna možná.

Playa Delfines

Třetí den jsme vyzvedli domluvené auto a zajeli na pláž Playa Delfines, která se nachází v hotelové zóně. Když jsme vystoupili z auta, tak jsem jen pozorovala naše děti, jak nadšeně sundávají boty a běží bílým pískem k nádherně modrému Karibskému moři. Výhled na pláž s bílým pískem a tyrkysové moře byl dechberoucí, slunečníky z palmových listů i vstup včetně parkování zdarma.

Pláž Playa Delfines Mexiko

Bohužel během posledních let na této části pobřeží dochází v letních měsících k přemnožení mořských řas, které se hromadí i na plážích. To ale dětem to nevadilo a stejně jsme je nemohli z vody dostat ven.

Cobá

Čtvrtý den jsme opustili Cancún, průjezd městem byl v hustém provozu náročnější. Jsou zde mírně odlišná pravidla provozu, třeba na červenou smíte odbočit vpravo. Na silnici mimo město byla většinou rychlost omezena na 60 km/hod, ale cesta byla naprosto pohodová. Při jízdě autem se připravte na velké množství příčných prahů (označují se jako topes), které jsou většinou v zástavbě. Nebyla výjimka, že byly od sebe jen pár metrů. V jednom malém městečku jsme jich napočítali třicet pět.

V obydlených místech se také doprava zhušťuje a často jezdí cyklotaxi z obou stran. Cyklotaxi je kolo, které má vpředu připevněnou kabinku pro cestující. Místní ho často vylepšili tak, že místo kola mají motorku.

Naše cesta vedla přes pyramidy v Cobá, vzdálené zhruba 140 kilometrů od Cancúnu. V archeologické zóně Cobá se nachází nejvyšší pyramida na Yucatánu, která měří 42 metrů a vede na ní 128 schodů. Již není bohužel možné vystoupat na její vrchol.

Pyramidy Coba Mexiko

V areálech je většinou zakázáno jíst, někde nám dokonce kontrolovali batoh, zda nemáme jídlo s sebou. Při cestě z parkoviště jsme minuli první komplex pyramid, kde si je možno vzhledem k rozlehlosti areálu půjčit kolo nebo pronajmout cyklotaxi. My jsme se pěšky vydali jeden a půl kilometru k nejvyšší pyramidě Nohoch Mul.

Po cestě jsme si prohlédli stavbu Juego de pelota, kterou jsme poté vídali ve všech komplexech. Jde o dvě kamenné budovy, mezi nimiž bylo samotné hřiště, na kterém Mayové hráli míčovou hru nazývanou pok-a-tok nebo pitz. Na obou stranách herního pole stála stavba s šikmými stěnami a uprostřed v horní části byl často zachovaný kamenný kruh, kterým se měl míč prohodit. Při cestě zpět jsme si ještě udělali odbočku k méně známým pyramidám a strukturám.

Na hlavní trase bylo opravdu hodně turistů, ale tady jsme se ocitli úplně sami a všude kolem nás prales. Zanedlouho ale začalo hřmít a blýskat se. Když jsme se vraceli k východu, začaly padat obrovské kapky. Jen jsme došli k prvnímu komplexu, spustil se pravý tropický liják. Naštěstí jsme se schovali v tunelu druhé stavby Juego de pelota a počkali jsme až déšť trochu utichne. Chtěla jsem se ještě zběžně podívat na pyramidy, ale všude byly obrovské a hluboké louže.

Podařilo se mi dostat se k pyramidě Templo de la Iglesia a stála jsem tu s pusou otevřenou. Můj dojem určitě umocnil fakt, že jsem se tu uprostřed džungle ocitla úplně sama jen s dcerou v nosítku, a přede mnou stála ohromně velká a zachovalá pyramida. Po návštěvě pyramidového komplexu jsme pokračovali do Valladolidu a čekala nás další cesta dlouhá 60 kilometrů.

