Návštěvu Jihočeského kraje si zpříjemněte výletem do Třeboně. Zde na vás čekají významné historické památky, cyklistické stezky a nádherná krajina s lemujícími rybníky kolem. Na konci Třeboně, za rybníkem Svět se nachází anglická zahrada, kde se tyčí významná památka zvaná jako Schwarzenberská hrobka z roku 1874.
Stavbu hrobky založil Jan Adolf II. Schwarzenberg díky své manželce a kněžny Eleonory Schwarzenbergové. Ta využila projektových plánů architekta Damasuse Deworezkého, který se mimo jiné podílel i na přestavbě známého zámku Hluboká.
Výlet za Schwarzenberskou hrobkou vás nejprve zavede na začátek tajemné zahrady v anglické stylu. Ta je obklopena živým plotem, kde se prolínají stromy různých druhů. Cestu ke hrobce vám zpříjemní písčitý terén, který jistě ocení všichni, především rodiny jejichž děti jsou v kočárku. Po pětiminutové cestě se ocitnete před samotnou stavbou, která vás uchvátí a sebere veškerý dech. Dvoupodlažní stavba novogotického stylu s dvouramenným schodištěm vedoucí do kaple Božského Vykupitele vás vrátí zpět v čase a vdechne na vás historickou tajemnou atmosféru.
Uvnitř hrobky spatříte oltář z bílého pískovce, sádry a mramoru. Nalézá se zde mramorová schránka (sarkofág) na jejíž deskách jsou vyryty smutečné texty z telegramů, které sem poslal císař František Josef. Schwarzenberská hrobka uvnitř se ukrývá dvacet šest rakví, kde jsou uložena těla Schwarzenbergů. Pokud na místo zavítáte v období dubna až srpna, můžete absolvovat prohlídku vnitřních prostor. Ty vám zážitek z výletu prohloubí a přiblíží vám celou historii Schwarzenbergů.
Obsah článku
Z historie Schwarzenberské hrobky
Výstavba započala v letech 1874 trvající dva a půl roku, do roku 1877 a byla iniciována z prostorových a hygienických důvodů tehdejšího pohřebiště kostelíku sv. Jiljí u Domanína. Před samotnou stavbou bylo zapotřebí vytvořit kanál k odvodnění prostoru hrobky, které je pod úrovní terénu kde stojí. Stavba budovy s jeho velkolepým schodištěm byla inspirována italským vzorem hřbitova Campo Santo. Omítku stavby tvořilo hašené vápno, sádra, vodní sklo a říční písek. Tato použitá směs zajišťovala impregnaci neboli ochranu před vnějšími vlivy. Použité cihly byly pálené v nedaleké cihelně u krásného Opatovického rybníka a ostění dveří a oken bylo z mušlového vápence z Českého ráje a Rakouska.
Fotogalerie
