V roce 2016 vyšly Velikonoce na velmi brzký termín na konci března. Nově byl ten rok v České republice též zaveden Velký pátek jako státní svátek. Jak využít takovou spoustu volna? Po napjatém čekání, kde napadne více sněhu, jsme ve čtvrtek 24. března vyrazili autem do Rumunska přes Bratislavu a Budapešť směrem k Aradu.

Rumunsko Retezat

Po placatých dálnicích to až na pár nočních zácp jelo rychle, takže ještě před polednem jsme už vystupovali z auta v městě Deva a měnili eura za rumunské lei (1 lei se pohybuje kolem 6 Kč). Obzor už lemují siluety hor. My ale musíme ještě pár kilometrů na jih přes městečko Hateg, a pak odbočit mezi louky plné rozkvetlých jarních orchideí směrem na vesnici Nucsoaru. S autem se loučíme na parkovišti v Cârnicu, dál musíme pěšky.

S batohy na zádech, skialpy přes rameno a vůdcem Lukášem v čele vyrážíme vzhůru na Retezat!

Sníh začíná ve čtvrtině výstupu ke Cabana Gentiana – chatě, ve které chceme přespat. Zatím je to jen párcentimetrový přetátý sníh, ale i tak mi dává zabrat: skialpy mám dnes na nohách poprvé, a není lehké nalepit tulení pásy na lyže rovně. Stoupání po modré značce jde čím dál snadněji, pásy drží jak měkkýši na sklenici a nepustí lyži ani o centimetr vzad. U Cabana Pietrale (kde se budeme muset ubytovat, nebude-li nahoře na Gentianě volno) lyže shazujeme a musíme kus pěšky. Je tu strmý úsek plný velkých kamenů, který by se nám vryl nejen do paměti, ale především do skluznic.

Slunko zapadá za kopci a my už stojíme před dveřmi Cabana Gentiana. Chata má dvě patra. Celé horní je plné postelí, ale to nyní okupuje 20 mládenců a děvčic z Bukurešti. Ti s sebou lyže nemají, ale večer s nimi je kulturní zážitek. Dole je jedna chladná jídelna, a vedle místnost s 18ti postelemi a velkými kachlovými kamny. Malou místnůstku s výhledem dolů do doliny obývá chatař, který všem rád nalije čaj a za 6 lei prodá místní pivo. Jestli se někdo bojí,že mu bude na horách zima, v této chatě nechť se obává opaku. Spíte-li na patrové posteli, připravte se na saunu. Celou noc jsme neusnuli. V šest ráno i přes časový posun (mínus 1 hodina) vstávám zbrocena potem a jdu se vychozenou cestičkou mezi závějemi sněhu osprchovat ke studánce. Voda vytéká z gumové hadice necelých 20 m od Cabany a hned vedle je i suchý záchod.

Rumunské hory

Hned po snídani nasazujeme lyže a vyrážíme na túru. Od chaty vede pěšina pozvolně do lesa, přes potok a dál pozvolně stoupá a kličkuje mezi snižující se vegetací. Oblíbené místo turistů je ledové jezírko, které je nutno překonat po úzkém provazovém mostku ve tvaru „U“. Je-li lyžar zkušený a odvážný, může lávku přejet naráz. Koupel v jezírku je sice příjemná, ale ne vždy po ní člověk touží.

Přečtěte si článek u rumunských Karpatech.

Na okolních vršcích si najde své začínající i pokročilý skialpinista. Vhodné je začít ze hřebene mezi Peleagou a Bukurou II. Pro pokročilejší lyžaře můžu doporučit kuloár mezi Bukourou I a II nebo bezejmenné svahy po levé i pravé straně údolí. Ať už sjedete kudykoli, skončíte na dně u bludného balvanu. To je místo, kde i přes hustou mlhu zaručeně poznáte, kde jste. Na sjezd přímo z Peleagy (na kteroukoli stranu) je třeba dobrá viditelnost, protože mnohoz počátku krásně vypadajících sněhových ploch vede mezi rozeklané skály. Na celodenní výlet se dá vyrazit i přímo na Retezat, ale je třeba vstát opravdu brzy.

 

Na nás čekaly v rumunských horách ideální sněhové podmínky: tvrdý podklad, na něm 10 cm prašanu. Přes den slunečno, v noci jemné sněžení, které zakrylo včerejší stopy po lyžích. Dva dny slunečno, jeden den pod mrakem. Test sněhové stability vycházel všude vcelku dobře. V sobotu jsme nikoho na svazích hor nepotkali. V neděli odpoledne se to už v údolí pod Bukurou začalo skialpinisty hemžit.

Velikonoční pondělí jsme přivítali vstáváním v šest hodin ráno. Čeká nás dnes dlouhá cesta zpátky domů, ale to nám nemůže zabránit, abychom nevyužili jasného slunečného dne a ještě si něco nesjeli. Při výstupu na nejvyšší horu pohoří Retezat, Mt. Peleagu (2509 m n. m.), na nebi kromě slunce visí i obrovský měsíc. Je skoro úplněk a nikde ani živáčka. Sjezd prašanem na prudkém svahu mezi skalami dolů na plató, kde začíná růst vegetace byl skutečně uchvacující. Nahlas si zpívám, když projíždím kolem bludného balvanu na hranici klečového porostu. Ještě naposled nespadnout při přejezdu provazového mostku přes ledové jezírko a už si to fičíme i s batohem na zádech po modré značce k autu.

Parkoviště v Cârnicu je plné roztátého sněhu a kvetoucích podbělů. Umýváme boty od bláta, protože posledních pár kilometrů se na sestupové cestě střídal led z rozmočenou hlínou. S horami a Rumunskem se loučíme obědem v hostinci nedaleko Hategu. Objednáváme si téměř vše z jídelního lístku a musím vás upozornit, že gogoši jsou jen kousky langošového těsta. Až na gogošové fiasko nám všechno chutnalo. Doporučit tedy můžu vše, co najdete v hospodě u cesty.

Rumunsko ubytování a dovolená

Abyste měli jistotu, že bude ve vámi vybrané chatě volno, rezervujte ubytování včas na Booking.com

Kdo se do Rumunska chystáte na zájezd či dovolenou, vybírejte na Invia.cz

Sdílejte článek s přáteli
  •  
  •  
  •  
  •