Valladolid

Valladolid Mexiko

Valladolid je koloniální městečko, které je od roku 1998 zapsané na seznamu UNESCO. My jsme se rozhodli zde strávit tři noci.

Cenot Zaci

Cenot Zaci zatopená krasová jeskyně Mexiko

Náš pátý den v Mexiku jsme se vydali na výlet do cenotu Zaci, který se nachází přímo ve městě kousek od historického centra. Cenot je zatopená krasová jeskyně, někdy má propadlý strop úplně, jindy částečně a někdy vstupujete do uzavřené jeskyně i třeba po žebříku. Voda je zde křišťálově čistá, někdy chladnější, ale většinou teplá.

V cenotech mají natažena lana a místní se jich drží a přesouvají se tak na druhý břeh, protože ne všichni místní umí plavat. Cenot Zaci měl hloubku 35 metrů a bylo možné si za poplatek zapůjčit plovací vesty.

Valladolid centrum

Kašna La Mestiza Valladolid Mexiko

Odpoledne jsme strávili procházkou po historickém centru města. Ubytování jsme si pronajali kousek od hlavního náměstí s parkem Francisco Cantón Rosado a kašnou La Mestiza. Původně zde stála pyramida, kterou Španělé rozebrali na okolní stavby.

Na spodní straně náměstí se tyčí katedrála San Servacio, doporučuji sednout si na lavičku v parku a obdivovat ji odsud. Je krásná jak v denním světle, tak i v nočním nasvícení. My jsme se schovávali v parku pod stromy, protože se zrovna spustil vydatný déšť. Navštívili jsme totiž Mexiko v období dešťů, ale naštěstí nemají tyto lijáky dlouhé trvání, proto jsme mohli pokračovat v naší procházce uličkami s domy s barevnou fasádou do parku de Sisal.

Klášter San Bernardino de Siena

Klášter San Bernardino De Sienna Valladolid Mexiko

V parku de Sisal se nacházelo skvělé dětské hřiště a klášter San Bernardino de Siena, který je druhý největší na tomto poloostrově. Zajímavostí je, že přímo na zahradě se nachází cenot, který zásoboval klášter pitnou vodou. Klášter je možné navštívit a vystoupat až do druhého patra, které má neuvěřitelnou atmosféru. Ve spodní části se nachází malé muzeum a také si můžete prohlédnout přilehlou zahradu s již zmíněným cenotem.

Po cestě do hotelu jsme si nakoupili v místním supermarketu, který je hodně podobný těm našim. V současné době měří teplotu při vstupu, dohlíží na použití dezinfekčního gelu a často nás nepustili dovnitř s batohem, nebo s dětmi do 12 let, dvakrát vyžadovali roušku i po roční dceři.

Choco story

Muzeum čokolády Choco story Valladolid Mexiko

Šestý den jsme skoro celý den odpočívali kvůli zdravotním problémům, ale navečer již bylo vše v pořádku, tak jsme vyrazili do muzea čokolády Choco story. Prochází se zde jednotlivými místnostmi, kde je názorně vylíčena historie pěstování a zpracování kakaových bobů.

Dříve se například čokoláda nejedla, ale pila a byla určena pouze pro šlechtu.

V rámci expozice je i malá pyramida a na závěr zhlédnete přesný postup ukazující dlouhou cestu k tabulce čokolády, kterou najdete i u nás v obchodě. Samozřejmě, že si zde také můžete koupit čokoládu v tabulce dle původního receptu, s různým kořením, na pití nebo jako krém.

Laser show

Laser show Valladolid Mexiko

Z muzea jsme se vydali znovu ke klášteru, protože na jeho zdech se každý večer po setmění promítá laser show. Tato skvělá světelná show je zdarma a provází Vás historií Yukatánského poloostrova, bohužel s výkladem ve španělštině. Po projekci jsme shlédli ještě vystoupení indiánů s ohněm a hudebními nástroji.

