Možná se v těchto jarních dnech již poohlížíte po tom, kam vyrazíte na prázdniny nebo dovolenou. Pokud vás již nebaví ležet na pláži u moře s hotelem s plnou penzí za zády a hledáte zajímavý tip na aktivnější trávení své dovolené nebo jste jen nadšený sportovec, který chce zažít dobrodružství a dokázat sobě i ostatním, co ve vás je, pak nezbývá už nic jiného než vlastnit kolo.
Obsah článku
Na kole z Prahy do Vídně – díl 1
V tomto a dalších článcích vám budu vyprávět, jak probíhala naše cesta, na co se připravit, co nezapomenout a především vám přinést zajímavé tipy z míst, která jsme navštívili.
Nejprve bych začal tím, co nás vůbec přivedlo k myšlence cestování na kole, krom jiného, že jsme byli vášniví cyklisté a Česká republika nám již byla malá, to byl také fakt, že se z nás stali dospělí lidé, avšak stále studenti, kteří si své prázdniny již organizovali sami. Nechtěli jsme se nudit doma a toužili jsme prověřit naši dospělost takovýmto výletem. Tímto nechci odrazovat starší cestovatele, protože jsme po cestě potkali spoustu lidí v různém věku.
Nicméně čím mladší jste, tím méně vás může cokoliv tížit a proto pokud o něčem podobném uvažujete, neodkládejte to. Čím dříve získáte zkušenosti, tím dříve se vám otevře nejen Evropa, ale celý svět. Okusíte co je to skutečně svoboda, na nic se nevázat a užívat si krásného počasí, cizího prostředí, poznávání zajímavých lidí, tradic a kultur. Naše cesta vedla z Prahy do Vídně a následně do Bratislavy, odkud jsme se ještě vrátili do Břeclavi a zpátky vlakem do Prahy.
Příprava
Dobře se přichystat na cestu je základním předpokladem úspěchu celé výpravy. Nemohu říct jaká je její optimální doba před odjezdem, protože to záleží na každém individuálně. Každý se zná nejlépe a ví, co mu vyhovuje, nicméně závisí i na dalších faktorech jako kolik vás pojede, osobně doporučuji vždy sudý počet, nejlépe čtyři, ale potkali jsme i vlka samotáře, zda-li máte veškeré nutné vybavení, víte, kam chcete jet, jaký máte rozpočet, jestli chcete spát v přírodě, kempech či hotelech atd. Naše plánování vypadalo, tak, že jsme se cca měsíc před odjezdem dohodli, že skutečně chceme jet a kam.
Greenway Praha – Vídeň
Naše volba padla na Vídeň, přestože jsme hovořili i o Paříži. Vídeň vyhrála především proto, že její celá trasa měří cca 450 km, z čehož asi 4/5 trasy vedou po českém území, což je pro začátek ideální, protože kdyby se cokoliv přihodilo, jsme buďto v Česku nebo nedaleko hranic. Zároveň existuje tištěný průvodce Greenway Praha – Wien od nakladatelství Shocart (cena cca 100 Kč) a skutečně velmi kvalitně značená cyklotrasa.
Pro tuto cestu jsme taktéž využili služeb portálu Dokempu.cz, kdy jsme si přesně mohli naplánovat kempy, v kterých přespíme v okolí naší cyklostezky. Úseky mezi jednotlivými kempy jsme rozdělili po cca 50 – 70 kilometrech s tím, že do Vídně dorazíme za týden i s časovou rezervou. Ve vytyčených kempech nás především zajímala úschovna kol, i když i s její absencí jsme se na dalších cestách dokázali vypořádat.
Doporučuji si zařídit cestovní pojištění, protože skutečně nikdy nevíte, co vás může potkat a zvláště na kole.
Jedním z největších dilemat pro nás bylo, co si vzít s sebou, je to jistě jedna z otázek, kterou řešíte při každé dovolené, ale při extrémně omezeném prostoru k uložení věcí budete přemýšlet ještě důsledněji.
Co si sbalit s sebou
Pokud budete mít dvě zadní brašny, stejně jako my (existují i brašny na přední řídítka či vidlici, nicméně je lepší objem převáženého omezit, pro lepší jízdní vlastnosti i pro pouhou přehlednost, kde co máte), tak si doporučuji s sebou vzít z oblečení – termo prádlo, pláštěnku, větrovku, mikinu – vhodná i jako podložka pod hlavu, s počtem trik to určitě nepřehánějte, na jízdu stačí 1 cyklistické triko, v kempech si jej máte možnost přeprat, popřípadě můžete jet v jednom z bavlněných, které nám stačili tři, ale skutečně je to spíše o vašem pocitu, stejně tak je to i se spodním prádlem, my osobně jsme to však také nepřeháněli, dvoje kraťasy, plavky a nějaké dlouhé kalhoty pro případ studenějšího počasí.
