Noční Bangkok

V zimě je nutno vyjet za teplem, nejlépe daleko, spojil jsem týden cestování po severní části Thajského království – země úsměvů až do Zlatého trojúhelníku a týden u moře v nejznámějším thajském přímořském letovisku na břehu Siamského zálivu – Pattay za 43.540 Kč.

Obsah článku

Jedu tradičně sám, první týden budu bydlet s průvodcem, další týden si za jednolůžák připlácím 2.100 Kč. Ráno si do práce nesu zelenou tašku – 15 kg – hlavně pivo Litovel – plechovky 0.5 l, cestou vyměňuji v Komerční bance 300 $ za 9.314.30 Kč a 80 euro za 2.634.80 Kč, v lékárně kupuji Imodium lingual za 97.80 Kč. V 17.05 hod. je u ESO Travel fronta, fasujeme taštičku s perfektními informacemi včetně průvodců od Berlitze a od CK ESO, při odbavení na B5 mi rentgen odhalí malé kulané nůžky z manikůry v palubním zavazadle, já hlupák je nedal do zelené tašky, jsou mi odebrány jako dalším čtyřem včetně televizní moderátorky z TV Prima Štěpánky Duchové, prý nám budou vráceny v Bangkoku, po 11.9.2001 jsou přísnější pravidla v letecké dopravě a upozornění je i v informacích k zájezdu.

V 19.15 hod. vzlétá Boeing 737-800, má 30 řad po 2x tři sedačky, sedím u okna na 28F, pilot Lukeš nás odveze do Ománu, potom řídí letecký akrobat Petr Jirmus. Vidíme noční Prahu, Maďarsko, Turecko, Irán a hlavní město sultanátu Omán – Muscat. Možná letíme i nad Irákem, vtipkujeme – to svítící dole jsou ropné těžní věže nebo rakety Saddáma Husajna ?, je leden 2003, za dva měsíce proběhne druhá irácká válka. Do transitu v Muscatu nás zpočátku nechtějí pustit bez palubní letenky, po hodině a doplnění zásob vzlétáme, vidíme Perský i Arabský záliv, Indii, Indický oceán, spím asi tři hodiny, s buchtou a pivem koukám na Bengálský záliv, poloostrov Zadní Indii a Barmu = Myomar, před přistáním vyplňujeme tiskopisy pro pasovou a celní kontrolu, návody máme v pokynech od CK ESO.

Je 8.25 hod. v ČR, 14.25 hod. místního času, trochu zmatkuji při pasové kontrole v Bangkoku – počet přepážek je jako na Newarku v USA, oproti Tunisu mi přicvakává papír k Thajskému vízu, zelenou tašku nalézám, ale nůžky v obálce asi přijdou poštou domů, jak slibovali na Ruzyni, Štěpánka Dufková si své vyzvedla u bagážových informací. Průvodce ESO Travel – Karel Uhlíř doporučuje výměnu peněz v Military bank, za 100 $ mám 4.205 bahtů, cestou do hotelu Bangkok Palace nás uklidňuje, že voda se dá pít, ale není dobrá, žloutenka, cholera atd. nehrozí. Střevní potíže nejsou nemocí, ale výměnou mikroflóry, on má v Čechách problémy po guláši !! V hotelu nás vítají šťávou a mám jednolůžák bez příplatku, vracím se pro tašku, prý ji „bagažisti“ přinesou, nedokážu rozsvítit, sprchuji a holím se potmě, thajsky se Bangkok řekne asi 100 slovy.

Večer místo dospávání máme přetáhnout do 24 hod. a tím vyrovnat rozdíl 6 hodin, večeříme v asijské restauraci vepřovou čínu s pražskými podnikateli, Silvestr 1999 slavili v Nairobi – Keňa, zapíjíme pivem Singha 0.6 l za 100 bht. V erotickém centru Patpong za poloviční pivo dám také 100 bht, ale vidím vše, co jsem očekával – střílení ping-pongových míčků a kousků banánů do diváků, šipek do balónků, otevírání piva, kouření cigarety, pískání píšťalkou a vytažení třímetrového papírového ocasu z vaginy, je to otázka tréninku od mládí. Přijeli jsme tříkolkami tuk-tuk za 100 bht, vracím se s průvodci taxi Meterem za 3×60 bht, sbližuji se se svým spolubydlícím na okruhu – průvodcem Petrem.

Probouzím se v 6.30 hod. po 7.5 hod. spánku, je světlo a chvíli se probírám, v 6.55 hod. zvoní telefon z recepce, v 8.30 hod. vyjíždíme busem na okruh městem za 850 bth, do čínské čtvrti je zácpa, zlatý Buddha v chrámu Wat Traimit měří 3 m a váží 5.5 tuny, za 22 bht lze koupit tři vonné tyčinky, zlatý plátek + květ lososu. Lodí jedeme po řece Chao Phraya, dělí město na západní a východní část, vidíme čluny táhnoucí čluny s rýží, družstevní dům, universitu, loděnici královských jachet, královskou nemocnici, domy na kůlech – bohatí se dříve neprojevovali honosností. Krmíme ryby, řeku čistí vodní čistička, dříve byl Bangkok protkán sítí kanálů a nazýván Benátkami východu.