Rijeka je přístavním městem poblíž slovinských hranic, které patří mezi k turisty vcelku často vyhledávané destinaci k trávení jejich volného času. Nicméně turistický ruch zde zas není natolik silný, aby měl člověk stísněný pocit z pohybu na přeplněných ulicích či z pobytu na narvaných plážích, tak jak je tomu v jiných chorvatských turistických destinacích.
Rijeka pro mě osobně představovala druhou zastávku ze tří na mém čtyřdenním putováním Chorvatskem, které vedlo z hlavního města Záhřebu, právě přes Rijeku, až do proslulého letoviska Split. Shodou okolností bych tato města seřadil ve stejném pořadí i podle toho, jaký ve mě zanechala pocit.
Rijeka Chorvatsko
Do města jsem dorazil v odpoledních hodinách a rovnou po příjezdu jsem se vydal zkoumat jeho krásy. Při prvotní prohlídce města mě nejvíce zaujala židovská synagoga, která byla z jedné půlky omítnuta bílou barvou a z druhé půlky nikoliv, tudíž se kolemdoucím naskýtal pohled na cihly, ze kterých byla vystavěna. Vskutku zajímavé architektonické dílo.
Chorvaté celkově patří k silně pobožným národům a v Rijece je to patrné na každém rohu, neboť město je prošpikováno kostely. Sám jsem jich za můj krátký pobyt napočítal kolem 5. A aby toho nebylo málo, tak prý i muslimové mají v tomto městě svojí modlitebnu.
Prostě duchovní atmosféra z tohoto města jen sálá a pohltí každého, dokonce i mě, jakožto zarytého ateistu. Tohle bych od Rijeky před její návštěvou vůbec neočekával.
Noční život v Rijece
Po ubytování v hostelu jsem si v podvečer vyrazil znovu prohlédnout město, přičemž mé kroky mě tentokráte dovedly až do místního přístavu, který sice není nikterak oslňující svojí velikostí, i když jeřáby tyčící se vysoko nad přístav určitý respekt vzbuzují. Ani zaparkovaných luxusních jachet se zde člověk nedočká, sem tam se zde pouze mihne nějaký trajekt, ale o to větší kouzlo se člověku při pohledu na tento přístav naskýtá.
Obzvláště k přístavu přihlehlý a pár stovek metrů dlouhý kanál Palača Adamiće je svojí malebností dechberoucí. Při pohledu na něj se člověk s trochou fantazie může cítit, že se na chvíli ocitl v Benátkách.
Posléze jsem se vydal objevovat noční život v Rijece a musím konstatovat, že byl vcelku kontrastem k jinak klidnému městu, které jsem měl možnost poznat během odpoledne. Nevím ovšem do jaké míry je toto pravidlem, neboť Rijeku jsem navštívil v pátek, což bývá všeobecně dnem těch nejbujařejších oslav.
Večer se blížil ke konci a já jsem zavítal do jednoho z místních barů, ve kterém jsem sáhl po německém pivu jedné nejmenované značky, neboť už jsem měl za sebou ne zcela dobrou zkušenost s chorvatskými pivy, která mě vskutku neoslovila, a to nejsem zrovna žádný pivní expert.
Moře, to je, oč tu běží
Noc jsem strávil v útulném hostelu Fun, který se nacházel pár metrů od Jaderského moře, na nějž se mi z okna naskytoval přímý pohled. Tento pohled jsem ocenil zejména po ránu, kdy slunce vytvářelo neopakovatelné přírodní úkazy.
Po snídani jsem zbalil věci do auta a těšil jsem se na hlavní důvod mé cesty do Rijeky a to sice na příjemně strávený den na některé z pláží kousek za městem. Na jednu z nich, která mě od pohledu oslovila, jsem dorazil po necelých 15 minutých jízdy. Pláž to byla opravdu neveliká a celá pokrytá oblázky, ale ten klid, který se mi na ní naskytl byl nepopsatelný. Důkazem toho budiž, že jsem zde vydržel, i přes ne zcela vlídné počasí, relaxovat až do pozdního odpoledne.
Za sebe bych Rijeku rozhodně doporučil navštívit, neboť vám dá možnost poznat Chorvatsko z pohledu vcelku obyčejného města s přátelskou atmosférou a přes den zcela klidným prostředím. Ovšem pokud cestujete například za architektonickými památkami, tak Rijeka není v tomto směru o nic více zajímavější než většina českých měst.