Neratov je malá osada v Orlických horách 600 m.n.m. a 500 m od hranice s Polskem. Přivedla nás do ní jeden zářijový víkend šťastná náhoda a jsme za ni rádi.
Obec Neratov
V minulosti tudy vedla stezka do Kladska, měli zde kováře, truhláře, řezníka, krejčího, obuvníka, sběrnu mléka a dvě hospody, před válkou zde žil jen jeden Čech – pan Žabka. Po odsunu německého obyvatelstva tato bývalá sklářská obec téměř zanikla, v roce 1989 zde žili dva stálí obyvatelé. Špatné časy pro místní kostel začaly v květnu 1945, kdy byl zasažen protitankovou střelou vypálenou vojákem Rudé armády. Střela způsobila požár, který úplně zničil střechu a dokonce roztavil i hodinový stroj a zvon, k postupné devastaci přispěli vandalové a čas. Po roce 1989 se kostelu Nanebevzetí Panny Marie začalo blýskat na lepší časy.
Farář Josef Suchár obnovil neratovskou poutní tradici a začal s postupnou opravou kostela. Do Neratova se začali stěhovat další lidé, mezi nimi rodiny s dětmi v pěstounské péči. V roce 1992 vzniklo Sdružení Neratov, které se věnuje jak obnově kostela, tak pomoci pěstounským rodinám a lidem s postižením, pro které v Neratově vznikly různé chráněné dílny.
Dnes v obci žije asi šest desítek lidí, funguje tu osm různých chráněných dílen, obchod, restaurace i ubytování pro turisty, připravují výstavbu malého pivovaru.
Neratov kostel
K životu se postupně začal probouzet i kostel v Neratově. Nejprve se opravy dočkala čelní stěna a obě věže, v roce 2007 přišel čas i na unikátní střechu podle projektu architektů Jiřího Starého a Petra Dostála. Skleněnou střechu si přáli místní lidé, kteří byli zvyklí na bohoslužby pod širým nebem a rekonstrukcí nechtěli o tuto jedinečnou atmosféru přijít.
Krásný kostel je otevřený 24 hod. denně, vedle bočního vchodu vyvěrá pramen z trubky v kamenné opěrné zdi.
V hospodě jsme povečeřeli místní specialitu – brambory s máslem, tvarohem a zákysem, na doporučení navíc zapili pivem (bez následků !).
Ubytování ve dvoulůžkovém pokoji s příslušenstvím nemělo chybu, stejně jako bufetová snídaně.
Zářijová ranní teplota 8 C nás překvapila. Místo návštěvy některého z blízkých objektů pohraničního opevnění jsme se zastavili v nedalekém kostele, ve kterém Jiří Menzel natáčel scény do filmu „Obsluhoval jsem anglického krále“, potom jsme pokračujevali na oběd do Litomyšle.