Život by se měl žít na plno tak, jako by každý den měl být tím posledním a rozhodně by to neměla být nuda. Pokud žijete v pevném svazku, musíte vzájemně pracovat i na tom, aby se vám ani vaše společné dny nestaly všedními.
Obsah článku
Dolomity Itálie dovolená
K desátému výroční společného života jsem dala svému partnerovi opravdu nevšední dárek. Koupila jsme nám horolezeckou výstroj a naplánovala společný týden v italských Dolomitech. Protože jsme nikdy před tím až tak adrenalinové sporty neprovozovali, bylo to pro něj docela překvapení.
Pokud zrovna řešíte partnerskou krizi nebo zevšednění vztahu, mohu jen doporučit. Je to tak 50 na 50. Buď se budete vzájemně jistit a vytáhnete se z krizové situace, nebo toho druhého prostě shodíte dolů. V prvním případě dokonale upevníte vztah a ve druhém budete mít situaci vyřešenou jednou pro vždy.
V Italských Dolomitech se dá stanovat ve volné přírodě. Do auta jsme tedy naložili stan, spacáky, karimatky, plynovou bombu a dostatek potravin. Přidali horolezeckou výstroj, dostatek oblečení, 2 páry bot, mapy, kompas a čelovky.
Chcete mít také podobné zážitky ale nechcete spát venku ve stanu? Nic vám nebrání, rezervujte si ubytování na Booking.com a můžete také vyrazit „na skály“.
Vyrazili jsme na přelomu května a června, později jsme nedostali dovolenou. Tady nádherně svítilo slunce.
Já s letitou průpravou pillatesu a powerjogy a partner se základy lezení z mládí, a s průpravou kácení stromů a řezání dřeva motorovou pilou na chalupě.
Tu jsme celou zrekonstruovali, takže nám fyzická síla nechyběla. Naštěstí nám nechyběl ani respekt k horám.
Monte Zermula
První ferata dostala nás, bohužel ne my ji. Vybavení jsme měli perfektní, až tedy na mačky, cepíny nám ale nechyběly. Ale ocelová lana byla tak od půlky feraty kompletně pod ledem a to nás totálně odrovnalo. Nebylo se jak jistit a kam připnout karabinu. Museli jsme to vzdát a najít jinou feratu. Napoprvé netřeba riskovat.
Monte Lagazuoi
Musím říct, že se svými závratěmi jsem si nabrala dost velké sousto, ale byla jsem rozhodnutá překonat sama sebe. Vylezla jsem ji bez podívání dolů.
Celou cestu jsem měla úplně vypnutou hlavu a jediné myšlenky v hlavě byly:
,,Tady se chytnu, sem dám nohu a tady se přitáhnu, tady se připnu, sem dám ruku…“
Pokud jste psychicky unavení, neznám lepší ,,pračku hlavy“.
Nahoře při pohledu dolů a při pocitu překonání sebe samotných, přijde ta pravá odměna. Lanovka byla mimo provoz, takže následoval dost namáhavý sestup po sněhu a ledu tou mírně strmou stranou dolů.
Přečtěte si: Zimní dovolená v italském Livignu.
Musím říct, že spíte-li ve stanu a ráno si prosekáváte díru v potoce, abyste získali trochu vody, celý den překonáváte sami sebe s vypětím všech sil a večer padáte únavou, tak na všechny malicherné partnerské hádky totálně zapomenete.
Dolomity ferraty
Každý den jsme zdolali jednu z Ferat, vzájemně si pomáhali a upevňovali vztah.
Všechny ferraty v Dolomitech se mi sem asi nevejdou, vybírám jen ty nejzásadnější.
Tofana di Rozes
Ze začátku to šlo velmi dobře. Jakmile jsme se ale dostali k válečnému tunelu s prudkým stoupáním, v délce necelý kilometr, docházel nám trochu humor. Jak je vidět na fotce, je pokryt tak silnou krustou ledu. Úžasně to klouzalo. Nemáte li mačky, táhnete to po ocelovém laně vesměs rukama. Pro posílení fyzičky super zápřah.
