Chorvatský ostrov Vis je krásný, poněkud drahý a velmi teplý. Kromě koupání sem lákají turisty nejvyšší hora Hum (587 m), na jejíž vrchol je možné vyšlapat na kole, a pozůstatky vojenských pevností od středověku po nedávnou minulost.
Ostrov Vis Chorvatsko
„Na kole se do Chorvatska jezdí v květnu a říjnu, jinak je tu vedro k zalknutí,“ doporučuje Hana Suchá, která má sježděnou většinu dalmatského pobřeží na horském kole.
„Výlet okolo Visu po silnici nebo makadamových štěrkových cestách je pro cykloturisty spíš kratší a lehčí túra, kdežto výjezd až na Hum po asfaltové silničce je spíš otázkou vůle.“
Na ostrově Vis je vybudovaná jediná hlavní silnice, která tvoří okolo ostrova okruh.
Majitel cestovní kanceláře Geotour Zdeněk Kukal, který je sám našený cyklista, upozorňuje na pití: „Voda je na ostrově vzácná a dostanete ji jen v konobách (vinárnách) a hotelích.“ Veškerá pitná voda se totiž na Vis dováží.
Výstup nebo výjezd na vrchol Hum
Úplný vrchol Hum zabírá vojenská radarová základna. O kousek dál stojí kaple svatého Ducha, odkud je nádherný výhled na okolní ostrovy i samotný Vis.
Chorvatský turistický svaz doporučuje pěší výstup na Hum z Podašpilje přes obec Žena Glava (1:30 h) nebo z přístavu Vis přes Žena Glava (3:15 h). Obě trasy jsou vyznačené turistickými značkami.
Na kole lze přijet z přístavů Komiža nebo Vis po asfaltových silnicích s malým provozem motorových vozidel.
Vojenská základna Angličanů, Italů i Jugoslávců
Ostrov Vis byl od pradávna vojenskou základnou. Není divu, protože střeží vjezd do důležitých a bohatých přístavů Split a Dubrovník.
Za napoleonských válek vybudovali pevnosti Angličané na vrcholu kopce před zátokou Parja. Samotná pevnost s výraznou věží na poloostrově mezi zálivy Rogačič a Viška Luka poskytuje dodnes představu o strategické důležitosti ostrova Vis.
Za prusko-rakouských válek zde proběhla námořní bitva, ve které domáci rakousko-uherské loďstvo s mnoha českými námořníky na hlavu porazilo italské námořní síly.
Italové se nakonec ostrova Vic zmocnili po 1. světové válce a měli ho ve svém držení až do konce následující 2. světové války. Zároveň zde ovšem operovali jugoslávští partyzáni pod velením Josipa Tita. Ti se v posledních měsících války nakonec ostrova zmocnili a do jeskyně, které se dneš říká Titova, přesunuli generální štáb řídící rozsáhlý jugoslávský odboj.
Za socialismu byl Vis přebudován na ponorkovou základnu, a proto byl pro civilisty nepřístupný. Sloužily zde dva tisíce vojáků. Byla tu seskupena veškerá technika – radary, spojovací technika, odpalovací rampy pro rakety, děla, radiové stanice, byla tu velká skladiště potravin, pohonných hmot, zbraní, munice a léků. Vojáci vykutali sedmdesát kilometrů podzemních chodeb a vybetonovali velké množství bunkrů. Největší bunkr pro stovku válečníků byl vybudován v lokalitě Vela Glava. Chodby zasahují do hloubky 601 metrů.
Dnes jsou Titova jeskyně i opuštěná ponorková základna Jastog v zátoce Parja přístupné pro turisty. V bývalém vojenském přístavu kotví jachty.
Ostrov Vis je velmi oblíbený a proto jsou pobyty zde často zamluveny mnoho měsíců dopředu. Pokud se sem chystáte vyrazit, neváhejte s rezervací.