Přiletěli jsme naprostém pořádku. V Turecku se teda procházelo 3 kontrolama a bylo to snad horší než ty obávané kontroly v USA, kde se jen prošlo přes 2 zamračené úředníky. Letištní kontroly jsou fakt opruz, protože věci z příručního zavazadla vyndaváte celkem asi 12x za tu cestu. Jednou dokonce chtěli, abych prošel tím rámem bez bot.
Let z Istanbulu byl teda dlouhej 12 hodin, letadlo se nějakých 20 minut opozdilo a celkem to bylo fajn. Sice se tam nedalo spát, ale dostali jsme 2 jídla a dalo se tam koukat na spoustu filmů. (fotky dodám až bude čas)
První den v Houstonu
Největší šok přišel po příletu. Honza nás celkem slušně vystrašil různejma negativníma faktama, jak to tady chodí. Nakonec jsem šel do Wallmartu si koupit 1 litr obyčejný vody za dolar a k tomu nějakej česnekovej chleba za dolar. No a simku za 30 dolarů, protože jsem chytře od té czech-usácké zahodil pin a aktivační papíry.
Shánění simky a její aktivace je příběh sám pro sebe, kterej mě stál veškerý nervy ten večer. Být odříznutej bez internetu je neskutečně nepříjemný, navíc pro takovýho závisláka jako jsem já a ve městě, kde je všechno hrozně daleko. To byl však jen můj první depresivní pocit. Hned druhý den jsem si ověřil, že i pěšky se tu dá celkem v pohodě pohybovat.
Usnul jsem tedy u velmi milých plavčic z jiné lokality a budeme tu do neděle. Podařilo se nám od pondělí najít super bydlení, takže vyhlídky jsou dobré!! Zítra mám první den v práci, kde mě budou ze všeho zkoušet a o víkendu už naostro pracuju. Jsme domluvení se supervisorem, že nás ty 2 dny k bazénům odveze, když ještě nemáme své bydlení v naší lokalitě. V pondělí už si koupíme kola a rozjedeme stabilní režim. Těším se na to!
Operuju tu na 5GB datech z mobilu a možná ani nebudem zařizovat wi-fi, tak se tím snažím i trochu šetřit, proto obrázky jsou hlavně na instáči a facebooku. Pravda je, že jsem i trochu línej je upravovat a házet sem. Ale až se to trochu uklidní, tak to napravím a tenhle blog udělám suprovej.
Zvládnutý bydlení jsme oslavili ve vyhlášeným texaským fastfoodu Whataburger. Byla to mňamka! Moc doporučuju. :)
Nejtěžší bude jezdit velký vzdálenosti v neustálým horku a dešti na kole. Ale až začnu tohle v klidu zvládat, tak cítím krásný americký léto. :)
Zítra napíšu report z orientation day.
Jo a počasí? Je tu horko a vysoká vlhost. Chvíli vás tu smaží sluníčko zaživa a za 5 minut se to kompletně zatáhne a přijde extrémní liják. Ale zatím mi to vyhovuje, zkrátka chladno tu neexistuje, jen v obchodech se silnou klimoškou.