Jak si jistě pamatujete z hodin zeměpisu, Himálaj je nejvyšší pohoří na světě, co se nadmořské výšky týče. Ve chvíli, kdy ale opravdu stojíte uprostřed obrovských a kolosálních vrcholů si ovšem na školní lavice určitě nevzpomenete.
Kulturní šok
Naše cesta vedla do oblasti Ladakhu v Indii, kterému se přiléhavě přezdívá Malý Tibet. V této oblasti žije velké zastoupení lidí vyznávajících buddhismus a také zde v Dharamsale žije jejich duchovní vůdce Dalajláma. Setkáte se tu tedy s tisíce let starou kulturou, která si uchovala veškeré svoje kouzlo i do dnešních dní. Všude kolem se třepotají modlitební praporky, kolem stojí čorteny a sochy Buddhů.
Lidé jsou zde velmi milí. Kulturní šok je tak hlavně pozitivní a po několika dnech budete vědět, že se vám odtud bude odjíždět jen velmi těžko.
Jediné, co by se mohlo Evropanovi zdát rozdílné jsou všudy přítomné odpadky, jako ve většině asijských zemí. Ve vysokých horách to naštěstí není nic hrozného a když budete mít štěstí, nebudou vám hromady petek kazit krásné výhledy vůbec.
Krása velehor
Okolní hory jsou jedním slovem velkolepé. Tyčí se kolem vás a vy víte, že pokud se náhodou nestanete horolezci nebo ptáky, tak je nikdy nezdoláte. Už pod nimi, ve výšce čtyři tisíce metrů nad mořem sotva lapáte po dechu. Řidší vzduch vám bude dělat problémy první dny, poté už si zvyknete.
Jinak Himálaj je jednou vyprahlou pustinou s občasnými oázami, kde se dá velmi obstojně žít. Ovšem hlavně během čtyř teplejších měsíců. Potom nastanou mrazy, které padají až pod mínus padesát stupňů. V tuto dobu doporučuji návštěvu jen velmi otužilým jedincům.
Na co čekat?
Je sice pravda, že himálajské hory každý rok o pět centimetrů povyrostou, ale jestli čekáte, až Mount Everest bude mít devět tisíc metrů, tak se na něj nejspíš nikdy nepodíváte.
Určitě stojí za to si sbalit batoh a vyrazit do této ohromné oblasti co nejdříve, protože jde o jedno z nejimpozantnějších míst na naší planetě.
Napsat komentář