Co se týče další výbavy, tak určitě pumpičku, náhradní duši i lepící soustavu, brýle a jednoznačně opalovací krém, my jsme měli dva – velkou lahvičku v brašnách a malou přímo v kapsičce na rámu. Stalo se nám, že jsme jeli i za tmy a proto je vhodné mít přední svítilnu a zadní blikačku. V rezervě jsme měli i reflexní vestu, pokud bychom měli defekt v noci na silnici.
Výjezd
Naše dobrodružství začalo 7. 7. 2012, možná i šťastné sedmičky pomohly k zdárnému zdolání této trasy. Na internetových fórech jsme si přečetli, že úsek mezi Prahou a Táborem není hezký. Zkušenější cyklisté doporučovali, tuto trasu překonat vlakem a tak jsme to i provedli. Mimochodem letos se chystáme do Benátek, kdy pojedeme trasu Greenways opět, ale tentokrát okusíme i tento úsek.
První část naší cesty vedla z Tábora do Nové Bystřice. V Táboře, městě založeném husity v roce 1420 jsme se nezdržovali, protože přeci jen nás čekal úsek 70 kilometrů dlouhý a netušili jsme, co nás čeká. Pokud se však rozhodnete jet celou trasu, se zastávkou v Táboře a jste milovníci historie, jistě si přijdete na své. Krásná je Bechyňská brána či zachovalá věž táborského hradu Kotnov. Místo pro relaxaci je jistě lipová alej, založená v první polovině 19. století. Táborem také protéká oblíbené místo vodáků Lužnice.
První delší zastávka nás čekala na zámku Červená Lhota, kde se každoročně koná nespočet svateb a bylo tu již natočeno několik filmů. Místo je známé například ze Zlatovlásky nebo Pana Tau.
Jindřichův Hradec
Naše další zastávka byla v asi dvacet kilometrů vzdáleném Jindřichově Hradci, kde jsme však zastavili především proto, že nás zastihl lehký déšť a tak jsme tuto situaci vyřešili tak, že jsme šli na oběd. Zde vede cyklostezka po celkem rušné silnici, kde nejsou vidět žádné zajímavosti. Nicméně i Jindřichův Hradec je kulturně velmi zajímavý, například zámek na soutoku Nežárky a Hamerského potoka.
Byl založen ve 13. století jako románskogotický hrad, který byl přestavěn o tři století později do současné podoby jako renesanční zámek. V současnosti se jedná o třetí největší hradní a zámecký komplex v České republice. Mezi další významné památky patří kostel Nanebevzetí Panny Marie, vedle něhož probíhá 15. poledník východní délky, kostel sv. Jana Křtitele či sloup Nejsvětější trojice. V Jindřichově Hradci taktéž můžete nalézt světového rekordmana a to Krýzovy jesličky, které jsou největší na světě. Relaxovat zde můžete v aquaparku či u rybníku Vajgar.
Nová Bystřice
Po obědě jsme pokračovali směrem do Nové Bystřice, která se nachází asi dvacet kilometrů od Jindřichova Hradce. Přesto, že jsme plánovali úsek dlouhý 70 kilometrů, nakonec jsme jeli o deset kilometrů více, především z důvodu, že jsme původně trasu plánovali přes Google a Seznam mapy, ale průvodce Greenways byl přeci jen přesnější. Ubytovali jsme se v autokempu Osika, který leží na břehu rybníku Osika, je to dvouhvězdičkový kemp a nám plně vyhovoval, protože zde bylo i malé venkovní občerstvení, kde jsme si večer mohli dát cílové pivo.
V areálu je možnost ubytování i v chatkách, i místa kde usušit stan od ranní rosy.
Areál je skutečně v příjemném prostředí.
Ranní balení a k tomu neodmyslitelně patřící chaos.
V příštím díle nás čeká úsek z Nové Bystřice do Vranova nad Dyjí, kde jsme se zdrželi dokonce dva dny.
Autor textu: Petr Havlíček
Další díly:
- Na kole z Prahy do Vídně: Jak nás to napadlo a co si připravit
- Na kole z Vranova do Hevlína aneb jak jsme obdivovali krásy Podyjí
- Opouštíme Česko, vítá nás Rakousko
