V Uppsale byla univerzita založena roku 1477, má 12 fakult, knihovna má tři patra nad zemí a mnoho pod, náš průvodce zde studoval v Praze ukradené spisy o Viklefovi, který píše – Aristoteles dal Platonovi do nosu.
V dešti občas přerušeným slunkem pokračujeme po dálnici E4 na sever, losi jsou chráněni plotem, v lesích jsou golfová hřiště. Finská celnice je bez celníků, v Rovaniemi překračujeme polární kruh 66 stupňů 30 minut, fotím Milana se Santa Klausem a naopak, v KKKK City market nabízejí grilované maso, je 16 C a alkohol je za mříží. Santu jsme na křesle nezastihli, jeho pracovní doba je 9-11, 12-15 a 16-19 hod. V Artic muzeu je vše o Laponcích – Saamové za 9 doláčů, večerní procházka kvůli dešti končí u kostela. Nejsevernější univerzita se čtyřmi fakultami leží 10 km pod polárním kruhem, v roce 1944 zde explodoval německý vlak s municí, všechny domy byly zničeny.
Nord Kapp
Na Nordkapp to máme 687 km, stále prší, porost mírně klesá, opět vidíme skokanské můstky, Santa Claus má sklad i v Santaparku. V Tankavaaře rýžují zlato v řece Lemenjoki, Finové nejraději pijí Kostenkorvu vodku alespoň 60 %, průvodkyně vypráví o táboře narušených dětí ze Skandinávie v Čechách, místo musí splňovat tři podmínky – malá škoda při požáru, vzdálená hospoda i domorodci, při návštěvě sv. Víta v Praze ji tři utekli – 14 – 16 let. Nejdelší přesun v dešti, stromy mírně řídnou a zmenšují se, kosodřevina se neobjevuje, vyhlížíme sobí stáda, do Murmansku je to 303 km. Posledních 100 km místo trajektu na ostrov Mageroya projíždíme řadou tunelů, nejdelší podmořský měří 6.870 m má sklon 9 %. Na ostrově jsou tři přístavy, fotíme vodopád, bydlíme v chatce s TV1 programem, s Pavlem lezeme na sousední kopec, mrazivě fouká, nefotíme se u panáčka z kamenů, doufáme, že zítra bude líp – ha-ha. Na večeři vyrážíme do jiného kopce busem na škrábané přední sobí maso s bramborem a vodou, obsluha umí jen norsky.
Před Nordkappem platím 185 NK a děvče má problém vrátit na 500, nasazuji zimní bundu s vložkou, svetřík a kulicha, i v mlze je ve 22.40 hod. na parkovišti 40 busů. Za pět dnů jsme ujeli přes 3.000 km a stojíme v mlze ! Fotíme se a v kině vidíme vše za půlnočního slunka, předběhli jsme celou frontu. Kupujeme certifikát 71 stupňů 10´21´´ a nejdeme dvě hodiny na nejsevernější místo Evropy, uléháme v 01.30 hod., kdyby svítilo slunko (10 % šance), byli bychom tam do 03 hod., jako Milan při první cestě, pohoří je z břidlice. Snídaně v Rica hotelu je špičková – i párečky, ryby sladkokyselé, v tomatě a v hořčici, paštika, musli s mandlemi a rozinkami. Bez zastávek na focení zasněžených svahů, blízkých sobů a krásných kaňonů jedeme do muzea UNESCO v Alta s 3.000 starými kresbami z doby kamenné.
Nordcapp ubytování (booking)
Další díly cestopisu
- díl – Cesta na Nordkapp – poznávací zájezd busem
- díl – Nordkapp – nejsevernější místo Evropy
- díl – Norské fjordy a města Tromso a Narvik
- díl – Velrybí safari v Norsku
- díl – Trolové v Norsku
- díl – Jostedalsbreen – největší norský ledovec
- díl – Holmenkollen – středisko zimních sportů