Stojím sám a sám uprostřed ticha a raduji se z tohoto čím dál vzácnějšího okamžiku ozvláštněného velebnou krásou šumavské samoty. Teda abych byl úplně přesný – stojím tu já, ale společnost na Březníku, na jednom z nejromantičtějších míst Šumavy mi dělá budova bývalé myslivny. Nechme ji vyprávět o starých časech!
Chata Myslivna na Březníku na Šumavě
Historie lidského osídlení Březníku sahá do roku 1804, kdy zde vyrostla dřevěná budova myslivny – předchůdce zmiňovaného objektu. Z důvodů ryze pragmatických – správa a průmyslové využití zdejších hlubokých lesů. O pár desítek let později se majitel panství plácl přes kapsu a dřevěný stavební materiál vystřídal kámen a budova myslivny tak mohla psát další etapu své historie.
S přibývajícími léty začali objevovat Šumavu turisté, z nichž někteří neváhali zavítat až na toto odlehlé místo. A tak již za první republiky nabízel objekt myslivny nejen 13 lůžek pro unavené poutníky ale i jednoduché, nicméně chutné jídlo. A k tomu nemohlo chybět pivo. Zde slavilo úspěch pivo Protivínské.
2. světová válka jako kdyby vymazala Březník z povrchu zemského. Odsun německého obyvatelstva ještě neznamenal zánik zdejší osady. Ten přišel až o několik let později. Hraniční pásmo spolklo Březník se vším všudy. Osada zanikla, ale světe div se, myslivna žila dál. Nejdříve hostila až do roku 1951 strážce hranic, kteří si o pár let později a o pár set metrů dále zbudovali pohraniční rotu a stařičká budova byla ponechána svému osudu. Že se dožila lepších zítřků, můžeme směle považovat za jeden z divů světa.
Na Šumavě je krásně, podívejte se na nabídku ubytování a můžete zde prožít nejen dovolenou ale třeba jen prodloužený víkend.
Po roce 1990 se sem začali vracet turisté, mezi lety 1998 – 2002 proběhla náročná rekonstrukce a myslivna na Březníku se rozzářila znovu vytrysklým půvabem jako infocentrum národního parku Šumava. Přejme jí, aby tu novou, veselejší historii vydržela psát co nejdéle.