Na nejvyšší horu Českého středohoří – Milešovku vyrážíme po žluté značce od vlakového nádraží v Bořislavi, na vrchol nás čeká 5 km chůze a převýšení 530 metrů, rovinek si příliš neužijeme.
Kousek po startu ochutnáme vodu ze studánky, v Bořislavi chvíli čekáme u velmi frekventované silnice E55 Lovosice – Teplice, jede zde jeden kamión za druhým a dálnice D8 stále čeká na dokončení. Po prudkém stoupání je chvíli rovina, začíná Cesta přátelství – architekt Ivan Nosek, který žije v Německu, navrhl novou kapličku v Bílce, sochař Jan Koblasa oslovil sedm českých a sedm německých umělců a výsledkem je 14 novodobých umělých menhirů včleněných v roce 2002 mezi Bořislav, Bílku a Černčice.
Turista se má zastavit a zahledět do krajiny, prohlížíme si sochy a přecházíme na zelenou značku, která stoupá pozvolněji než červená z Bílky. Tam je možno dojet autem k dolní stanici nákladní lanovky a vystoupat 2 km na vrchol, sklon pěšiny je až 30 stupňů. Kolem napajedla pro ovce přicházíme do Černčic, ovce ale nepotkáme, čekají nás závěrečné dva kilometry po modré značce, osvěžujeme se pravými švestkami. Pomalu stoupáme nejprve strmou pěšinou, povolujeme si oblečení, části svlékáme, po kamenité pěšině se blížíme k cíli, na 19 m vysokou kamennou rozhlednu nejdeme, je špatná viditelnost, ušetříme za vstup. Největrnější česká hora dnes nerozehnala kouřmo v okolí, bezvětří zde bývá průměrně osm dní v roce, odpočíváme, svačíme a prohlížíme si novinky na vrcholu.
V nově otevřené Chatě Milešovka si někteří dají nudlovou polévku za 25 Kč, ale nechválí ji, točené Krušovice jsou za 25, lahvová Plzeň za 30, párek za 40, na tu výšku jsou ceny přijatelné, otevřeno je denně ! Nedaleký bufet rozšiřuje prostory, otvírá o víkendu. Když na Milešovku v roce 1819 vystoupal známý německý přírodovědec a cestovatel Alexander von Humboldt, označil zdejší výhled za třetí nejkrásnější na světě ! O tom, že si za tímto názorem skutečně stál, svědčí i jeho každoroční výstupy, které na Milešovku po dalších 20 let podnikal. Na Milešovku v období romantismu směřovaly vlastivědné pouti a především lázeňští hosté z Teplic. Poutníci se vydali na vrcholek, pak přespali v chýších z větví a mechu a ráno z Milešovky sledovali východ slunce. Podle některých svědků v devatenáctém století za výjimečně dobrých podmínek bývaly vidět i zasněžené vrcholky rakouských Alp.
Milešovka se stala cílem putování slavných básníků, navštívil ji například Johann Wolfgang Goethe, Jan Neruda nebo Jaroslav Vrchlický. Ještě v době, kdy nebyl znám pojem turistika, na Milešovku vylezl poutník po České zemi vlastenec Bohuslav Balbín a nazval ji Královnou Prostředních hor. Až do roku 1874 bylo možné ve vlhkém podrostu listnatých hájů najít nejkrásnější evropskou orchidej s českým názvem jazýček kozí, upoutávala pozornost nápadnou efektní kombinací nachové a žluté barvy, a proto zřejmě vinou sběratelů vyhynula. V roce 1825 začal hostinský z Milešova – Antonín Weber, prodávat na vrcholu hory turistům občerstvení, zřídil pro tyto účely jednoduchou chatrč ze dřeva a mechu, zvanou „mechová chýše“, v níž mohli případní návštěvníci také přespat, nyní je v ní bufet. Od časů mechové chýše již uplynulo mnoho vody, od roku 1905 na vrcholu stojí nejstarší česká horská meteorologická stanice.
