Po delší odmlce, způsobené zkouškovým obdobím a mou cyklovýpravou do Benátek, přicházím s dalším, v pořadí jíž čtvrtým dílem. Pro rychlou rekapitulaci, v předchozím díle jsme skončili v obci Hevlín, kde jsme nenašli žádný kemp a vyzkoušeli jsme si tak poprvé nocování mimo tábořiště.
Obsah článku
Na kole z Prahy do Vídně – díl 4
Největší obavy jsme měli o kola, nakonec se však ukázalo, že tyto obavy jsou plané a měli bychom se spíše obávat našich drobných roztržek, které ustaly s příjezdem čtvrtého člena Marka. Zpětně si stejně uvědomíte, že se dohadujete o blbostech a s lahví nějakého dobrého moku v ruce se tomu zpětně zasmějete. Dnes jsme si především užili koupání a konečně jsme překročili hranice.
Horké slunce nás dnes vzbudilo poměrně brzo. Zajeli jsme do místní samoobsluhy pro pár koblih a kolem půl deváté jsme již vyráželi. Ano, pro někoho je půl deváté pozdě, ne však pro nás :) Z Hevlína jsme do asi pětadvacet kilometrů vzdáleného Mikulova dorazili za dvě hodiny. Cesta to však byla velmi nudná, vedla pouze poli, vál mírný protivítr a toho dne slunce skutečně pálilo. Rozhodli jsme se proto, že nějaký čas strávíme v místním akvaparku. Pro Pražáky to byl spíš bazén, nicméně pro nás osvěžení.
Mikulov
Samozřejmě pokud vás nebaví valení se u bazénu, můžete navštívit historické centrum Mikulova, jenž nese status městské památkové rezervace. Pokud by se vám chtělo šlapat ještě výš, za zmínku stojí jistě nejznámější dominanta Mikulova Svatý kopeček, který se tyčí do výše asi 360 m. n. m. a můžete, zde vidět kapli Sv. Šebestiána. Původně jsme měli v plánu se na Svatý kopeček podívat zblízka, nakonec, když jsme zjistili, jak je vysoko a zahlédli ceduli akvapark, podívali jsme se pouze z dáli. Moc pěkný!
Poté, co se nám na prstech udělaly varhánky z vody, vyrazili jsme směrem Valtice, kde jsme se ubytovali v autokempu Apollo. Jde o velmi příjemný kemp v Lednicko-Valtickém areálu. Odpoledne jsme se vydali do centra Břeclavi, kam měl dorazit náš spolujezdec Marek, který bohužel nemohl jet s námi od začátku, protože byl nemocný. Zajímavým monumentem zde je kostel svatého Václava, který snoubí moderní architekturu a staré umění.
Příjezd posledního člena naší výpravy byl svěžím větříkem do naší rozjitřené nálady.
Další den nás čekalo překročení hranic. Z našeho kempu k hraničnímu přechodu to bylo pouze stoupání, ale výhled na krajinu za námi byl úchvatný. V přírodním parku v rámci Lednicko-valtického areálu jsme objevili různě roztroušené památky. Těmto roztroušeným malým stavbám se říká salety a můžete jich zde najít skutečně nepřeberné množství. Od obelisku přes kapličku až po chrám či zámeček. Lednicko-valtický areál je zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Po překročení česko-rakouských hranic se změnil typ cesty a prakticky až do Vídně vedla polní cesta s mnoha a mnoha větrnými elektrárnami.
autor článku: Petr Havlíček
Předchozí díly:
- Na kole z Prahy do Vídně: Jak nás to napadlo a co si připravit
- Na kole z Nové Bystřice do Vranova nad Dyjí
- Na kole z Vranova do Hevlína aneb jak jsme obdivovali krásy Podyjí
Přečtěte si ještě