Za 3 dny odlétám a Honza z naší skupiny už je od středy na místě. Jakoby nestačila cestovní horečka, ale musely přijít i povodně.
Co mi Honza vyprávěl, tak to zatím vypadá dost děsivě. Nemáme, kde bydlet – první noc měl v nějakém motelu se švábama, a pak se nastěhoval k jiným plavčíkům 3 hodiny daleko od našich bazénů. Slíbil, že do 1. června, kdy přilétám, nějaké bydlení najde, a tak v to hodně doufám.
A do toho ty povodně, kde plavou hadi. Ufff. Do teď jsem se těšil jak malý dítě, ale začínají mě honit obavy. Rozhodně to bude nezapomenutelný zážitek!
Povodně jsou v Hostounu skoro každý rok a byly i před měsícem. Všechno se uklidnilo a teď je to zpátky. Když se podíváte na předpověď počasí, tak prší opravdu často.
První fotka z bazénu
Minulý příspěvek možná působil trochu depresivně, a tak je potřeba si zlepšit náladu fotkou přímo z bazénu, kde dělá Honza. Není to sice náš bazén natrvalo, ale doufám, že to tam vypadá všechno nějak podobně! :)
No není to nádhera? :)
Zítra odlet!
Zítra to vypukne! Pokusím se psát co nejobsáhlejší blog a natáčet i nějaká videa na youtube. Pořád není domluvené bydlení a Honzovi se tam sice líbí, ale ty jeho spoilery mi zrovna na nadšení nepřidávají. Posuďte sami. Těšili byste se ještě víc, kdyby vám někdo poslal tyhle fotky? Na zpravení chuti se podívejte na Míši instagram, která už také plavčíkuje v Houstonu v Texasu. :)
Honza: “Živá ropucha je to nejlepší co jsem tam našel. Z ostatních mrtvol se mi chce blejt.”
Tak jen doufám, že to nebude tak horký, protože nejsem zrovna se zvířátkama kamarád a holky asi už vůbec ne. :) Taky tam žije spousta hadů a černý vdovy.
Ale tak dokud jsem to nezažil, tak se toho tolik neděsím. Hlavně ať najdeme to bydlení, vyjdou všechny formality, neztratí se mi kufr a tak dále. Google píše, že Houston je od Prahy vzdálený 8800 km, což bude zatím můj největší výlet. :)
