Čtvrtá část cestopisu z dovolené v Číně na jaře v roce 2013.

Při návratu od hrobek císařské dynastie Ming nás ještě čeká návštěva Olympijského areálu na severním okraji Pekingu, kde proběhly 8. – 24.8.2008 29. olympijské hry, 50 km zvládneme za 40 min., areál se rozkládá mezi čtvrtým a pátým severním dálničním okruhem Pekingu.

Olympijská vesnice

Již z dálky cestou kolem olympijské vesnice vidíme „Ptačí hnízdo“, vzdušná budova ve tvaru misky stojící na červeném betonovém podstavci je jakoby spletena z 36 kilometrů ocelových prutů a připomíná z větviček a stébel spletené ptačí hnízdo, konstrukce je zastřešena průhlednou plastovou fólií. Rozloha stadionu je 258.000 m2, tvar stavby vychází z elipsy, jejíž osy jsou dlouhé 313 metrů a 266 metrů, výška je téměř 70 metrů. Stadion stojí na 24 hlavních sloupech z prefabrikovaného betonu, jsou rozložené ve zdánlivě nepravidelném vzorci, každý sloup váží 1 000 tun, konstrukce stadionu je zároveň fasádou i střechou.

Architektonicky velmi pozoruhodný návrh stadionu byl vybrán z jedenácti finálních soutěžních návrhů.

Proběhl na něm úvodní i závěrečný ceremoniál, atletika a utkání ve fotbale, kapacita byla 91 tisíc míst z nichž 11 tisíc se po skončení celých olympijských her odebralo a zůstalo 80.000 míst k sezení. Elipsoidní tvar a sedmiúrovňové členění prostoru stadionu zabezpečilo každému z návštěvníků kvalitní výhled. Přirovnání k ptačímu hnízdu použili poprvé samotní architekti při prezentaci návrhu, před výběrovou komisí.

TIP: Dovolená v Číně již od 16 330kč.

Ptačí hnízda, především polévka z hnízda jednoho druhu rorýse, jsou zároveň velmi vzácnou, drahou a jak věří Číňané, také zdravou čínskou delikatesou. Možná i tato asociace pomohla „Ptačímu hnízdu“ před čínskou porotou zvítězit. Švýcarští architekti Jacques Herzog a Pierre de Meuron byli mimo jiné dvakrát oceněni i prestižní Pitzker Prize, u nás jsou známí především svojí fotbalovou Allianz Arenou v německém Mnichově a přestavbou banksiderské elektrárny v Londýně na muzeum Tate Modern.

Olympijský areál

Do olympijského areálu vcházíme vstupní branou, vyhýbáme se prodavačům pohlednic, čepic s rudou hvězdou, čínských vlajek, čínských vojáčků a draků, ve větru krásně létají. Fotíme se s „Ptačím hnízdem“ a pokračujeme k „Vodní kostce“ od australských architektů – modrému hranolu Národního centra pro vodní sporty, bublinová struktura povrchu stavby neodbytně vyvolává představu obrovské kostky modravé vody, rozkládá se na ploše pěti hektarů a má kapacitu 17 tisíc míst.  Sportoviště bylo jako jediné z olympijských objektů postaveno ze sponzorských darů krajanů žijících v Hong Kongu, v Macau a na Tchaj-wanu. Vodní kostka má tři bazény, stavěla se čtyři roky stejně jako Ptačí hnízdo, oba jsou nejznámějšími monumenty po hrách za 900 miliard korun, ročně je navštíví miliony Číňanů a zahraničních turistů. Zatímco Ptačí hnízdo, slouží po většinu roku pouze jako turistická atrakce a jeho roční provoz 220 milionů korun dotuje stát, plavecký stadion se zčásti přetvořil na zábavní vodní park a v zásadě se uživí sám.

Vedle Vodní kostky stojí Národní stadion halových sportů, nazývaný také „Vějíř“,  často se však stadionu říká i jednoduše „Vlna“, budovu navrhlo německé architektonické studio Glöckner jako podlouhlou obdélníkovou stavbu s vysokými prosklenými stěnami hlavně na dlouhých stranách, střecha připomíná jednu velkou vlnu. Zvlněný tvar střechy výborně doplňuje okolní ploché střechy, skleněné stěny propouštějí maximum denního světla a v noci působí budova jako efektní čínská lucerna. Ze stavby na obou delších stranách těsně pod střechou vystupují žebra střechy neboli kovové výztuže, které tvoří okolní promenádě pomyslnou střechu. Hala měří 220 x 130 metrů, obsahuje dvojici různě velkých samostatných hřišť, velká hala má 81.000 m2 a slouží především gymnastice, házené a trampolíně.

zájezdy

1. díl cestopisu – Z Čech až na Velkou čínskou zeď
2. díl cestopisu – Peking – Hrobky císařské dynastie Ming
3. díl cestopisu – Peking – Letní palác
4. díl cestopisu – Olympijský Peking
5. díl cestopisu – Pekingská kachna
6. díl cestopisu – Zakázané město
7. díl cestopisu – Rikšou po Hutongu v Pekingu
8. díl cestopisu – Chrám nebes v Pekingu
9. díl cestopisu – Peking – Náměstí Nebeského klidu
10. díl cestopisu – Pěšky po Pekingu
11. díl cestopisu – Doprava v Číně
12. díl cestopisu – Co nám chtěli prodat
13. díl cestopisu – Rychlovlakem po Číně
14. díl cestopisu – Zahrada Yu Yuan v Šanghaji
15. díl cestopisu – Vodní město Zhouzuang
16. díl cestopisu – Pěšky po Šanghaji
17. díl cestopisu – Čína v noci
18. díl cestopisu – Rychlovlak Maglev v Číně
19. díl cestopisu – Uletělo nám letadlo

Sdílejte článek s přáteli
  •  
  •  
  •  
  •