Co takhle se podívat do nejstaršího chráněného území v Evropě? Přes svoje prvenství a krásu je to oblast velmi málo navštěvovaná a klidná. Zřídka zde potkáme dalšího turistu. Z Českých Budějovic pojedeme autem přes Trhové Sviny a Horní Stropnici za vesnici Šejby. Cesta je dlouhá asi čtyřicet kilometrů a trvá necelou hodinu.
Obsah článku
Parkování
Kousek před hraničním přechodem je po levé straně silnice prostorné parkoviště s přístřeškem a informačními cedulemi.
Trasy
Do pralesa vede od tohoto parkoviště několik možných lesních cest a s okruhem přes chráněné území po naučné stezce je to procházka vždy přibližně 8 km dlouhá. Pro rodiny s dětmi jistě celodenní výlet. Lesní cesty jsou asfaltové nebo zpevněné štěrkem a pískem a jsou sjízdné i pro kola a kočárky. Pokud chceme zažít dobrodružnější výlet, zvolme cestu přímo po hraniční čáře!
Národní přírodní památka Hojná voda
Dobrodružná hraniční stezka
Od parkoviště jdeme po silnici do kopce na hraniční přechod, kde je rakouský symbolický památník obce Moorbad Harbach s keramickou sochou housenky, informační tabulí a obrazem panny Marie. Zde odbočíme ze silnice doprava a následujeme hraniční kameny. Pěšina je místy špatně znatelná, ale hraniční kameny jsou v takové vzdálenosti, že od jednoho vidíme na další, takže se nemůžeme ztratit.
V mapách Klubu českých turistů je navíc zaznamenáno číslo každého hraničního patníku, takže vidíme, kde se přesně nacházíme na mapě. To dělá z hranice nejlépe značenou stezku vůbec.
Jdeme lesem, po jehličí a mezi borůvčím. Po chvilce se cesta stává nesjízdnou pro kola a kočárky, ale větší děti si budou velmi užívat skákání přes balvany, které zde tvoří prolézačky skoro jako na dětském hřišti. Musíme zdolat prudké stoupání kamenným mořem (z parkoviště v 628 m n.m. musíme vystoupat na vrchol Fisherstein v 822 m n.m.). Poté sestupujeme zase dolů. Kousek pod vrcholem je studánka s vodou lahodné chuti a s hrnkem na pití. Tento hraniční dobrodružný úsek je asi jen 2,5 km dlouhý, ale s dětmi ho půjdeme opravdu „půl dne“.
Do pralesa
Sestoupíme k řece Stropnici a po široké cestě lemované naučnými tabulemi o lesnictví jdeme proti jejímu proudu. Tvoří zde hraniční řeku. Dál cesta pokračuje třemi serpentýnami nahoru k asfaltce, která prochází po vrstevnici příkrým svahem s územím pralesa. Na obou stranách silnice se můžeme kochat starým bukovým porostem s množstvím padlých klád a suchých stojatých stromů pestře vyzdobených houbami. Zdejší stinné a vlhké prostředí se velmi liší od okolních smrkových lesů. Na zatáčce naučné stezky, na křižovatce asfaltových cest, potkáme posezení pro turisty a vydatnou, pěkně upravenou studánku.
Návrat
Na parkoviště se vrátíme po zpevněné „Spodní“ nebo „Süsově“ cestě. Obě zhruba kopírují směr toku řeky Stropnice. Při pochodu snadným terénem a jednotvárným lesem si můžeme odpočinout a vzpomínat na náročnou a přitom tak pestrou a krásnou cestu po hranici.
