Staré části Pekingu se nazývají hutongy, doslova úzké uličky, téměř všechny vedou z východu na západ, to kvůli fengshui.

Hutong Peking

Dvory míří na jih a svítí do nich víc slunce, to domy chrání před zlými silami, které tradičně přicházejí ze severu. Stejně orientované jsou i čínské chrámy, cílem je podpořit yang (světlo – mužský element) a dostat pod kontrolu yin (tma – ženský element). Jsou plné nízkých domů s černými taškami, pouze takové směli mít obyvatelé z nižších kruhů, podle výzdoby střech se na první pohled dalo poznat, z jak vážené rodiny majitel domu pocházel. Hutongy tvoří spleť uliček širokých podle definice přesně devět metrů a lemovaných čtvercovými bloky jednopodlažních cihlových domků, každý takový blok má svůj centrální dvorek a většinou je domovem pro několik příbuzných rodin.  Život zde plyne bez větších změn již od 13. století, kdy byly první ze stovek hutongů postaveny a obydleny nejen prostým lidem, ale i úředníky a vyšší třídou.

TIP: Dovolená v Číně již od 16 330kč.

V úzkých uličkách se místní lidé baví, kouří a hrají oblíbený Mahjong nebo Čínské šachy. Původní Hutongy jsou často obehnány vysokou zdí aby vizuálně nerušily moderní město a zároveň aby nebyli rušeny hlučnou dopravou v okolí. V padesátých letech bylo v Pekingu kolem 6 000 hutongů, dnes jich zbývá cca 2 000.

Hutongy v Pekingu jsou pěkné pro turisty, jenže skoro nikdo tam nechce bydlet.

Kanalizace a rozvody vody po hutonzích jsou legendárně náladové  a spousta domů záchod nemá vůbec, na každém rohu jsou veřejné záchodky. V domcích je málo místa, místnosti jsou tmavé, do užších hutongů se nedá zajet autem. Do prohlídkového domu jedeme rudou rikšou se zlatými třásněmi, vidíme historické uličky, kde prý točili film Tom Hanks a Tom Cruise, hodně prachu a chaotické rozvody elektřiny. V prohlídkovém domě vidíme jednu obyvatelku, ale brzy odchází do jiné části, ta výstavní je asi jen ukázková pro turisty, v zimě by v ní olejovým radiátorem určitě nedosáhli teploty pro žití. Průvodce říká, že starý majitel domku je velmi bohatý, hodnota pozemku je prý 100.000 yuanů/m2 tj. 315.000 Kč/m2.

Doporučím další web o Číně a konkrétně článek o tom, proč po Pekingu jezdit radši taxíkem než rikšou.

Čínské slovo hutong údajně pochází z mongolského slova „hottog“, které znamená „studna“ – je důležitá jako zdroj vody, a tak se kolem ní usazují lidé,   v přeneseném významu tedy začalo toto slovo označovat místo, kde lidé bydlí. Jedná se o uličky a průchody, které obklopovaly Zakázané město a byly vystavěné za dynastií Yuan, Ming a Čching.

Ve staré Číně bylo striktně rozděleno, která ulice se považovala za ulici a která byla nazývána jako hutong.

Ulice o šířce 36 metrů byla nazývána velkou ulicí, o šířce 18 metrů malou ulicí a o šířce 9 metrů se nazývána hutong. Jelikož byly hutongy vystavěné tak, aby spojovaly jednotlivé široké ulice a vůbec celý Peking je známý svou pravidelností, valná většina hutongů běží buď od severu k jihu nebo od východu k západu. Ne všechny hutongy jsou však přímé a ne všechny vedou horizontálně nebo vertikálně. Některé jsou šikmé, některé jsou poloviční a některé jsou i slepé, nejkratší pekingský hutong je dlouhý 10 metrů a nejužší je široký 40 centimetrů, některé mohou mít až 20 zatáček. Právě tyto hutongy dodávaly a stále na mnoha místech dodávají Pekingu zvláštní atmosféru, procházet se spletí těchto malých uliček je fascinující zážitek.

Ještě před olympiádou čtvrtě složené z hutongů formovaly velkou část celého města, ale postupně se začaly ztrácet. Zabírají pozemky obrovské hodnoty a architekti moderního Pekingu jim určili nové využití, vyrostly místo nich moderní obchodní centra, banky a sídla korporací štítící se svých předchůdců. Tato místa byla odjakživa bydlištěm pekingských obyvatel, kterým nyní zbývá jen čekat na příjezd bagrů a příkaz k neodkladnému vystěhování. Některé hutongy nabízí pro turisty i ubytování, ať už v místních hostelech či přímo v tradičních příbytcích. Vyražte na procházku do hutongů co nejdříve, protože toto je tvář opravdové Číny, nad kterou se bohužel stahují mračna a její dny jsou zřejmě sečteny.

zájezdy

1. díl cestopisu – Z Čech až na Velkou čínskou zeď
2. díl cestopisu – Peking – Hrobky císařské dynastie Ming
3. díl cestopisu – Peking – Letní palác
4. díl cestopisu – Olympijský Peking
5. díl cestopisu – Pekingská kachna
6. díl cestopisu – Zakázané město
7. díl cestopisu – Rikšou po hutongu v Pekingu
8. díl cestopisu – Chrám nebes v Pekingu
9. díl cestopisu – Peking – Náměstí Nebeského klidu
10. díl cestopisu – Pěšky po Pekingu
11. díl cestopisu – Doprava v Číně
12. díl cestopisu – Co nám chtěli prodat
13. díl cestopisu – Rychlovlakem po Číně
14. díl cestopisu – Zahrada Yu Yuan v Šanghaji
15. díl cestopisu – Vodní město Zhouzuang
16. díl cestopisu – Pěšky po Šanghaji
17. díl cestopisu – Čína v noci
18. díl cestopisu – Rychlovlak Maglev v Číně
19. díl cestopisu – Uletělo nám letadlo

Sdílejte článek s přáteli
  •  
  •  
  •  
  •