Památník Vojna u Příbrami

Po průjezdu Příbramí směrem na Milín hledáme v Lešetíně odbočku k památníku Vojna. Bývalý zajatecký tábor z let 1947 – 1949 leží 2.2 km od hlavní silnice, jméno má podle nedalekého vrchu Vojna – 582 m.n.m.

Němečtí váleční zajatci ho vybudovali a do roku 1949 pracovali v uranových dolech Příbram, potom se vrátili do Německa.

Památník Vojna Příbram

Památník Vojna Příbram

V letech 1949 – 1951 to byl tábor nucených prací a 1951 – 1961 Nápravně pracovní tábor NPT-U. Na Vojnu byli umisťováni především „…nejnebezpečnější, zvláště státně bezpečnostní zločinci…“, tedy lidé z řad stoupenců demokracie odsouzení nejednou ve vykonstruovaných procesech na 10 a více let, nejčastěji za velezradu, pokus o velezradu, napomáhání k velezradě, vyzvědačství, pokus o nedovolené opuštění republiky, podvracení lidově demokratického zřízení, spolu s nimi zde absolvovali výkon trestu také vězni kriminální, retribuční a odsouzení za tzv. černý obchod.

TIP: Přečtěte si také článek o koncentračním táboře Osvětim a terezínské Malé pevnosti.

Nad vchodem do tábora je překlad nápisu z koncentráků „Arbeit macht frei“.

Památník Vojna Příbram 1

Mezi politickými vězni byli lidé, kteří se před válkou i v době války výrazným způsobem zasloužili o stát, po komunistickém převratu v roce 1948 vadili vládě silné osobnosti s vlastním pevným názorem. Tímto i dalšími tábory prošli hrdinové protifašistického odboje ze západní i východní fronty, zemědělci, významní vědci, umělci, duchovní, politici i sportovci – hokejoví mistři světa z let 1947 a 1949 po vykonstruovaných procesech.

Od roku 2001 je areál vyhlášen kulturní památkou připomínající utrpení občanů v době komunistické zvůle.

Byl zde vězněn válečný stíhač ze západní i východní fronty a náš nejúspěšnější pilot ve Slovenském národním povstání gen. František Chábera z Litoměřic. Památník Vojna je pobočkou Hornického muzea Příbram.

Mapa