Ještě před odletem je třeba připravit se na to, že se nikam nespěchá. I když se na ceduli na letadle rozsvítila hodina zpoždění, zůstávala jsem v klidu. Nakonec letadlo poletí a taky ano. Přistála jsem na letišti v Algheru, o městě samotném ještě bude řeč, neodolala jsem a navštívila jsem ho v průběhu pobytu na ostrově.
Obsah článku
Dovolená na Sardinii
Let probíhal s mezipřistáním v Katánii, tj. na Sicílii nedaleko Etny. Na samotnou Sardinii jsem se dostala večer. Odlétat z Ostravy jsem měla v poledne. A na večeři ve 20.hodin jsem už byla po 45 minutové cestě autobusem na místě. Přímořské letovisko Marina di Sorso je nádherné. Trochu mám podezření, že hotel postavili na zelené louce. Uvítala mě brána do areálu jako na španělskou haciendu. Následovaly řadové domy, kde jsem byla s velmi příjemnou paní.
Hotel Borgo del Sole s recepcí a prostornou jídelnou se nacházel hned u moře, od něj směřovalo schodiště k úzké pláži plné šedého sopečného písku. Na terase u hotelu byl obří bazén, a vedle něho probíhaly animační programy: každý večer v šest výuka některého z latinskoamerických tanců, salsa, merengue a chacha se mi zaryly příjemně do paměti. Odpoledne jsem mohla vyzkoušet vodní pólo nebo aqua aerobic.
Na jídlo si taky nemůžu stěžovat, spousta ovoce, zeleniny, těstovin a skvělé víno. Možnost vaření na pokoji byla v ceně. A navíc jsem byla na dovolené se známými lidmi z jazykové školy s každodenní výukou anglického jazyka.
Ostrov Sardinie a pronájem auta
Kamarádka s rodiči si pronajala auto na tři dny. Nebylo to zrovna levné, ale vzhledem k tomu, že nás všechny z jazykové školy odvezli na trh, o pronájem a benzín jsme se podělili. Předem, ještě v ČR jsem si koupila mapu a naplánovali jsme celodenní výlet. Vyjeli jsme v 8 ráno a zpátky jsme dorazili až v 8 večer. Nejdřív jsme se podívali na bílou pláž la Pelosa ve Stintinu.
Hlava na hlavě, nic pro mě. Podél pobřeží jsme pak dorazili na Argentieru. Pláž téměř liduprázdná, písek a studený vítr. V horách v okolí se dříve těžilo stříbro, proto ten název Argentiera.
A znovu do auta, začalo mírně pršet, pak se počasí umoudřilo. Zaparkovali jsme později nedaleko cedule Neptunova jeskyně.
Prohlídka trvá necelou hodinu, ale musíte sejít 200 schodů na úroveň moře. Nebo se nechat dovézt na lodi.
Už vstup do jeskyně stojí za ten dlouhý sestup. Obří krápníky nad hlavami mohly pokračovat, ale to jsme se znovu drápali vzhůru a vydali na cestu do Alghera.
Toto město světe div se je španělské, v přístavu jsme našli dělové koule a katapulty, které sloužily ve středověku k obléhání.
Alghero nabízí malebné domky různých barev, krčmy, obchůdky, a nádhernou promenádu kolem moře krytou širokými hradbami. Neodolala jsem a koupila si suvenýr typický pro Sardinii, korek z korkového dubu. 6 let trvá, než se kůra dubu může posbírat a zpracovat. Po návratu na ubytování jsem měla obrovský hlad, ještěže zrovna začínala večeře.
Plavba na ostrovy
Na SV Sardinie se nachází souostroví La Maddalena. Skládá se z ostrovů Spargi, Caprera, Razzolli, Budelli, Santa Maria, Maddalena. Autobus mě zavezl do Palau a odtuď lodí Pegas začínala okružní plavba.
První zastávka ostrov Spargi nabízel pirátskou zátoku, hodinová pauza na koupání mi umožnila vylézt na skály nad ostrovem a vyfotit si nádherné moře, lodě a jachty a celou zátoku jak malovanou.
Nebyla jsem sama, na skále se vytvořil řetěz Italů a Italek, kterým zjevně chybí pud sebezáchovy. Za hodinu jsem stihla i slézt dolů a loď mi neodplula. Během následující plavby jsem se dostala na dohled slavné růžové pláže. Místní z ní odnesli korály a teď se to snaží napravit.
Druhým ostrovem, kde nabízeli přestávku na koupání byla Santa Maria, když jsme se přibližovali, zahlédla jsem maják z Felliniho filmu Sladký život. Film jsem zatím neviděla, ale hodlám to napravit. Natáhla jsem se na pláži jak dlouhá tak široká a vzhledem k tomu, že doma už bych měla dávno po obědě, držela jsem siestu. Na lodi jsem pak před odplutím dostala těstoviny a jelikož jsem byla nejblíže kuchyni, i druhou porci na přídavek.
Poslední navštívený ostrov je zároveň jediný stále obydlený a po něm dostalo souostroví název La Maddalena. Poskytoval malebný přístav, útulné cukrárny a spoustu suvenýrů. Italská zmrzka má něco do sebe. Na náměstí se nachází socha Garibaldiho, pokud se s ní chcete vyfotit, žádný problém. Vedro na ostrovech je ale k zalknutí. Ještě mě čekal klimatizovaný autobus na cestu zpátky. Návrat samozřejmě na večeři.
Doporučení, co je ještě možné na Sardinii
Sardinie by se dala nazvat muzeem s pozůstatky dávných civilizací pod širým nebem. Tajemné kamenné stavby Nuraghy mohly sloužit jako pozorovatelny před nepřáteli, kteří se k nim blížili. Původ zůstává obestřen tajemstvím. Severní část ostrova nabízí bizarně tvarované žulové balvany a skály spadající do azurového moře. Pláže jsou pozvolné, vhodné i pro malé děti.
Nejznámější je Medvědí skála a Motýlí skála, sloužila k pohřebním obřadům. Na severu vybízí k návštěvě Castelsardo. Město na kopci, kde se projedete vláčkem a spatříte výrobu košíků. Ve vnitrozemí upoutají bandité z Orgonsola a nástěnné malby murales, která proměnila město v galerii pod širým nebem. Je místem krevní msty a rebelie proti státu. Pastevci na svazích nabízejí ovčí sýr pecorino. Nad nimi se tyčí úchvatné srázy, pod nimi zelená údolí. Sardinie je ostrov, který bude mít stále co nabídnout.
Ubytování Sardinie
Nachází se zde takřka neuvěřitelných 3500 hotelů a hostelů, v případě cesty na tento malebný ostrov tak nemusíte mít žádné obavy z toho, kam složit hlavu.
Sardinie dovolená
Přečtěte si ještě
