Rolava je dnes již zaniklou obcí v Krušných horách. Nacházela se asi 1,5 km na sever od dnešní obce Přebuz v okrese Sokolov. Čím je tato krajina zajímavá?
Zlatý věk těžby cínové rudy na Rolavě
Stejnojmenná osada byla patrně založena v 17. století kvůli dobývání cínové rudy. To má v této lokalitě kořeny už v době bronzové.
Největšího rozmachu však dosáhla během druhé světové války. Berlínská těžební společnosti Zinnbergbau Sudetenland zde nechala vybudovat komplex Sauersack, důl s dominantou v podobě úpravny rudy.
Těžba vydržela až do roku 1945, kdy se uznalo, že výnosnost není dostačující a důl byl i s úpravnou ponechán bez dalšího využití. Po válce se technické zařízení demontovalo a ukončena byla rovněž odčerpávání vody z podzemí, které bylo značně náročné.
Obyvatelé Rolavy se po úpadku hornictví živili různě. Mezi rozvinuté obory patřilo například paličkování, ale také výroba perleťových knoflíků.
Jméno Sauersack je kromě těžby cínu spojeno s i s další temnou kapitolou v dějinách Krušnohoří. Nedaleko stejnojmenného dolu se nacházel i zajatecký tábor. Ten byl určen francouzským a později též sovětským zajatcům.
Zánik Rolavy
Obec Rolava zanikla po odsunu německého obyvatelstva a začlenění do hraničního pásma, k němuž došlo v roce 1951.
Pozůstatky opuštěného cínového dolu Sauersack tak dnes lákají především dobrodruhy a filmaře. Pozorní diváci našli v kulisách seriálu Rapl právě cínový důl Sauersack. Dnes chátrající areál má podle mnohých neopakovatelné kouzlo a přitahuje například vyznavače urbexu.
Příroda si impozantní lidské dílo nekompromisně bere nazpět. Ne všichni turisté se však v lokalitě chovají s respektem k běhu času, problémem jsou proto například ataky sprejerů, kteří stihli budovy bývalého dolu poznamenat.
Záchrana areálu či jiné využití lokality je zřejmě v nedohlednu. Nad areálem se vnáší stín nevyjasněných vlastnických vztahů. Majitelem by měl být státní podnik Diamo, který se však o osud svého majetku podle všeho nezajímá.