Pekingská kachna | Autovýlet.cz

Naše desetičlenná skupina okolo kulatého stolu s otočnou skleněnou deskou ochutnala jako první jídlo v Pekingu pekingskou kachnu i s výkladem, jak se má správně jíst.

Kachna chutná nejlépe v Pekingu

Proužky masa namočíme ve švestkové omáčce, pokládáme na opečenou placku z mouky o průměru 15 cm, přidáme zeleninu, zabalíme, vzniklý obdélníček uchopíme hůlkami a ukusujeme. Zkusili jsme, ale hůlkami nám to nešlo, příborem to není ono, nejjednodušší je použít nástroj králů – ruku, ona ta placka je docela tuhá. Na otočné desce bylo asi deset mís s různými masy – kuřecí, hovězí, vepřové a zeleninami – salát, lilek, soja, výborná nudlová polévka a konvice s jasmínovým čajem, k pití bylo dvě deci – pivo, coca-cola , džus, voda.

TIP: Dovolená v Číně již od 16 330kč.

Každý den se v Pekingu i Šanghaji večeřelo v jiném hotelu, složení i množství jídla bylo podobné. Jako pivař jsem 2x vyzkoušel čínské prý desetistupňové „pivo“, víc než pět stupňů nemělo a přešel jsem na colu, neb má větší „říz“ !

V Pekingu jsme jednou zažili hotel s „letním teplotním režimem“ – v dubnu netopili, prý když venkovní teplota dosáhne 15 C, přestávají topit.

Na studených talířích vše rychle chladlo, teplotu držela jen polévka, naštěstí nám chutnala. Poslední večeře v Pekingu byla formou bufetu a výběr byl široký – kachna, hovězí, vepřový bůček, krevety, kalamáry, piza, bramborový salát, rýže, nudle, hranolky, meloun, cherry rajčátka, ředkvičky, saláty, sušenky atd., polévku si bylo možno vybrat z ingrediencí – několik druhů zeleniny, noky, salám jako gothaj a kuchař za pět minut uvařil.

Snídaně formou bufetu musela uspokojit strávníky všech světadílů i chutí, teplé párečky, opečená slanina s fazolemi v rajské omáčce, ryby, vajíčka míchaná, na tvrdo i volská oka, v Šanghaji vejce na tvrdo byla nakrájená na čtvrtiny i se skořápkou (Asiaté dokáží z tohoto vejce hůlkami vyndat žloutek), salámy, sýry, džemy, čalamády, saláty, okurky, dressingy, nakrájené banáty, melouny červené i žluté, cherry rajčátka, cibule, míchané zeleninové saláty, toasty světlé i tmavé, rýžová polévka, sladké zákusky různých tvarů, několik druhů džusů, káva, čaj, mléko, cornflakes atd. V Šanghaji procházela obsluha s konvicí kávy a zájemcům dolévala, o malou lžičku si bylo nutno říct.

Pekingská pečená kachna (někdo ji hledá pod názvem čínská kachna) je jedna z nejznámější gastronomických lahůdek čínské kuchyně, říká se, že pravá Pekingská kachna se dá jíst pouze v Pekingu.

Kachna po pekingsku

Kachna na pekingský způsob má prastarou historii, která sahá daleko zpět až do dynastie Ming (1368 – 1644) a následující dynastie Čching (1644 – 1911), jejich kuchyně se vyznačovala množstvím tvůrčích nápadů právě ve stolování, do hlavního města se sjížděli tradičně obchodníci, úředníci, umělci a řemeslníci z celé říše, kteří s sebou přinášeli i své stravovací zvyklosti a oblíbené pochoutky. Historické prameny uvádějí, že pro tento pokrm byly chovány zvláštní druhy kachen v místech s velmi kvalitní vodou. Všechno začíná už na farmách kolem Pekingu, kde se kachny chovají, porážejí se zhruba ve dvou měsících a při hmotnosti 2 až 2,5 kg. Poslední tři týdny života se vykrmují podobným způsobem, jaký se u nás dříve praktikoval u doma chovaných hus – mají omezený pohyb a čtyřikrát denně dostávají nuceně výživnou směs prosa, fazolí mungo, čiroku a pšenice, aby měly tenkou kůžičku a chutné maso.

O výsledném kulinárním zážitku strávníka rozhoduje kromě samotné kvality masa také způsob úpravy a servírování, důležitou součástí pekingské kachny je právě kůže.

Kachny připravují jen speciálně vyučení kuchaři, kteří je pak na stolečku přímo před hosty i naporcují.

Právě porcování vyžaduje zvláštní dovednost. Kachna se naporcuje přesně na 120 kousků a každý kousek obsahuje kus kůžičky, sádla a masa. To není upražená tenká tuhá slupička, jak ji známe z běžného pečení. Tahle kůže je na skousnutí měkká, lahodně vláčná i křehká, přitom vypečená, voňavá a rozplývající se na jazyku.