Druhý den v Texasu je můj první pracovní. I když ne tak docela, tento den se poprvé setkáváme se zaměstnavateli. Vyplňuje se spousta papírů, a pak se dělají praktické testy CPR a v bazénu. Úplně to samé, co se učí na kurzu plavčíka.
Umět CPR je samozřejmostí, pak jsme se navzájem párkrát vytáhli z vody (používal se i backboard), no a na závěr se plavalo 12 bazénů.
Celkem to i s papírováním trvalo od 8 ráno do 12:30h.
Musím přiznat, že mi ty bazény daly docela zabrat, protože bez brýlí mi plavání moc nejde a oči pěkně trpěly.
V rámci orientation jsme si také založili bankovní účet, což je super, že to člověk nemusí řešit sám. A dostali uniformu, kterou mi pak strhnou z výplaty (60 dolarů).
Pak jsme šli s Márou a Ivet do Taco Bell na oběd. Dal jsem si nejlepší tacos mýho života. Úplně jsem se rozplýval. Zapil jsem to Mountain Dew a Dr. Pepperem. Je to moje druhá návštěva fast foodu tady a velký výběr nápojů, bezedný litrový kelímek a neomezeně omáček zdarma jsou tu samozřejmostí.
Jinak tu furt prší, ale je samozřejmě teplo. Mikinu jsem si přivezl jen jednu a dokud si nepořídím polštář, tak na nic jiného nebude mít využití.
Dnes jsem se konečně do Houstonu zamiloval. Opadly ze mě první negativní šoky a užívám si architekturu divokýho západu a krásný velký auťáky, kam se člověk podívá. Lidi si tu vážně nežijí špatně, jen je nikde nepotkáte. Nejsou tu chodníky, parky, pejskaři, lidi vidíte jen v autech nebo v obchodních domech či fast foodech. Ale mě se to tak líbí, má to své kouzlo.
Půlku dne jsem měl čas, tak jsem si obešel místní obchody. Přikoupil opalovací krémy (faktor 50 je fakt minimum, co se tu musí používat) a také místní pivo Lone Star, které můžete vidět v suprovém seriálu True Detective. Překvapení přišlo, když ode mě pokladní v Wallmartu chtěla ID. Je mi 23 a vypadám na 28. Tak jsem jí ukázal pas a seznámil s naším divokým východem, kde se pije oficiálně od 18, ale 15 let je běžnou praxí. Nechtěla tomu věřit :)
Musím uznat, že zatím všichni místní, se kterými jsem přišel do styku byli velice milí – včetně zaměstnavatelů.
Nebo jdu normálně po obchodu a černoch mi podá ruku a ptá se how u doing :D. Nebyl to prodavač, Čech vůbec nechápe :D
Snad špatné zkušenosti s lidmi nezažiji na bazénech, jak nás teď bydlí 7, tak pár špatných historek už tu máme.
Zítra mě čeká první regulerní práce na bazénu. Až se naučím tohle, přestěhujeme se a začnu jezdit na kole, tak už začne rutina. :)