Jaký byl výlet do muzea Museo e Parco Archeologico Nazionale di Scolacium v Itálii.

Zase jsem se probudila tím neuvěřitelným horkem, to horko mě snad zabije. Mám ráda léto, ale letos jsme na dovolené vychytali teploty okolo čtyřiceti každý den a v noci neklesají příliš pod třiceti stupňovou hranici.

Celou noc poslouchat cikády, které nad ránem ustupují hluku aut a neustálého řinčení klaksonů, protože poblíž v posledních letech dokončili dálnici.

Je tu nádherně, v celém městečku Copanello jsou velice přátelští a pohodoví lidé. Místní obyvatelé říkají, že taková je celá Kalábrie. Člověk se jen tak na pláži zaboří do svého lehátka pod slunečníkem, sem tam se svlaží v průzračně čistém moři a užívá si daný okamžik.

No dneska to bude jinak, je na čase se nejenom válet, ale také trochu poznávat svět.

Dnes vyrazíme na výlet do areálu Museo e Parco Archeologico Nazionale Scolacium, poblíž města Catanzara.

Naházíme své batohy plné vody do kufru auta (voda a limonády jsou v této lokalitě dražší než víno i v supermarketech, natož pak u turistických atrakcí) a vyrážíme.

Jízda po italských silnicích je opravdu o nervy. Ač se Italové chovají přátelsky a jsou to veselí lidé, na silnicích jsou jako vyměnění a jezdí opravdu jako prasata. Skútry Vás předjíždějí zleva, zprava. Přes neustálé troubení neslyšíme navigaci, tak nám nezbývá nic jiného, než aby měl spolujezdec oči nalepené na displeji a hulákal pokyny. Když se tak rozhlédnu musím říci, že kdo nemá pořádně obouchané auto není místní.

Po úmorných čtyřiceti kilometrech v kolonách v autě bez klimatizace jsme dorazili na místo. Není zde vybíráno žádné vstupné a parkovat můžeme bezproblémově také zadarmo.

Museo e Parco Archeologico Nazionale di Scolacium

Jedná se o rozlehlý areál, kde se nachází zřícenina původního pantheonu a amfiteatru, dále se zde nachází několik budov, které slouží jako muzeum. Protože se nacházíme v kraji oliv, zaměřuje se toto muzeum na výrobu olivového oleje. Celý archeopark je vlastně olivová alej, kde jsou však také stromy s granátovými jablky a citronovníky, jejichž dozrávající plody krásně voní. Z nejvyššího bodu je krásný výhled na celý region.

 

Jsme šťastní za své zásoby vody, protože v celém areálu není možnost si koupit ani deci vody. Jen u budov muzea se nachází možnost se svlažit na toaletě. Olivovníky ani citronovníky zde nejsou nijak vzrostlé, takže cítíme, jak se nám i pod vrstvou ochranných krémů pálí kůže.

Ač jsme splavení, unavení a spálení máme dobrou náladu, protože se nám výlet líbil.

Sdílejte článek s přáteli
  •  
  •  
  •  
  •