Po návštěvě rozhledny Štěpánka nám vyhládlo a protože byl čas oběda, vydali jsme se do zdejší Příchovické hospůdky – což opravdu není restaurace.
Je jasné, když začne turistická sezona, že bude i v restauracích plno.
Přestože na teploměru bylo 18c, foukal mírně studený vítr a bylo lepší si sednout dovnitř. Bylo celkem plno, ale jeden stůl byl volný. Co nás ale překvapilo, bylo to množství nádobí na stole nejen našem i dalších a to i u návštěvníků, kteří již pár desítek minut byli po obědě.
Nakonec po 20 minutách čekání u stolu jsem to nevydržel a šel si objednat k výčepu a dozvěděl se, že tam je jedna slečna servírka a jeden kuchař.
Takže si asi dovedete představit, jak to tam vypadalo.
Lidí hodně, kuchař nestíhal a polovina jídel už v 1 hodinu nebyla. Resp. museli bychom na ně hodinu čekat. Takže jsme si dali 3x kuřecí vývar, jenže ten vypadal, že už ho pan kuchař taky 3x ředil vodou.
Příště tedy budeme chytřejší a raději doporučuji popojít k Cimrmanově rozhledně, kde je parkování zdarma ale i restaurace u Čápa, kde rozhodně budou asi vařit mnohem lépe a na každého se dostane.
V Příchovicích je ještě kousek nad výše zmíněnou hospodou i stánek s občerstvením, kde je vedle i minigolf, takže pokud si chcete dát jen něco „na zub“ a netrváte na „české klasice“, pak je to také možnost.
Toť naše zkušenost s jedním zdejším stravovacím zařízením. Nakonec jsme byli rádi, že máme svoji svačinu z domova a ta nás dodatečně zasytila.