Po cestě nahoru jsme se dost nasmáli a nahoře jsme si ,,střihli“ kudy ven. Rýsovali se nám dva otvory kompletně pokryté promrzlým sněhem. Podle mapy jedno okýnko zřejmě vede na prudký sráz a druhým vede cesta. Po prohrabání částečně zmrzlýma rukama a prokopání nohama jsme našli východ.
Přečtěte si: Medvědí soutěska v Rakousku.
Otevřela se před námi bílá sněhem pokrytá pláň, sněhová vánice a mlha, že nebylo vidět na krok. Dál nahoru už by to bylo šílenství. Teď se nám hodila mapa a kompas. Najít značku je pod sněhem za uvedeného počasí dost problém. Nechcete li spadnout do nějaké průrvy, s obrovským respektem sestupujete dolů a děkujete hoře, že vás pustí.
Vzpomněla jsem si při sestupu na kamarádku, jak se mi při balení smála, na co si kompas beru. Doufám, že ona do hor nikdy nevyrazí. Bez respektu a vybavení, to ani nezkoušejte.
Můžete si sahat až na dno svých sil. Musíte ale rozeznat tu tenkou hranici, kdy už to není pouze risk, ale hazard.
Tofanu jsme ale pokořili o měsíc později v polovině června. Slunce hřálo zase až moc. Je to úplně jiný pocit lézt bez sněhu. Chvilku nám tuším i mrholilo, to vám to zase krásně klouže a máte pocit, že sníh byl lepší. Zdolat její vrchol je ale nádherný pocit. Jediné co mi trochu vadilo, když jsme Italské Dolomity navštívili, bylo to množství lidí. Vybíráme raději méně známé feraty.
Strobel
Jedna z dalších krásných byla Strobel. Je to moje zamilovaná, hned vám vysvětlím proč. Vstávali jsme asi v 6 hodin, než se dostanete od auta přímo pod stěnu, zabere to fůru času. Výstup šel dobře.
Asi v polovině, kdy jsme viseli nad dost hlubokou propastí, jsme zjistili, že na části chybí žebřík a není tam ani ocelové lano. Na přemýšlení nebyl čas. Viset na skále vás vysiluje, čas vás tlačí, musíte nahoru a ještě to taky musíte stihnout dolů a najít místo k přespání. Po kolmé stěně se lépe leze nahoru a dolů jsme si to nedovedli představit, takže rozhodnutí proběhlo jedním vzájemným pohledem ve vteřině. Pokud vás čeká doma malá dcera, zodpovědnost vám nedovolí něco nezvládnout. Alespoň já to tak vnímám.
Asi měsíc na to jsme viděli v televizních novinách zprávu, že tam někdo spadl a zabil se.
Myslím, že přesně víme, které místo se mu stalo osudným.
Vybavila jsem si také feratu Sas de Stria, kde je pamětní deska k úmrtí mladé dívky. Těch po cestách v Italských dolomitech potkáte mnoho.
Přečtěte si: Slovinskem do národního parku Triglav.
Máte li ale opravdu dobrou fyzickou kondici, nepodceníte vybavení, umíte číst v mapě a používat kompas, nechybí li vám čelovka, dbáte na časový harmonogram a používáte zdravý selský rozum, a hlavně, můžete li se na toho druhého opravdu spolehnout, neváhejte a vyrazte.
Pohybujete-li se zde s respektem a úctou k horám, nedovedu si představit lepší dovolenou.
Týden, kdy v horách nepotkáte živou duši, je neskutečným přínosem.
- Nezapomenu na feratu vedenou pod vodopádem, kdy lezete, a voda vás smáčí a neskonale to klouže.
- Na pohledy z vrcholků hor.
- Na zmožené nohy ponořené do ledového potoka.
- Na chvíle únavy z vypětí sil i chvíle neskutečné pokory a obdivu k majestátnosti hor.
Ubytování v Dolomitech
Přečtěte si ještě
