V Chorvatsku nám stačil jeden den na přeplněné městské pláži a už nás to táhlo jinam, do přírody, do hor…
Vyrazili jsme tedy jednoho dne ráno ze Žbandaje přes slovinské hranice a rozhodně jsme nikam nepospíchali. Jako hlavní cíl byl stanoven Triglavský národní park a zastavení v nějakém kempu poblíž, nejlépe nostalgicky v kdysi dávno mým mužem navštíveném.
Obsah článku
Autem do Slovinska se psem
Vezli jsme sebou veškeré fotovybavení pro eventuální záznam nějakého zajímavého živočicha, ale moc jsme se k tomu tentokrát neupínali, poněvadž pokud chce člověk získat kvalitní snímky někoho konkrétního, musí si všechno pečlivě naplánovat a dostane se tak většinou do trochu jiné oblasti, než když se vydává pouze na oddychovou cestu.
Rozhodla jsem se, že vám malebné Slovinsko přiblížím spíš ve fotografiích, nejen proto, že člověk je tvor vizuální a jeho dojem je komplexnější, když krajinu a popisovaná místa vidí na vlastní oči :)
Jinak se musím ještě zmínit, že i delší cesty v horkém počasí snáší náš obří, sedmdesátikilový moloss, skvěle. Na tzv. dog friendly místa jsme na evropských pumpách sice nenarazili, ale ani jsme je hledat nemuseli. Pokud má člověk zásobu vody, dokáže občas vystoupit na nějakém pěkném místě a protáhnout sebe i psa, nikomu nic nechybí. Nedávno jsme právě kvůli našim častým výpravám do přírody pořídili starší transportér (bez klimatizace!:D), kam se úplně pohodlně vejde vybavení na dlouhou cestu (někdy i víc lidí), fotobatohy, všechny pomůcky na focení zvířat, dozadu pes, nemluvě o tom, že v něm vždycky všichni tři přespáváme. Jelikož v některých evropských zemích platí zákony omezující nebo přímo zakazující i jen přejezd psů určitých plemen, jsme nuceni často naše expedice přehodnotit, ale zjistila jsem, že pokud je člověk předem v kontaktu s ambasádou, zhruba popíše trasu a doloží, že se skutečně na území nezdrží, není to až tak drastické a nikdy jsme neměli problém – ani s místními, když z auta vylezl poník :) Tady je tedy
Slovinsko Triglav – minireport o krásném desetidenním toulání
Podobný pohádkový výhled se při průjezdu malými městečky a vesnicemi objevil častokrát…
Stav průtoku v menších říčkách výrazně závisí na počtu srážek…
Soubor tzv. okýnkovek, pořízených z auta za sem tam né úplně příhodných situací :)
Tahle nekonečná azurová nás ale provázela celý týden…
Panning…
Šílené serpentiny Ruské cesty (zásobovací silnice pro rakousko-uherské jednotky, kterou během první světové války v extrémních podmínkách budovali ruští zajatci)
Náročná horská cesta lesíkem na sedlo Vršič (1611 m.n.m.)
Sešup Julskými Alpami zadkem vzhůru…
Po náročném dni konečně máme kde složit hlavy…
Naše pojízdné doupě hezky ve stínu :) Dva skorodospěláci, nemalý pes a výbava pro něj, deka, spacák, polštářek, vařič, malá zásoba jídla a hlavně pití, kdyby něco, tričko, trenky, pár praktických vychytávek a člověk nic víc nepotřebuje, poněvadž večer se vždycky někde upíchne. Ale jo vlastně… REPELENT… :D
Pohled k sousedům, ale hlavně na přísné štíty hor a zelené údolí…
Voda v Soči, která teče přímo za kempem je ostrá jako břitva, ale nádherně tyrkysová a průzračná…
Vystoupat přímo na Triglav se psem nedá, takže brousíme všude kolem po kopcích a kocháme se úchvatnými scenériemi…
Ještě zapózovat v kamenitém údolí řeky Soči a hurá do blízkého obchodu pro něco na zub…
Všude kolem v lesích je nezvykle mnoho hub, hřibů až ukázkových, včetně nachových kovářů a kolodějů.
Že by lidi opravdu dodržovali striktní zákaz sběru lesních plodin na území celého Národního parku?
Než se slunce prodere horským masivem, není už ráno, ale dopoledne a dokud vás slunce neohřeje, i pěkná kosa.
Ale to už si musíme rychle sbalit věci a vydat se na další cestu…
Další článek o Slovinsku na našem webu najdete zde.
Informace
Slovinsko ubytování – hotely, apartmány, kempy, u moře i v horách
Slovinsko – Norm Longley – turistický průvodce
Hlavní město Slovinska je Lublaň
Přečtěte si ještě