Cenot X-Canche

Sedmý den jsme přejížděli do města Tizimín, které je vzdálené zhruba 60 kilometrů. V půlce cesty jsme se zastavili u chrámového komplexu Ek Balam a cenotu X-Canche, které se nachází v jednom areálu. Z parkoviště před vstupem do Ek Balamu lze jít k cenotu pěšky, půjčit si kolo, nebo dojet po nezpevněné cestě autem.

Prvně jsme zamířili do cenotu, k našemu překvapení jsme zde byli úplně sami. Netušili jsme, že o hodinu později tu bude plno. Ta chvíle, kdy máte celý cenot jen pro sebe je úžasná! To koneckonců platí pro všechny atrakce na Yukatánu.

Pokud chcete někde být (téměř) sami, radím vám si přivstat. Do cenotu se vstupovalo po schůdkách a celý se dal obejít po můstcích. Teplota vody byla více než příjemná, hloubka veliká, půjčení vest bylo zdarma. Bylo možné si připlatit za adrenalinové atrakce jako zip line, slaňování do vody nebo zip line se skokem do vody.

Ek Balam

Pyramidy Ek Balam Mexiko

Naše další cesta vedla k pyramidám v Ek Balam, což v mayštině znamená černý jaguár. Zde bylo možné vystoupat na všechny pyramidy. Nejvyšší stavbou je Acropolis, která měří cca 30 metrů a na vrchol se stoupá po širokém ale strmém schodišti.

Při výstupu je možné obdivovat probíhající archeologické práce a nahoře se vám jako odměna za namáhavý výstup naskytne impozantní výhled na okolní prales. Oproti pyramidám na příklad v Tulumu zde nebylo tolik turistů.

Pyramidy Ek Balam Mexiko 2

Procházka Sendero Peten Tucha

Ve městě Tizimín jsme přespali dvě noci, prohlédli jsme si náměstí, ochutnali jsme vařenou kukuřici s majonézou a nakoupili si v supermarketu s velkým výběrem. Další den jsme si udělali výlet na pláž a růžovým jezerům, vzdáleným cca 70 kilometrů severně od Tizimínu. Jedná se o biosférickou rezervaci Rio Lagartos v UNESCO.

Po cestě jsme si udělali pauzu na malou procházku Sendero Peten Tucha, bohužel tato stezka pralesem rychle podléhá zkáze a termitům. Podařilo se nám dostat k vyhlídkové věži, pohled na naprosto čistou vodu v cenotu, ryby, kvetoucí lekníny uprostřed mangrovů stál za tu námahu.

Pláž Cancucito

Pláž Cancucito Mexiko

Plaž Cancucito, kterou jsme navštívili hned po výšlapu, byla dechberoucí. Nádherně čistá pláž (v této části pobřeží se řasy nevyskytují), parkování, vstup i slunečníky byly zdarma. Moře bylo teplé, mělké a vlny minimální.

Solné laguny

Navečer jsme pokračovali do vesnice Las Coloradas, v jejímž okolí se nachází množství solných lagun (salinišť) pro těžbu soli. Na těchto lagunách je zvláštní hlavně jejich barva vody v různých odstínech růžové. U vstupu do areálu jsme zaplatili vstupné a šli s průvodcem na malou procházku, průvodce bohužel nemluvil anglicky.

Jezera jsou růžová zcela přírodní cestou, protože obsahují bakterii, která tuto barvu způsobuje. Vyskytují se zde i plameňáci, ale v jiném ročním období, než byla naše návštěva. Sůl značky Sal Sol je právě odsud.

Solné laguny Las Coloradas Mexiko

Tímto končí náš první týden mexického dobrodružství, ale naše putování zdaleka nekončí, další tři týdny máme ještě před sebou.

Vyberte si:

Ubytování v Mexiku

Zájezdy do Mexika

Čtěte dále:

Sdílejte článek s přáteli

Napsat komentář