Protože nepíši blogy moc často, ale nakonec spíše instagramuji, tak bych chtěl shrnout prvních 12 dnů v Americe. Uteklo to jako voda, ale myslím, že už je to dostatečný čas na to sepsat nějaké plusy a mínusy. Třeba během pobytu na něco ještě změním názor.
Bydlení a spolubydlící
Bydlení i spolubydlící jsou úplně super! Tohle je alfa a omega všeho. Výborně si rozumíme a všechno jsou to inteligentní a zábavní lidé. Bydlíme teda 6 Čechů v našem krásném rezortu, který patří mezi ty nejlevnější apartmány.
Jediné s čím tu stále bojuju je internet, 5 GB mobilních dat bude za chvíli pryč a pak přijde radikální zpomalení. Wi-fi zařizovat nechceme, když jsme stále na bazénu, a tak jsem zkusil zaplatit veřejnou síť xfinity, která je i doma i na bazénu. Bohužel je to extrémně pomalé, nestabilní a ještě mi to funguje jen na mobilu, ze kterého už nedovedu udělat router. Celá sranda stála 55 dolarů na měsíc, ale za zkušenosti se někdy platí. Ještě mě napadla varianta neomezenýho internetu na mobilu za 95 dolarů na měsíc, což už je docela pálka. Ostatní víc jak 5 GB internetu bohužel nepotřebují.
Práce
Sama o sobě jedno velký leháro. Na naše bazény přijde v průměru 20 lidí za den, takže polovinu směny tam není nikdo. Když tam lidi jsou tak se střídáme po půl hodinách, takže stejně polovinu toho času člověk opět nic nedělá. Ideální by teda bylo ten čas produktivně využít na práci na internetu. Takže možná těch 95 dolarů bude spíše taková investice do second jobu a osobního rozvoje. První výplata dorazí možná už tuto středu, tak bych se hned do toho pustil.
Můj největší boj je ta jízda na kole. Je to sice jen 8 kilometrů, ale vysvětlujte to mýmu tělu, který nikdy pořádně nesportovalo.
Nejhůř se jezdí v poledne, když je 35 ve stínu a vy jedete celou cestu po sluníčku. Jinak je to tu naštěstí více méně placka a řidiči mi nepřijdou nijak zvlášť neohleduplní.
Co je na práci špatný, že máme poměrně málo hodin. 35-45. Chtělo by to minimálně 50 týdně, ale můžeme jen doufat a spamovat naše supervizory. Trochu přemýšlím i o nějakým second jobu někde v supermarketu.
Město Houston
Houston bohužel nenabízí moc sociálního vyžití, takže po půlce měsíce moje angličtina nedostala skoro vůbec zabrat. Člověk trochu komunikuje s managementem firmy, pozdraví se s návštěvníkama a pokecá s prodavačkama v obchodě. Tím to bohužel končí. Bydlíme na kraji Houstonu, kde jsou opravdu jen domy, supermarkety a fastfoody. Žádnej pořádnej bar, kde by se člověk seznámil s místní mládeží a zlepšil angličtinu.
Pak je tu všechno hodně daleko, takže pokud se chceme někam podívat, tak se buď musíme složit na Uber nebo půjčení auta. Na kole to do práce ještě jde, ale v tom okolí 10 km od bydlení nic zajímavého k vidění není. Doufám, že brzo uděláme výlet do Downtownu.
Na druhou stranu by se mi tu hodně líbilo na normální život. Lidi jsou hrozně milí, ochotní pomoct a pořád se usmívají. Stát tady moc nezajišťuje tu sociální úlohu, takže jsou lidé více zvyklí si vzájemně pomáhat. Daně tu jsou jedny z nejnižších ze všech měst v USA, lidi tu jezdí v krásných autech a v této části Houstonu nepotkáte bezdomovce. Když jsem si zamykal kolo u Wallmartu, tak mi hned nějaká paní říká, že tady jsem v přátelském sousedství a že se tu nekrade. Taky běžně na parkovišti potkáte opuštěná nastartovaná auta. V Texasu se hodně nosí zbraně a pokud vám někdo bez dovolení vstoupí na soukromý pozemek, tak máte právo jej zastřelit. I to je podle mě důvod, proč se více krade někde v New Yorku.
Nákupy a ceny
Dost lidí se mě taky ptá jak je to tady s cenami. Tak nejdražší jsou určitě potraviny. Člověk musí nad nima hodně přemýšlet, jinak by to byl obrovský výdaj. Všichni si tu teda vaří, já jedu takové ty hotovky za 1-2 dolary. Tak dvakrát do týdně si dopřejeme fastfood, který vyjde cenově skoro jak v Česku. Teď jsme byli v Chicken Buffetu a za 10 dolarů jsme si dali all you can eat. Máme ho hned u baráku, ale všichni jsme se tak přejedli, že tam snad dlouho nepůjdem. :)
Naopak všechno ostatní mi tu přijde dost levné. Především oblečení. Krásný kufr Calvin Klein za 100 dolarů, trička od Guesse za 10 dolarů. Pak tu mají obchod za dolar, který je stejný jako ty librový obchody v Anglii. Člověk si koupí parfém, sprcháč a deodorant dohromady za 3 dolary.
—
To je asi tak vše. Všichni chcete články, ale dny jsou často v tomto vzorci: Snídaně, do práce, z práce, nákup, nějaká zábava se spolubydlama a spát. Ale po Česku se mi zatím ani maličko nestýská. :)